1
<br> Metodické stanovisko Krajského úřadu Ústeckého kraje v Ústí nad
Labem
<br> k problematice
<br> Opatření obecné povahy podle § 33d zákona č.111/2006 Sb <.>,o pomoci
v hmotné nouzi,ve znění pozdějších předpisů a zákona č.98/2017 Sb.<,>
<br> kterým se mění zákon č.111/2006 Sb <.>,o pomoci v hmotné nouzi,ve znění
pozdějších předpisů,a zákon č.117/1995 Sb <.>,o státní sociální podpoře,ve
<br> znění pozdějších předpisů
<br> květen 2017
<br> Zpracoval odbor sociálních věcí (ve spolupráci s odborem správních činností a krajský
živnostenský úřad a ve spolupráci s odborem legislativně právním) <.>
<br>
<br> 2
<br> Zákonem č.98/2017 Sb <.>,kterým se mění zákon č.111/2006 Sb <.>,o pomoci
v hmotné nouzi,ve znění pozdějších předpisů,a zákon č.117/1995 Sb.<,>
o státní sociální podpoře,ve znění pozdějších předpisů,XXXX do zákona č.XXX/XXXX Sb <.>,o pomoci
v hmotné nouzi,ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o pomoci v hmotné nouzi“),vloženo
(mimo ostatních změn,k nimž novelizací tohoto právního předpisu dochází) ustanovení § 33d.Toto
ustanovení hovoří o „oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“,v níž
nebude možné poskytovat doplatek na bydlení,v souvislosti s oprávněním obce podat
žádost o vydání opatření obecné povahy <.>
<br> Účinnosti tato změna nabývá dnem 1.6.2017 <.>
<br> Dle ustanovení § 33d zákona o pomoci v hmotné nouzi,obec,na jejímž území se nacházejí místa <,>
ve kterých se ve zvýšené míře vyskytují sociálně nežádoucí jevy,může požádat pověřený obecní
úřad,v jehož územním obvodu se tato místa nacházejí,o vydání opatření obecné povahy,jímž se
vyhlašuje oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů <.>
<br> Sociálně nežádoucí jevy
Zákon o pomoci v hmotné nouzi neobsahuje přesnou definici sociálně nežádoucích jevů,pouze
v ustanovení § 33d odst.1 písm.b) tento právní předpis demonstrativně uvádí,že jsou jimi zejména:
 porušování veřejného pořádku <,>
 nepříznivé vlivy působící na děti <,>
 výskyt osob pod vlivem návykových látek <.>
<br> Pojem „sociálně nežádoucí jevy“ je rozličně pojímán i v odborné literatuře
a rovněž v jednotlivých rezortech.Častěji se užívá pojmu sociálně patologické jevy,sociálně
patologické chování,kriminálně negativní jevy.Není tak zcela jednoznačné,co má zákonodárce pod
pojmem „sociálně nežádoucí jevy“,kromě shora uvedeného demonstrativního výčtu na mysli,když
důvodová zpráva k předmětné novelizaci zákona o pomoci v hmotné nouzi se tímto ustanovením ve
své zvláštní části nezabývá.Dle obecné části důvodové zprávy je cílem novely finanční motivace
žadatele příspěvku na bydlení,aby aktivně hledal příznivější standartní bydlení,a zároveň se
předpokládá,že těmto jedincům to pomůže k jejich sociálnímu začlenění.Lidé by se měli stěhovat
do míst,kde je možné nalézt práci,případně mají k místu nějaké sociální vazby např.rodinné <.>
Taktéž se minimalizuje zdroj financí do míst,kde je koncentrace sociálně nežádoucích jevů,tedy
míst,kde dochází k extrémnímu sociálnímu vyloučení skupin.Většinou jde o místa s nízkým
standardním (substandardním) bydlením do kterého by měl být doplatek na bydlení přiznáván
výjimečně a pouze v případě zřetele hodného.V povědomí lidí jsou tyto lokality vnímány negativně <,>
dochází v nich k páchání trestné činnosti,narušování veřejného pořádku,porušování sociálních
norem a etických hodnot,chování a jednání místních osob vede k poškozování zdravého vývoje
mládeže či osob závislých.Prostředí je v lokalitě deformující pro jednotlivce či skupinu <.>
<br> Novela reaguje na zpracovanou Analýzu sociálně vyloučených lokalit zpracovanou pro MPSV v r <.>
2015,v rámci níž byl popsán trend rozpadání sociálně vyloučených lokalit do většího počtu menších
celků a migrace do více odlehlých,vysídlených obcí s málo funkční infrastrukturou.Tento sociální
jev reprodukuje chudobu a do budoucna přináší velké sociální problémy (srov.Důvodovou zprávu k
zákonu č.98/2017 Sb <.>,změna zákona o pomoci v hmotné nouzi a zák.o st.podpoře kapitola 3.8
Sociální dopady,odstavec třetí) <.>
<br> V rámci výzkumu Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR v roce 2015 byla definována sociálně
vyloučená nebo sociálním vyloučením ohrožená lokalita,za kterou je považována lokalita,kde
dochází ke koncentraci více než 20 osob žijících v nevyhovujících podmínkách (indikováno počtem
příjemců příspěvku na živobytí),které obývají fyzicky či symbolicky ohraničený prostor (indikováno
vnější identifikací).Na základě analýzy dokumentů a studií týkajících se sociálního vyloučení byla
vypracována definice sociálně vyloučených lokalit tak,aby umožňovala jednak srovnatelnost s
mapou z roku 2006,ale zároveň reflektovala proměny charakteru sociálního vyloučení.Jako
sociálně vyloučenou lokalitu označujeme explicitně či implicitně prostor (dům,ulici,čtvrť),kde se
<br>
<br> 3
<br> koncentrují lidé,u nichž lze identifikovat znaky spojené se sociálním vyloučením.Tato místa jsou
okolními obyvateli negativně symbolicky označována „špatná adresa“,„problémové místo“ apod <.>
(srov.Analýza sociálně ...