XXXX XXXXXXXX (XXXX-XXXX): Vyškov     
narodil se XX.července 1887 ve Švábenicích.Jeho XXXX XXXX XXXXXXXX byl krejčím.Již od raného dětství rád a nejlépe ze všech dětí kreslil.V jeho zálibě jej podporovala matka.Po absolvování obecné škol se šel učit malířem pokojů a divadelních dekorací do Přerova.V roce 1906 dostal výuční list a školu opustil.V roce 1908 složil zkoušku na pražskou malířskou akademii a byl přijat.Studia započal ve všeobecné škole Akademie umění u prof.Vlaho Bukovce.V roce 1909 XXXXXXXXX do speciální školy prof.Hanuše Schwaigra.Jeho oblíbený profesor H.Schwaiger v roce 1912 umírá a Pištělka nastoupil na zbývající dva semestry u prof.Maxmiliana Pirnera.V roce 1913 úspěšně absolvoval a odjíždí na dva týdny do Paříže.V roce 1914 podnikl díky obdrženému Hlávkovu stipendiu další studijní cestu tentokrát do Itálie <.>
Z Itálie se vrátil domů a záhy se dobrovolně přihlásil k 8.pěšímu pluku do XXXX.V Evropě zuří první světová válka.Koncem roku 1915 odjel se svojí "marškou" na východní frontu do Vladimíru Voliňského.V červnu 1916 však utekl do ruského zajetí.V zajateckém táboře strávil více než rok.Pracoval ve vsi Natáliino v Poltavské gubrnii.V srpnu 1917 se Pištělka v Žytomyru přihlásil do československých legií.V polovině srpna 1918 je odvelen do Jekatěrinburgu,kde sídlil osvětový odbor Národní rady.de se nacházelo i malířské oddělení,kde Pištělka záhy našel uplatnění.Podílel se na vydání Bezručových Slezských písní společně s litografem Koudelkou.Kniha měla mezi vojáky velký ohlas a brzy po tomto úspěchu se Pištělka podílel na přípravě Epigramů Karla Havlíčka Borovského.V červenci roku 1919 vyl Pištělka s dalšími umělci vyslána na studijní cestu do Japonska,Číny a XXXXX.Koncem roku XXXX se Pištělka vrátil jako ruský legionář domů do Švábenic,kde se natrvalo usadil <.>
Ve svém díle se obrací k rodné Hané a zpracovává podněty ze svých zahraničních cest.Běžné záznamy i podrobné studie z japonského prostředí vytvořily materiál pro pozdější práci - cyklus dřevorytů Cestou domů či ilustrace knih o.Zemka.Pištělka pronikl k podstatě tvorby japonského umění.Dovedl ve svém díle uplatnit bohatství volné linie,jemnost kresby a hloubku citu pro chápání minulosti i přítomnosti.Nejvíce umělec čerpal podněty z rodných Švábenic a okolního kraje,tak v jeho díle ožívá Haná dávná s mytologickou postavou krále Ječmínka i Haná současná.Bohatý záznamový materiál uplatnil i při ilustrování knih O.Bystřiny a J.Vyhlídala.Pištělka byl malíř především figurální.Pro chrám ve Švábenicích namaloval oltářní obraz slovanských světců XXXXXX a Metoděje.Je autorem několika dalších oltářních obrazů - v Olešnici u Boskovic,v Želči u Prostějova,v Žalkovicích u Přerova.Rozsahem a hodnotu vyniká výzdoba kostela sv.XXXXXX a Metoděje v Brně - Židenicích. 
Kontext
Informace v patě
Nyní jste v módu "Bez grafiky".Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu <.>