Státní veterinární správa » Informace pro veřejnostVysocepatogenní ptačí chřipka subtypu H5N8 se šíří Evropou.Nákaza je potvrzována u nalezených uhynulých volně žijících ptáků a také v chovech drůbeže.Je potřeba věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a preventivních opatření v chovech drůbeže <.>
Co je chřipka ptáků?
 
Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři <.>
 
Příznaky ptačí chřipky:
Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří,jsou netečná,odmítají se pohybovat,mají dýchací potíže,jsou apatická (obr.1).Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví úplné nechutenství.Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví.Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku.Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu,kýchání).Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu.Zjišťovány jsou krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích (obr.2),edém hlavy (obr.3).Mohou se objevit otoky a krváceniny na končetinách (obr.4) <.>
 
Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální.Je třeba se vyvarovat všech zbytečných kontaktů s podezřelými zvířaty,uhynulými kusy,ale i s jejich trusem,peřím,apod <.>
Potraviny v obchodech jsou bezpečné.Důsledný veterinární dozor začíná v chovech drůbeže a veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti veškerých živočišných produktů je dále zajišťována ve fázi jejich zpracování až po pult prodejen.Po nákupu a při kuchyňském zpracování stačí dbát na základní hygienická pravidla.Běžnou tepelnou úpravou (vaření,pečení,apod.) drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen při dosažení 70 ºC v jádře potraviny,a to již za jednu sekundu <.>
Vyslovit podezření na chřipku ptáků u lidí můžeme,jestliže
jsou podezření na výskyt chřipky ptáků v okolí cca 10 km od jejich pracoviště
onemocní s příznaky vysoké teploty,bolestí hlavy,kašle,obtíží při dýchání přibližně po 7 dnech od kontaktu a podezřelým potenciálně nemocným zvířetem
Upozornění: pravděpodobnost onemocnění chřipkou ptáků je extrémně malá.Přesto: konzultujte lékaře a žádejte vyšetření na chřipku ptáků
 
Proč je chřipka ptáků nebezpečná?
 
Inkubační doba
Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy a vzplanutím klinických příznaků.V případě influenzy je to pouze několik dní.První příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne <.>
 
chránit se kontaktu s uhynulými ptáky,nedotýkat se ptačích výkalů <,>
poučit děti,aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si
s drůbeží <,>
nezpracovávat nemocnou drůbež <,>
dbát o osobní hygienu (umývání rukou,přezouvání,převlékání po kontaktu s drůbeží) <,>
informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu <,>
ochrana domácích miláčků – psů,koček apod.– zabránit XXX v kontaktu s uhynulými
nebo nemocnými ptáky
při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou,se vyhýbat
trhům s drůbeží,nekonzumovat zde jídla na ulici.Dbát dalších doporučení vydaných
Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a Ministerstvem zdravotnictví <,>
která jsou zveřejněna na www.mzcr.cz
 
Zásady pro drobnochovatele drůbeže:
ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem <,>
v chovech,kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu,přijmout opatření,která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky <,>
krmivo a vodu umístit uvnitř budovy,v krajním případě pod přístřeškem <,>
pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách,kde jsou i volně žijící vodní ptáci <,>
pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží,ke kterým mají přístup volně žijící ptáci
venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě,ploty,zábrany) <,>
pokud je to možné a vhodné využít plašičů,např.siluetu nebo maketu dravce <,>
zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků <,>
oznámit zvýšený úhyn,onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři <,>
nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků <.>
 
Jak chránit zvířata?
Drůbež je třeba držet uzavřenou ve stájích a chránit ji před kontakty s volně žijícím ptactvem (zasíťování oken,větracích otvorů a zamezení vstupu volně žijícího ptactva do hal).Slepice,kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží.Dodržovat nejpřísnější pravidla hygieny <.>
U chovů,které jsou prováděné ve výběhu,především u chovů vodní drůbeže (husy,kachny,divoké kachny),zamezit styku drůbeže s tažnými volně žijícími ptáky výstavbou zastřešených venkovních voliér a zasíťováním výběhů.V tomto období výrazně doporučujeme chovatelům drůbeže,která má přístup do venkovních výběhů,tam kde je to technicky a provozně možné,umístění zvířat uvnitř budovy <.>
Velmi důležité je zamezit přístupu volně žijících ptáků ke krmení a napájecí vodě podáváním vody a krmiva drůbeži uvnitř zařízení,hal nebo pod přístřešky.Dále je pak vhodné chovat vodní drůbež oddělené od hrabavé drůbeže a ptáků chovaných v zajetí <.>
 
Co by měli zaměstnanci podni...

