Dlouhodoby sréikovy deficit negativné stobi na vitalitu lesnich porostfl.zejména pak smrkonch (maji plochy koFenovy systém pronikajl’ci pouze nékolik decimetrfl do pfidy),coi ovlivfiuje obra— nyschopnost proti rOanm §kod|ivym organismfim,pFedev§im pak podkornimu hmyzu,tedy i kflrovcfim.Extrémné such)? rok 20|5 zpfisobil vyznamne' oslabeni smrkonch porostfl,coi se zFetelné projevilo nérfistem napadenYch stromfl a porostfl ktlrovci.V)'/- znamné po§kozeni suchem lze pfitom oEekévat i v na’sledujicfch letech.OpatFenf proti zamezem’ vzniku §kod jsou zakotveny v legislativé.takie v pfipadé jejich nedodrieni mohou nésledovat sankce.coi je jisté neprjemné.Kaidy vlastnik musi dle zékona o lesich (E.289/ I 995 Sb.) avyhlé§ky o ochrané lesa (E.[0 I /l 996 5b <.>,v platném znéni) provédét takové opatr‘eni,aby zabrénil pfisobem’ §kodliv7ch Einitelfl,tzn <.>,ie musi §kfldce moni- torovat a evidovat,preventivné brénit jejich vivoji a §iFe~ ni a v pfipadé vzniku §kod provést takové opatFem’,které zabréni dal§imu Eit‘eni ”kfidce a vzniku daléich §kod.V pF - padé napadeni stromfl kfirovci musi tyto stromy ihned vytéiit a néleiité asanovat.Na smrku jsou nejnebezpeénéjfi [Ykoirout smrkovy (lps typographus),|y|’1jimeénéimlad§ich).}eho v7vojtrv2'1 obvykle 6 — l0 tydm‘].v zévislosti na teploté.Rozvinuty poierek kaoirouta smrkového Lykoirout seversky (cca 4 mm) §kodi pFedeinm na Moravé a ve Slezsku,je velmi podobny pfedchozimu druhu,zpravidlai vEet- né délky vyvoje.Napadé v§ak pouze stoiici stromy.a to v koruno— vé,slabSI casti kmene.Likoirout Ieskly (cca 2 mm) se vyviji pod kflrou vétvi sta— rych smrktl.ve vrcholové éés- ti koruny nebo na mladfch stromcich; na kmeni dospéchh smrkfl ve stFean’ a spodni Eésti se vyskytuje méné Easto.Vyvo] trvé 6 — [0 defi.Poierek kaoirouta Iesklého

Na stojl ch stromech je prvnim symptomem pFitomnost drtinek na paté kmene.Na kmeni se objevuji zévrty,doprovézené Easto vyrony pryskyfice (pozor: v pFipadé oslabem’ suchem |< tomuto smoleni Easto nedochézi).Posléze dochézi k barevnym zméném jehliél’.které postupné rezne a opadévzi.Dochézi také k opadévéni kfiry.napFed na malych plo§kéch.pozdéji prakticky na celém kmeni.Napadené stromy jii nelze zachrénit.je nutné je urychlené pokécet a nésledné asanovat.Na Ieiicich stromech se nachézeji zévrtové otvory.ved|e kterjIch se objevuji hromédky rezachh drtinek.Drtinky na leiicim kmenu Zésady ochrany lesnl'ch porostfl proti §kodlivému pflsobeni kOrovcfl lze obecné shrnout do tr‘i bodu (a také je tFeba je dflv sledné dodl‘iovat): r odstrafiovéni atraktivniho materiélu pro vyvoj kfirovcfl z lesnich porostfl (preventivni opatFeni); 'r soustavné vyhledévéni a asanace napadeného dFivi pFed vyletem kflrovcfl: r doEiEt‘ovénf ohnisek iiru pomoci odchytovj/ch zaFizeni (Iapéky.otrévené lapéky,feromonové Iapaée).Prevence spoéivé zejména v odstrafiovéni atraktivniho materiéiu pro namnoieni kfirochIJde pFedev§im o ansné zpracovém’ polo— mového dFI'vi a odstranéni dFI’vi z téiby.Lapa’k je pokéceny a odvétven)? strom.podloieny (aby brouci mohli vyuil't celou plochu kmene) a zpravidla zakryt)" vétvemi (zpomaleni vysychéni kfiry).Kéci se pr‘ed pFedpoklédanYm zaéét- kem rojeni.thpravidla do konce bFezna,Lapz’lky se musi kontro— lovat,a to pFedev§im z dfivodu jejich obsazeni.aby bylo moiné ans pFikécet dal§i lapéky.Ty se pFikacuji,je- Iapék plné obsazen (cca | zévrt na l dmZ v nejhustéji napadené Eésti kmene).Sou- Easné se kontroluje v7voj lykoiroutfl.aby bylo moiné Iapéky véas asanovat.Feromonovy lapaE je umélohmotné past,ve které je vyvéEen je— den feromonovy odparm’k.Lapaée stavime opét na ohroiené mis- ta (kflrovcové ohniska,kde se lYkoirout v pFedchozim obdobi vy- skytoval.Eerstvé kalamitnl’ holiny,oslunéné porostni stény apod,).Feromonové Iapaée kontrolujeme a pFitom odebiréme zachycené brouky,které poéitzime; pFi vétéim mnoistvi je mflieme odméfit — | ml (po odstranéni hrubych neéistot) je 3S lykoiroutfl‘ Kont— roly provédime v intervalu 7 ~ [4 dni.Odebrané brouky hubime (Iihem.horkou vodou apod.).Dle pokynfi erobce vyméfiujeme feromonové odparniky.0ptim2’1lni poEet lapaél‘i a druh odparm’ku,vEetné termfnu vaény.je vhodné konzultovat s odbornYm les- nim hospodéFem (OLH).Kfiiovy Iapaf 2.1,<,> m3.3,Asanace dFivi je velmi dfileiitYm prvkem v systému ochrany [esa proti kfirovcfim.NejvhodnéjEi je okamiity odvoz napadeného dFi— vi 2 lesa (nehrozi jii leet dospélcfl).Napadené dFivi mfiieme odkornit (ne v obdobi,kdy jii hrozi vylémuti dospélcfi) nebo che— micky asanovat (pouze dodavatelsky)‘ Zpflsob a termin asanace je nutné opét konzultovat s OLH.V prvé Fadé je moiné se obrétit na svého odborného lesniho hospodéFe.Druhou moinosti je obrétit se na pracovniky Lesni ochranné sluiby - LOS (www.vulhm.cz/los.tel; 257 892 222),kteFiVém bezplatné pora- di.co a jak provést,abyste splnili zékonnou povinnost a zabrén Ii vzniku dal§ich §kod kfirovci.Na strénkéch LOS najdete i dal§i informace o kflrovcich.lesni ochrenna' aluiha