Zbelítov čp.13 - historie a rodokmen usedlosti - www.zbelitovsko.cz„U Lipů“
čp.13   Pravděpodobně jedna z nejstarších selských usedlostí ve Zbelítově,na které po celá staletí hospodařil rod Lípů.Díky jejich potomkům je historie tohoto rodu zmapována zhruba do počátku XVII.století.Nejstarším zaznamenaným hospodářem XXX XXXXXX XXXX,respektive jeho žena XXXXX XXXXXX,která v roce XXXX prodala grunt jistému Janu Vnukovi za cenu 90 kop míšeňských grošů,jak zaznamenává kupní smlouva,uložená v Národním archivu v Praze.Na následujících řádkách si můžete přečíst historii čp.13,jak ji zmapoval a zaznamenal kronikář XXXXXXXX XXXXXXX v Pamětní knize obce Zbelítov a níže pak naleznete rodokmen majitelů usedlosti od nejstarších známých záznamů do první poloviny XX.stol <.>
   „Selský grunt čp.13 jest také založen při vzniku obce a již archiv země České se nám zmiňuje,že v letech 1654 hospodařil na gruntě XXXXXX XXXXX XXXX,později XXXXX XXXX v XX.století a jejich živý inventář,který chovali,byl 2 koně,2 voly,2 krávy,2 jalovice,4 ovce,1 svini a 2 kozy.Stavení obytné i hospodářské budovy byly malé a dřevěné.V 19.století,asi v r.1820,kdy se oženil na usedlost XXXXXXXXX XXXX,byl statek zamýšlen na rozdělení a již v r.1830 nám mapa rozdělení vykazuje.XXXXXXXXX XXXX pravděpodobně obdělával usedlost celou,a při XXX XXXXXXXX domek na své zahradě,nejdéle do r.XXXX,který obdržel pořadové čp.26.Tento domek obdržel asi jeho syn,který chalupu prodal Václavu Heroutovi.Proč se tato změna stala není známo,snad odjel také tento majitel do Ameriky,neboť z tohoto gruntu některé děti do Ameriky odjely.   Později podle rozděleného plánu stavěl obytné a hospodářské stavení ze dřeva pro připravovanou druhou půlku,kterou předal také své dceři Anně v r.1844,která obdržela pořadové čp.27.Pole,louky a lesy byly rozděleny přesně na dvě půlky na všech dílech.Gruntovní půlku předal svému synu Janu Lipovi nar.r.1821,který se v r.1844 oženil a za manželku si vzal Annu Kotrbovou nar.r.1822 ve Zbelítově čp.8.Ženichovi bylo 23 roků,nevěstě 22 roků.Tato rodina měla také hodně dětí a také odjeli do Ameriky.Co přivedlo k rozdělení statku není nám jasno,ale když přiznáme,že doba toho času byla dosti chudá a jistě,že toto rozdělení se stalo z finanční tísně.   Jan Lipa prý uměl číst a psát,což v tomto století na vesnici bylo vzácností.Měl prý knihu zvanou Herbář,ve které čítal.   Pověst o něm praví: Měl koně jako vítr,v maštali za žebříkem prý míval staré koště a koně byli samé groše,nebo prý jel z vršku ze Svarkova ze strání na louky směrem k Suché a všechna kola mu z toho vrchu v největším trysku rozjela se z náprav a zase na lukách zpět na nápravy se vrátila,dále prý od černé slepice vzal vejce,které měl u sebe a o půlnoci na koni jezdil do knížecího lesa Schwarzenberků na rostlinu zvanou rulík,a to vždy,když jeleni říjí,to jest asi v měsíci říjnu.Také jezdil pro rulík na den sv.Jana Křtitele 24.června,který byl v nejlepším květu.Také XXX XXXX jezdil prý na robotu s koňmi až k Hodušínu na silnici,která se stavěla za roboty okolo kláštera milevského přes Hrejkovice až k zámku Orlíku.Býval také hojným pytlákem.   Sousedé říkali Janu Lipovi,že jest písmák.Svůj grunt zanechával většinou v horších poměrech,půdu dobře nevzdělával,a v takovém stavu jej předal své dceři Marii Lipové,která se provdala dne 14.září 1869 za Ignáce Rozhoně,který pocházel z obce Podskalí u Zlákovic (dnes zatopené Orlickou přehradou,pozn.aut.).Tento nový člen přinesl do obce nové jméno na čp.13 a tím se založil nový rod Rozhoňů.Na statku zůstalo nadále staré jméno u Lipů,které se drží do budoucna.XXXXX XXXXXXXXX,roz.Lipova nar.XX.X.r.1845 se vdávala ve věku 24 XXXX a XXXXX XXXXXX,její manžel nar.X.X.r.1844,se ženil ve věku 25 roků.   Druhé koleno: Hospodářství předal svému synovi Josefu Rozhoňovi v r.1902,dne 30.září a ten vzal si za manželku Marii Slámovou z Oseka.XXXXX XXXXXX se nar.dne X.května r.XXXX a ženil se ve věku 29 roků.Manželka XXXXX XXXXXXXXX se nar.dne X.září v r.1877 a vdávala se ve věku 25 roků.   Maštale byly velmi špatné,dřevěné,krytina byly došky,byly zbourané a postavené v r.1903.Bydlící bylo také malé,dřevěné a již hodně staré,bylo postavené nové,zděné a výstavné,stropy klenuté v r.1909.Není nikde zaznamenáno,ani není pamětníka,že by tento XXXXX XXX dříve,ani po rozdělení jako půlka vyhořel.Ani při bourání nebylo nikde jediného dřeva,které by dalo známku,že zde někdy působil škodu na budově oheň.   V r.1921 XXXXXX XXXXX XXXXXX z prvního kolene,dne X.února,v stáří 77 roků.Jeho žena zemřela za jedenáct roků později,a to v r.1932 dne 4.července v stáří 87 roků.V r.1920 tato půlka obhospodařuje celkem pole,louky a lesy 17,54 ha.“
   Statek přebral později XXX XXXXXXXXX XXXXXX,narozený v roce XXXX,ženatý od r.1933 s Anastázií Vačlenovou,narozenou r.1911 v Držkrajově a rodina Rozhoňova drží grunt číslo popisné 13.do dnešních časů <.>
   Ke gruntu čp.13 se váže jedna zajímavost - nález stříbrného pokladu.Při bourání maštalí byl v roce 1904 na dvoře statku učiněn nález asi 5...