ŘED'TELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR
<br> DÁLNICE D 43,„ TROUBSKO (D 1) - STARE MESTO (D 35)
<br> lnfcrmace © historii a stavu přípravy
<br> * Situační zpráva \.<.>.<.> _,).<.> ' Oddělení:.“ Oddělení koncepce a územního plánu Morava 11 130.<.>.<.>.: A“ Informace
<br> 06/2017
<br> \! roce 2016 bylo ŘSD ČR Oddělením technické přípravy Morava zadáno zpracování technické studie „D43 v úseku D1 — Kuřim - Svitávka,technicko-ekonomická studie“,a to na základě pokynu Ministerstva dopravy České republiky.Studie měla sloužit jako technický podklad pro další územní přípravu (např.Územní studii či Aktualizaci Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje),ale i pro hodnocení obsluhy území při trasování této komunikační stopy a dále posouzení dopadů na životní prostředí dotčeného území <.>
<br> 1.Stav přípravy D43 v úseku dálnice D1 — Kuřim — Svitávka (po sil.|Il150):
<br> Politika územního rozvoje ve znění Aktualizace č.1 definuje na území Jihomoravského a Pardubického kraje v rozvojové ose Brno — Svitavy / Moravská Třebová (OSQ) koridor pro kapacitní siinici s označením „R43“.Důvodem pro vymezení koridoru je zkvalitnění silničního spojeni Brno — Moravská Třebová (článek 121).Cílem předmětné studijní práce — tahové studie D43 v úseku D1 - Kuřim — Svitávka bylo navrhnout a ověřit funkčnost možných dopravních řešení v části takto vymezeného koridoru,podrobněji specifikovaného v podobě variantních koridorů územních rezerv definovaných v Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje včetně variantního technického řešení návrhových parametrů <.>
<br> TES v zásadě navazuje na studijní činnost v uplynulých třiceti letech ve věci trasování D43,tedy od doby,kdy byla zahájena ze strany ŘSD ČR předinvestíční příprava rychlostní silnice R43 (od 31.12.2015 dálnice D43).Za tento časový úsek došlo k zásadním změnám politických poměrů,změny nastaly i v zákonných,technických i enviromentálních předpisech,což mělo postupný dopad na projekční činnost hledání územní průchodnosti 4-pruhové komunikace dálničního typu silně urbanizovanou brněnskou aglomerací s ideou propojení až na dálnici D35 voblasti Starého Města v Pardubickém kraji <.>
<br> Studie obsahuje jak vlastní technické řešení,dopravně-inženýrské vyhodnocení,tak i základní územní aspekty.Pouze na základě této studie však nelze v současné chvíli provést závěrečný výběr trasy z předložených doporučených osmi variant řešení trasování a kapacitního uspořádání komunikace vzadaném územním rozsahu,která by nejlépe plnila požadované cíle.Práce proto představuje zásadní pracovní podklad pro Územní studií a následnou Aktualizaci Zásad Územního rozvoje Jihomoravského kraje,a to jak po stránce možného trasování komunikace,tak po stránce stanovení kategorie jednotlivých komunikací <.>
<br> V rámci zpracování studie se ukázalo,že nejenže není možno uzavřít problematiku volbou nejvhodnější kombinace dílčích částí koridorů skládajícich se z definovaných územních rezerv,respektive není možné zúžit jejich výčet,ale že není ani možné jednoznačně stanovit charakter (kategorii) komunikace.Bylo ověřeno,že původní a dlouhodobý záměr vybudovat v daném koridoru komunikaci dálničního typu s sebou přináší určité výhody,ale v mnoha ohledech i negativa,a to především v případě jižního ukončení směrem k dálnici D1 právě vzhledem k urbanizovanému území a odporu dotčených městských částí a spolků.Studie proto doporučuje,aby se další přípravné práce - v daném případě Územní studie a Aktualizace Zásad územního rozvoje,zabývaly i otázkou zvážení jiných,v této studii identifikovaných kategorií komunikace než je komunikace dálničního typu.Tento námět byl interpretován MD pro zapracování do aktualizace Politiky územního rozvoje České republiky v souvislosti s přechodnými ustanoveními zákona č.268/2015 Sb <.>,kterým byl novelizován zákon č.13/1997 Sb <.>,o pozemních komunikacích <.>
<br> V rámci této studie bylo prokázáno,že realizace kapacitní silnice l.třídy (rozumějme pozemní komunikaci s mimoúrovňovými křižovatkami,omezeným přístupem a proměnným,převážně čtyřpruhovým šířkovým uspořádáním) realizovaná v některých úsecích namísto plnohodnotné dálnice,by umožnila,vzhledem k návrhovým a normovým parametrům,zabezpečit lépe obsluhu území,což může přinést především do kuřimsko-brněnské aglomerace přidanou dopravní hodnotu.Lepší napojení území se může odrazit na zvýšení atraktivity dané komunikace vedoucí ve svém důsledku ke snížení zátěží v jiných exponovaných městských částech.Komunikace má zejména aglomerační charakter a plní funkci spojení Brna 5 Pardubickým a Královéhradeckým krajem.Podíl (mezinárodní) tranzitní dopravy přitom není dle zpracovaných dopravních modelů,určující.Cíle uvedeného v PÚR nemusí být tedy dosaženo výhradně dálnicí,ale dopravní potřeby mohou být pravděpodobně uspokojeny odpovídajících způsobem i po vybudování kapacitní silnice I.třídy <.>
<br> Očekávané intenzity v převážné většině variant odpovídají v úseku Kuřim — Svitávka potřebě čtyřpruhového uspořádání komunikace.Pokračování směrem k dálnicí D1...