Město Cheb
Rada města Chebu na své schůzi dne 19.února 2009 schválila tyto
<br> Z Á S A DY
rozúčtování nákladů na úhrady za plnění poskytovaná nájemcům
spojených s užíváním bytů a nebytových prostor ve vlastnictví města Cheb
pro zúčtovací období od 1.ledna 2008 do 31.prosince 2008
a následující období
Město Cheb v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb.ze dne 28.listopadu 2000,o podmínkách podnikání a o výkonu
státní správy v energetických odvětvích,se zřetelem na prováděcí Vyhlášku Ministerstva pro místní rozvoj č.372/2001
Sb.ze dne 12.října 2001,kterou se stanovují pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů
na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele,Vyhlášku Ministerstva průmyslu a obchodu č.477/2006 Sb <.>
ze dne 04.10.2006,kterou se stanovují pravidla pro rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa
a Vyhlášku Ministerstva průmyslu a obchodu č.194/2007 Sb.ze dne 17.07.2007,kterou se stanovují pravidla pro vytápění
a dodávku teplé užitkové vody,měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody
a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným
spotřebitelům a z důvodů ujednocení pravidel pro rozúčtování nákladů na úhrady za všechna plnění spojené s užíváním
bytů a  nebytových prostor s t a n o v u j e tyto z á s a d y pro rozúčtování nákladů na  úhrady za služby
spojené s  užíváním bytů a  nebytových prostor ve vlastnictví města Chebu,které jsou závazné pro všechny jejich
nájemce <.>
<br> Článek I
Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění
1) Náklady na tepelnou energii na vytápění u domů s ústředním vytápěním (netýká se domů s etážovým nebo
individuálním vytápěním) zahrnují účtované platby v cenách podle platných cenových předpisů,které byly
vynaloženy v dané zúčtovací jednotce za stanovené roční zúčtovací období.Výsledná cena tepelné energie na
vytápění (dále i XXX „tepla na vytápění“) bude vypočtena ze spotřeby a jednotkové ceny tepla na vytápění za
příslušné zúčtovací období <.>
2) Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce osazené měřiči tepla a  indikátory vytápění
(indikátory vytápění nejsou měřiče a XXX měřidla tepla,ale jsou to technická zařízení poskytující číselnou vstupní
informaci,která ale nemá rozměr fyzikální veličiny,pro poměrové rozúčtování nákladů tepla na vytápění.Jsou to
tzv.individuální rozdělovače topných nákladů - dále jen „IRTN“) se nájemcům bytů a nebytových prostor (dále jen
„konečným spotřebitelům“) rozúčtují ve dvou složkách:
a) základní složka,na kterou připadne 40% (v případě osazení kompaktních měřičů tepla – kalorimetrů nebo
v případě přímého registrování teploty v prostoru místností a vnějšího prostředí tzn.denostupňové metody) nebo
50% (v případě osazení odpařovacích,elektronických a jiných IRTN založených na registraci teploty na otopním tělese
nebo na nepřímém registrování teploty na odtokové trubce z  otopného tělesa) celkových nákladů naměřených
na fakturačním měřidle tepelné energie pro vytápění umístěném na patě domu v  odběrném místě (dále jen
„fakturační měřidlo tepla“),které se na konečné spotřebitele rozúčtují podle poměru (m2 ) velikosti započitatelné
podlahové plochy jejich bytů nebo nebytových prostorů k  celkové započitatelné podlahové ploše bytů
a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce <.>
b) spotřební složka,na kterou připadne 60% (v případě osazení kompaktních měřičů tepla – kalorimetrů nebo
v případě přímého registrování teploty v prostoru místností a vnějšího prostředí tzn.denostupňové metody) nebo
50% (v případě osazení odpařovacích,elektronických a jiných IRTN založených na registraci teploty na otopním tělese
nebo na nepřímém registrování teploty na odtokové trubce z  otopného tělesa) celkových nákladů naměřených
na fakturačním měřidle tepla,kdy se takto zjištěný náklad rozúčtuje mezi konečné spotřebitele úměrně k výši
odečtených náměrů měřičů tepelné energie nebo odpočtů indikátorů vytápění (IRTN) umístěných v  bytech
a nebytových prostorech s  použitím korekcí a výpočtových metod,které zohledňují i rozdílnou náročnost
vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou,orientací k  světovým stranám
a výkonem otopních těles tzv.celkovým vyhodnocovacím součinitelem otopného tělesa K <.>
<br> —1—
<br> 3) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m² započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných
spotřebitelů s  měřením či indikací v  zúčtovací jednotce u bytů hodnotu +40% až -25% (u nebytových prostor
podle druhu užívání +40% až -40%) oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.Pokud dojde
k překročení přípustných rozdílů + 40% až - 25% u bytů a +40% až -40% u nebytových prostor,je povinen smluvní
dodavatel rozúčtování provést úpravu (rozdělení) nákladů spočívající v úpravě (změně) základní a spotřební složky
v celkových nákladech <.>
4) V zúčtovací jednotce,kde u konečných spotřebitelů nejsou i...