Státní veterinární správa » Blog Archive » V ČR bylo po téměř deseti letech potvrzeno ohnisko vysocepatogenní ptačí chřipkyZveřejněno: 04.01.2017
 
V České republice byl po téměř deseti letech potvrzen výskyt vysocepatogenní aviární influenzy (ptačí chřipky).Nákaza byla potvrzena ve dvou malochovech drůbeže v Jihomoravském kraji,a to v Moravském Krumlově a v Ivančicích.Pravděpodobným zdrojem nákazy v chovech jsou volně žijící ptáci.Nákaza byla potvrzena také u volně žijících labutí v témže kraji <.>
„Státní veterinární správa v souladu s platnou legislativou přijala s okamžitou platností opatření k zamezení dalšího šíření nákazy.Chovatelé by měli z preventivních důvodů zabránit kontaktu volně žijících a domácích ptáků,“ řekl ministr zemědělství XXXXXX XXXXXXX <.>
„V případě výskytu nákazy je základním opatřením utracení ptáků v ohnisku a zabránění dalšího šíření prostřednictvím kontaminované podestýlky,krmiva,hnoje apod.Živočišné produkty z ohniska jsou neškodně likvidovány a z vymezených uzavřených pásem mohou být na trh produkty uvolněny až po prohlídce úředním veterinárním lékařem,“ dodal ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád <.>
Základním preventivním opatřením je pokud možno chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky.U chovů,kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu,je nutné přijmout opatření,která minimalizují rizika kontaminace vody,krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků,například umístit vodu a krmivo pod přístřešek,zabránit pohybu na vodních plochách,kde jsou volně žijící ptáci.Dalším možným opatřením je zasíťování výběhů apod.V případě podezření na výskyt nákazy,což je zvýšený úhyn drůbeže,náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva nahlásit na krajskou veterinární správu <.>
Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího,krůt,vodní drůbeže,holubů,pernaté zvěře,exotických ptáků a volně žijícího ptactva.Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k jejich přenosu dochází zejména trusem.Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků.Vysocepatogenní viry aviární influenzy způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny.V chovech drůbeže tím způsobují významné přímé i nepřímé ekonomické ztráty <.>
 
Zveřejněno: 05.01.2017
 
1.2017 byla Krajská veterinární správa pro Jihomoravský kraj informována o zvýšeném úhynu ve smíšeném malochovu drůbeže (nosnice,krůty,kachny,husy,perličky) v Moravském Krumlově.V tomto chovu během posledních tří dní došlo z celkového počtu 88 kusů drůbeže k úhynu 10 kusů (7 slepic,3 krůty).Kontrolou na místě nebyly zjištěny klinické příznaky nákazy.Dne 3.1.2017 byly vzorky zaslány na laboratorní vyšetření do Státního veterinárního ústavu (SVÚ),který PCR metodou potvrdil přítomnost aviární influenzy H5.Došetřování typu neuraminidázy stále probíhá.Dne 4.1.2017 bylo provedeno utracení a neškodné odstranění veškeré zbývající drůbeže v tomto drobnochovu <.>
V České republice byl po téměř deseti letech potvrzen výskyt vysocepatogenní aviární influenzy (ptačí chřipky).Vysocepatogenní ptačí chřipka subtypu H5N8 se šíří Evropou.Nákaza je potvrzována u nalezených uhynulých volně žijících ptáků a také v chovech drůbeže.Je potřeba věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a preventivních opatření v chovech drůbeže.Co je chřipka ptáků?…
 
Státní veterinární správa (SVS) uskutečnila v průběhu druhého pololetí loňského roku mimořádnou kontrolní akci zaměřenou na významné tuzemské včelaře – producenty medu.V rámci akce bylo odebráno 72 vzorků medu.Všechny vzorky byly podrobeny smyslovému posouzení v laboratoři.V případech,kde včelař v průběhu roku použil léčiva k ošetření včelstev,se zjišťovalo,zda med neobsahuje rezidua těchto látek.Mimo to…
KONTAKTUJTE NÁS
ID datové schránky:
 
Pokračováním v používání stránek,souhlasíte s použitím cookies.Další informace Souhlasím
Nastavení cookie na této webové stránce jsou nastaveny na "povoleny cookies",aby vám umožnily nejlepší procházení.Budete-li i nadále používat tuto webovou stránku bez změny nastavení souborů cookie nebo klepnutí na tlačítko "Souhlasím" dole,dáváte souhlas <.>

