Ochrana archeologického kulturního dědictví ve Středočeském kraji: Úřední deska: Město Votice   
Ochrana archeologického kulturního dědictví ve Středočeském kraji
Voticko - Přinášíme vám základní principy ochrany archeologického kulturního dědictví v našem správním území ORP.      Ochrana archeologického kulturního dědictví je řešena: v Úmluvě o ochraně archeologického dědictví Evropy (Maltské konvenci,sbírka mezinárodních smluv č.99/2000),v § 21 – 24  zákona č.20/1987 Sb <.>,o státní památkové péči,ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní památkové péči“).Území s archeologickými nálezy Územím s archeologickými nálezy (pojem použitý § 22 odst.2 zákona o státní památkové péči),se rozumí území či místo původního výskytu archeologických nálezů nemovitých nebo movitých,na němž již byly registrovány jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy,na němž je lze odůvodněně očekávat či na němž jejich výskyt není vyloučen.Za území bez archeologických nálezů lze označit pouze takové území,na němž byly prokazatelně odtěženy veškeré uloženiny čtvrtohorního stáří.Vzhledem k tomu,že na území Středočeského kraje nejsou nařízením kraje žádné plány území s archeologickými nálezy vymezeny,platí,že celé území Středočeského kraje je obecně považováno za území s archeologickými nálezy vyjma míst vytěžených popř.po těžbě rekultivovaných.Záchranný archeologický výzkum Záchranný archeologický výzkum je ve své podstatě asistovaná likvidace archeologické památky.Je to archeologický výzkum ohroženého území,jehož narušení soudobou lidskou činností nebo přírodními procesy je nevyhnutelné a nevyplývá možnost zachování archeologického dědictví na původním místě.Jeho cílem je proto zachování archeologického dědictví mimo původní místo,které se provádí shromážděním maximálního množství archeologických dat,jehož je ohrožené území nositelem.Rozsah a forma záchranného archeologického výzkumu vždy závisí na rozsahu stavebního záměru a především na umístění konkrétní stavby v historické krajině.Podle těchto kritérií je XXXXXXX XXXXXX,strategie a s nimi související rozsah,časová a v neposlední řadě i finanční náročnost tohoto výzkumu.Povinnosti stavebníka/investora Oznámit,umožnit,ale také zaplatit.V § 22 zákona o státní památkové péči se píše,že má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy,jsou stavebníci povinni tento záměr: 1.již od doby přípravy stavby oznámit Archeologickému ústavu AV ČR Co je doba přípravy stavby? Čas začínající od okamžiku stavebního či jiného záměru majícího za následek zásah pod povrch současného terénu až po vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení.V tuto dobu by  stavebník/investor měl vstoupit do jednání s oprávněnou archeologickou organizací na příslušném území okresu.2.umožnit jemu nebo jiné oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.Finanční náklady archeologického výzkumu a rozlišení oprávněné archeologické organizace komu konkrétní stavbu hlásit.Zákon o státní památkové péči rozlišuje dvě varianty záchranného archeologického výzkumu: Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající,při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu,hradí náklady tento stavebník,a stavba se hlásí Ústavu archeologické památkové péče středních Čech.V případě,že nutnost provedení záchranného archeologického výzkumu byla vyvolána činností fyzické osoby nebo fyzické osoby podnikající,ale nikoliv v souvislosti s podnikáním,tj.všechny rodinné domky,bazény,ploty apod <.>,pak hradí náklady subjekt provádějící archeologický výzkum.První kontakt stavebníka s archeologickou organizací Stavebník/investor v době přípravy stavby požádá oprávněnou archeologickou organizaci písemně na předepsaném formuláři nebo prostřednictvím e-mailu o vyjádření ke stavební či jiné činnosti.Stavebník/investor obdrží toto vyjádření od archeologické organizace písemně.Druhý kontakt stavebníka/investora s archeologickou organizací Stavebník/investor oznámí oprávněné archeologické organizaci písemně na předepsaném formuláři nebo prostřednictvím e-mailu stavební či jiný záměr,který byl již s archeologickou organizací při prvním kontaktu v době přípravy konzultován a stavebník/investor obdržel na tuto akci od archeologické organizace vyjádření.Druhý kontakt nemusí být učiněn XXX v případě,že z vyjádření archeologické organizace je zjevné,že záchranný archeologický výzkum není nutný.Archeologická organizace co nejrychleji kontaktuje stavebníka/investora,aby s ním navázala v dostatečném předstihu komunikaci.K tomu je nejvíce vhodná forma tzv.kontaktního dopisu,ve kterém by měla být shrnuta základní legislativa (zákonné povinnosti stavebníka) a důraz by měl být kladen na projednání archeologického výzkumu v dostatečném předstihu.Kdo provádí archeologické výzkumy v ČR? Archeologické výzkumy provádí v České republice Archeologický ústav Akademie věd České republiky a jiné oprávněné organizace (§ 21 zákona o státní památkové péči).Volba archeol...