Tento dokument byl načten z úřední desky, kterou vede Město Jaroměř.
Město Jaroměř
<br> Právní předpis č.17
Gestor: Mgr.XXXX XXXXXXX,vedoucí OOVV
<br> Zásady k ochraně majetku Města Jaroměře
datum vydání
<br> účinnost
<br> 23.04.2008
<br> 01.05.2008
<br> poznámka
Nahrazuje VP 1/2003 z 6.3.2003
<br> Město Jaroměř
Zásady k ochraně majetku Města Jaroměře
V zájmu ochrany majetku obce před zničením,poškozením,odcizením,zneužitím,neoprávněnými
zásahy,včasného uplatňování práva na náhradu škody,vydání bezdůvodného obohacení jsou vydány
v souladu s ustanovením § 38 zákona číslo 128/2000 Sb <.>,o obcích v platném znění následující Zásady
k ochraně majetku Města Jaroměř <.>
<br> I <.>
Úvodní ustanovení
Ustanovení § 38 zákona č.128/2000 Sb <.>,o obcích v platném znění ukládá obcím,aby majetek obce byl
využíván účelně a hospodárně v souladu se zájmy a úkoly vyplývající ze zákonem vymezené
působnosti.Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj majetku,vést jeho evidenci,chránit jej před
zničením,poškozením,odcizením a zneužitím,s nepotřebným majetkem nakládat podle zákonných
předpisů,vymáhat škody a včas uplatňovat právo na náhradu škody a trvale sledovat,aby dlužníci
řádně plnili své závazky a nedocházelo k jejich promlčení <.>
Tyto povinnosti jsou přeneseny na úředníky a zaměstnance města v rámci plnění zaměstnaneckých
povinností.Jednou ze základních povinností každého úředníka je podle § 16 zákona č.312/2002 Sb.o
úřednících v platném znění,práva a povinností zaměstnance podle § 106,zákona č.262/2006 Sb.<,>
zákoníku práce,řádně hospodařit s prostředky svěřených mu zaměstnavatelem,střežit a ochraňovat
majetek zaměstnavatele před poškozením,ztrátou,zničením,zneužitím a nejednat v rozporu
s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.Pro zjednodušení těchto zásad bude nadále používán pouze
termín zaměstnanec.V § 251 zákona č.262/2006 Sb <.>,zákoníku práce je zakotvena generální
prevence a zaměstnanci města je uloženo počínat si XXX,aby nedocházelo ke škodám a pokud hrozí
škoda na majetku zaměstnavatele,je povinností zaměstnance učinit opatření k zabránění škody.Pokud
tuto povinnost nesplní,přechází povinnost v zákonem stanovených případech na tohoto zaměstnance <.>
Z ustanovení výše uvedených zákonů vyplývá důležitost ochrany majetku města,odpovědnost za
zajištění ochrany a povinnost zaměstnance nahradit škodu při porušení povinností při správě majetku
města.Pro doplnění Právního předpisu č.9 „Zásady pro postup při vymáhání pohledávek“ a Právního
aktu č.4 „Pokyn k provádění inventarizačních prací“ jsou vydávány tyto zásady <.>
II <.>
Postup při zjišťování,vymáhání a likvidaci škod
Zákon č.312/2002 Sb.zákon o úřednících a zákon č.262/2006 Sb <.>,zákoník práce ukládá všem
zaměstnancům za povinnost počínat si XXX,aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku ani
k bezdůvodnému obohacení na úkor společnosti nebo jednotlivce.Hrozí-li škoda,je povinen na ni
zaměstnanec upozornit a je-li k odvrácení škody neodkladně třeba zákroku,je zaměstnanec povinen
zakročit,nebrání-li mu v XXX důležitá okolnost nebo újma na zdraví.Škody mohou vznikat na straně
zaměstnance i na straně zaměstnavatele.Tyto zásady upravují a sjednocují postup odpovědných
zaměstnanců při vzniku,vymáhání a likvidaci škod a proto zde jsou rozebrány pouze případy
odpovědnosti zaměstnanců za škody způsobené zaměstnavateli.Z tohoto hlediska pak rozlišujeme:
1.obecnou odpovědnost zaměstnance (§ 250 zákoníku práce)
2.odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody (§ 251 zákoníku práce)
3.odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách,které je zaměstnanec povinen
vyúčtovat (§ 252-254 zákoníku práce) a
4.odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů (§ 255-256 zákoníku práce) <.>
<br> 2
<br> Ad.1) Obecná odpovědnost zaměstnance
Základním znakem obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu je,že škoda byla způsobena
zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním <.>
Zaměstnanci vzniká povinnost nahradit zaměstnavateli škodu v případě,že:
škoda je způsobena zaměstnancem,který je v pracovním poměru u zaměstnavatele,kterému
vznikla škoda <,>
škoda vznikla tím,že zaměstnanec porušil povinnost při plnění pracovních úkolů nebo v přímé
souvislosti s ním <.>
nerozhoduje zda zavinění bylo úmyslné nebo z nedbalosti <,>
příčinná souvislost mezi jednáním zaměstnance (opomenutím,nedbalostí,porušením jeho
povinností) a zaviněním na straně jedné a mezi vznikem škody na straně druhé <.>
Povinnost zaměstnance nahradit škodu je spojena s důkazní povinnosti zaměstnavatele,který musí
zaměstnanci prokázat zavinění a další náležitosti uvedené výše.Aby o škodní události mohlo být
objektivně rozhodnuto je nutné zajistit veškeré podklady o vzniku škody a podchytit je v sepsaném
protokole o škodě,kdy není zanedbatelná i včasnost oznámení škody a sepsání protokolu o ní <.>
Ad 2) Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody
Na zaměstnanci,který vědomě neupozornil vedoucího zaměstnance na hrozící škodu,ani nezakročil
proti hrozící škodě,ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody,může
zaměstnavatel požadovat,aby...
Načteno
Meta
Nic nerozpoznáno