Co je ptačí chřipka?
Ptačí chřipka je virové onemocnění postihující ptáky.Postihuje jak volně žijící ptáky,tak
i drůbež,jako slepice,krůty,kachny a husy,ale i jiné ptáky chované v zajetí.Postižená
zvířata mají dýchací potíže,trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1 – 2 dnů <.>
<br> Jaké je riziko přenosu ptačí chřipky na člověka?
Riziko přenosu na člověka je nízké,přenos z volně žijících ptáků zatím nebyl od roku
1997 popsán.Současná forma viru je schopna infikovat člověka pouze ve výjimečných
případech,a to při úzkém styku s napadenou drůbeží.Lidé by se měli vyvarovat všech
zbytečných kontaktů nejen s podezřelými zvířaty,ale i s jejich trusem a peřím <.>
<br> Jaké jsou příznaky ptačí chřipky u lidí?
U člověka se nákaza ptačí chřipkou projevuje horečkou,postižením dýchacích cest <,>
zápalem plic,průjmovými onemocněními.Pravděpodobnost onemocnění lidí v našem
prostředí však je velmi malá.V podmínkách České republiky jde především o veterinární
problém <.>
<br> Jak se chránit ?
Nejvýznamnější je dodržování zásad osobní hygieny.Důležité je mytí rukou
a dezinfekce po každém kontaktu s ptáky nebo jejich exkrementy <.>
Lidé,kteří přicházejí v zaměstnání do kontaktu s drůbeží,by v případě na podezření
z nákazy v chovu měli nosit ochranné pomůcky (pracovní oděv,pokrývku hlavy,která
zcela ukryje vlasy,ochrannou obuv,omyvatelné ochranné rukavice a ochranné brýle) <.>
<br> Je třeba mít obavu z konzumace
drůbežího masa a drůbežích výrobků?
V České republice jsou všechny chovy drůbeže pod přísným veterinárním
dozorem,který pečlivě monitoruje zdravotní stav zvířat.Další navazující
kontroly jsou nastaveny v průběhu zpracování produkce.Kontrolou samozřejmě
prochází i dovozy zvířat a masa.Není třeba se obávat,že by se na trh dostalo
maso z nakažených zvířat.Po nákupu a při kuchyňském zpracování stačí dbát
na základní hygienická pravidla.Běžnou tepelnou úpravou (vaření,pečení <,>
apod.) drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen při dosažení 70 ºC
v jádře potraviny,a to již za jednu sekundu <.>
<br> PTAČÍ CHŘIPKA
INFORMACE PRO VEŘEJNOST
<br>
<br> Při nálezu hro
madného úhyn
<br> u volně žijícího
ptactva inform
<br> ujte
<br> místně příslušno
u Krajskou veter
<br> inární správu,n
ejbližšího soukro
<br> mého
<br> veterináře nebo P
olicii ČR <.>
<br> Vyvarujte se sty
ku s nemocným
<br> i nebo mrtvými
ptáky a upozo
<br> rněte
<br> děti,aby se tako
vých ptáků nedo
<br> týkaly.Nevpou
štějte ptáky do s
<br> vého
<br> obydlí <.>
<br> Dodržujte zása
dy osobní hygie
<br> ny,myjte si pra
videlně ruce mý
<br> dlem <,>
<br> obzvláště před j
ídlem.Pozornos
<br> t věnujte hygien
ě při vaření <.>
<br> Zajistěte ochran
u domácích mil
<br> áčků – psů,koče
k,apod.– zabr
<br> aňte
<br> XXX v kontaktu
s uhynulými ne
<br> bo nemocnými p
táky <.>
<br> Při cestování do z
emí zasažených v
<br> irem ptačí chřipky
dodržujte doporu
<br> čení
<br> vydaná ECDC
(Evropské centru
<br> m pro kontrolu
a prevenci nem
<br> ocí)
<br> a Ministerstvem
zdravotnictví,ta
<br> to doporučení na
jdete na www.mz
<br> cr.cz <.>
<br> Nenavštěvujte na
př.místní trhy s d
<br> růbeží <.>
<br> Neobávejte se k
onzumace drůb
<br> ežího masa a
drůbežích výrob
<br> ků <.>
<br> Drůbeží maso a
vejce důkladně
<br> tepelně opracuj
te (vařením,peč
<br> ením <,>
<br> apod),virus je z
ničen při teplotě
<br> 70°C v jádře p
otraviny,a to ji
<br> ž za
<br> jednu sekundu <.>
<br> Praktické rady
<br> Další informace naleznete na webových stránkách
Ministerstva zemědělství - www.mze.cz,Státní veterinární správy ČR – www.svscr.cz <,>
<br> na www.ptaci-chripka.cz a na www.bezpecnostpotravin.cz <.>
<br> 1 <.>
<br> 2 <.>
<br> 3 <.>
<br> 4 <.>
<br> 5 <.>
<br> 6 <.>

Ptačí chřipka – informace pro drobnochovatele
<br> Vysocepatogenní ptačí chřipka subtypu H5N8 se šíří Evropou.Nákaza je potvrzována
u nalezených uhynulých volně žijících ptáků a také v chovech drůbeže.V ČR zatím žádný
případ výskytu nebyl potvrzen ani u volně žijících ptáků XXX v chovech drůbeže.Přesto je
potřeba věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a preventi-
vních opatření v chovech drůbeže <.>
<br> Co je chřipka ptáků?
<br> Influenza drůbeže,známá také jako ptačí chřipka je virové onemocnění
postihující ptáky.Postihuje jak volně žijící ptáky,tak drůbež jako slepice <,>
krůty,kachny a husy.Postižená zvířata mají dýchací potíže,trpí ztrátou
chuti a masivně hynou v průběhu 1 – 2 dnů <.>
<br> Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy a
vzplanutím klinických příznaků.V případě influenzy je to pouze několik dní <.>
<br> První příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne <.>
<br> Způsob přenosu ptačí chřipky
<br> K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků <.>
Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři <.>
Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly <,>
peří,uhynulá zvířata apod.) <.>
Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky,psi apod.) <.>
Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka <.>
Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka <.>
<br> Příznaky ptačí chřipky
<br> Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří,jsou netečná,odmítají se pohybovat <,>
mají dýchací potíže,jsou apatická (obr.1).Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví
úplné nechutenství.Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví.Vejce jsou
deformovaná a mají tenkou skořápku.Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok
z nosu,kýchání).Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu.Zjišťovány jsou
krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích (obr.2),edém hlavy (obr.3).Mohou
se objevit otoky a krváceniny na končetinách (obr.4) <.>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br> V případě podezření na výše uvedené příznaky
u ptáků informujte ihned o události soukromého
veterinárního lékaře nebo místně příslušnou
krajskou veterinární správu.Řiďte se přesně
podle jejich instrukcí.Nedovolte vstup cizím
osobám do postiženého místa <.>
<br>
<br> Obecné zásady ochrany člověka před nákazou
<br> Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální.Je
třeba:
<br>  chránit se kontaktu s podezřelými zvířaty,uhynulými ptáky,nedotýkat se ptačích
výkalů <,>
<br>  poučit děti,aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si
s drůbeží <,>
<br>  nezpracovávat nemocnou drůbež <,>
<br>  dbát o osobní hygienu (umývání rukou,přezouvání,převlékání po kontaktu s drůbeží) <,>
<br>  informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu <,>
<br>  ochrana domácích miláčků - psů,koček apod.– zabránit XXX v kontaktu s uhynulými
nebo nemocnými ptáky
<br>  při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou,se vyhýbat
trhům s drůbeží,nekonzumovat zde jídla na ulici.Dbát dalších doporučení vydaných
Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a Ministerstvem zdravotnictví <,>
která jsou zveřejněna na www.mzcr.cz
<br>
Zásady pro drobnochovatele drůbeže
<br> V tomto období výrazně doporučujeme chovatelům drůbeže,která má přístup do venkovních
výběhů,tam kde je to technicky a provozně možné,umístění zvířat uvnitř budovy <.>
<br>
 ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně
žijícím ptactvem <,>
<br>  slepice,kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží <,>
<br>  v chovech,kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu,přijmout opatření <,>
která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky <,>
<br>  krmivo a vodu umístit uvnitř budovy,v krajním případě pod přístřeškem <,>
<br>  pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách,kde jsou i volně žijící vodní ptáci <,>
<br>  pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží <,>
ke kterým mají přístup volně žijící ptáci
<br>  venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě,ploty <,>
zábrany) <,>
<br>  pokud je to možné a vhodné využít plašičů,např.siluetu nebo maketu dravce <,>
<br>  zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků <,>
<br>  oznámit zvýšený úhyn,onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři <,>
<br>  nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků <.>