1 Obecní zpravodaj Obec Ruda prosinec 2014 VZPOMÍNKA NA KNĚZE ALOISE PEKÁRKA K VÝROČÍ 100 LET JEHO NAROZENÍ Narodil se 22.1.1915 v Radešínské Svratce.Jeho život je popsán v almanachu obce,tak ho nebudeme opakovat.Pouze stojí za připomenutí,že do XXXX XXXXXXXXX v roce XXXX.Ještě v době působení na Rudě,tedy v roce 1968,byl P.Pekárek,který byl v roce 1949 Státním soudem v Brně odsouzen ke čtyřem rokům vězení,rehabilitován.Nerad o době,kdy prošel řadou věznic (v Brně,ve Znojmě,na Pankráci,v Mladé Boleslavi,v Kolíně) hovořil.Smutně dodával,že čeští bachaři a vyšetřovatelé byli mnohem horší než ti nacističtí.V té krátké době,kdy se žilo svobodněji,se kněz stal členem pastorační rady,místopředsedou České katolické charity.V Rudě,podobně jako v dalších působištích,udělal velký kus práce i díky tomu,že si dovedl získat lidi,i ty nevěřící.Za jeho působení se opravil kostel,kde byla opravena celá elektroinstalace a pořízeny nové lavice,byla vyměněna okna,opravena křížová cesta nebo zbudována nová zpovědnice.„Na svoje kněžské působení v Rudě vzpomínal Otec Pekárek při promluvě při duchovní obnově před roudskou poutí v srpnu 1994.Dovolím si ocitovat alespoň některé pasáže z jeho kázání: Je to letos pětatřicet let,co jsem k vám přišel,a pětadvacet let,co jsem od vás odcházel.Co všechno napadne při těch vzpomínkách… Kostel máte jej krásný tak,jako na pohlednici.Také jsme jej opravovali.Ale kostel nestačí opravit a všechno je v pořádku.Za deset let začnete znovu.Vidím kostel uvnitř – jaká to nádhera.Moderní 2 uspořádání.Všechny ty oltáře jsou dílem výborného řezbáře XXXXXXXXX XXXXX.Malba čisťoučká.Jaká to radost sem přijít.Mnohé stopy zavál vítr.Udrželo se něco? Vzpomínám od Vánoc počínaje.Jak na Vánoce jsme měli před kostelem betlémek ozářený.Vedle něj blikající stromeček.A obecní rozhlas hrál koledy.Zůstalo to ještě? Míváte betlémek? Když ne,nic se neděje.Já jenom vím: Mluvil jsem s rakouským prezidentem Kirschlägerem a on mě řekl: ‚Když já jezdívám z Prahy přes Jihlavu do Vídně,XXX XXX v jedné obci mají osvětlený betlémek.Jak je to kouzelné.Já se tam vždycky zastavím.‘ Řekl jsem: ‚To je u nás.‘ A on slíbil,že na tu faru přijede.Možná přijel,ale já už jsem byl pryč.Vzpomínáte,jak o Vánocích přišli z Meziříčí muzikanti,tak jako v době zapadlých vlastenců.Tak se tam utábořili – basa,housličky,klarinety,všechno nářadí – zpívali se koledy a nám bylo v duši tolik,tolik dobře… Jiná věc – Boží Tělo.Zakázané.A my jsme ho prosadili.Jednou jenom kolem kostela a jednou na vaší návsi – a to bylo tak pohádkově krásné.Tam nikdo nerušil,auta tam nejezdila,celá náves patřila jenom Kristu Pánu a nám.Je dobře na ty věci vzpomínat.A potom – vaše pouť.Přišli jste s tím,donést dožínkové věnce,dát lidem kytičku klásků,ať si je dají do vázičky,za obrázek.Ať jim ty klasy připomínají,že ne jenom z práce je lidská skýva chleba,že ke všemu také Boží pomoci je třeba.To jste si uchovali,dokonce prý i kroje.Jak je to hezké.Moji milí,ať vy nenajedete na mělčinu.Kdybyste chtěli jenom ukázat hezké kroje,pěkná děvčata,dobrý koláč – to by přece bylo málo.Jsme v době úžasných možností.To,co my jsme museli skrývat,to vy můžete a máte dělat,ukazovat.Ukažte těm,kteří sem přijedou XXX XXXX zvědavci,co to je Ruda.Vzpomínám,když jsem k vám přišel,tak jsem vám řekl: ‚Ruda? Tu nezískám za jednu nějakou řeč.Ruda je ruda,to není sláma,aby jedním škrtnutím chytla a hořela.‘ Rudu je potřebí pomalu rozehřívat – a doufám,že už teď rozehřátí jste.Mnoho jiných vzpomínek ve mně vyskakuje.Jak jsme kostel opravovali.Dodnes to vidím.Brzičko ráno jsem vylezl na lešení,štětku namočil do vápna,nadělal čtverce,na každý čtverec číslo domu a říkám: ‚Do večera ať je to otlučené nebo oškrábané.‘ Jel okolo vrchní pán od církevních oprav a říká: ‚No ten kostel vypadá.‘ A jel večer a protíral si oči.Kostel byl otlučený.Dodnes jsem vám za to nesmírně vděčný,za tu radost,kterou jste knězi udělali.A prohlížel jsem také faru.Další veliký pokrok.To,co se teď buduje ve velkých městech,tak zvané duchovní centrum,místo,kde mládež může být jako doma,kde mají všechny prostředky – promítání diapozitivů,pouštění videokazet,filmů – všecičko,všecičko máte vy u vás na Rudě.Až vám trochu závidím.Nevím proč mě biskup přeložil odtud do Brna-Bystrce.Snad chtěl ocenit přivítání,které měl na Petrově,když se vrátil z vězení a internace.Ale sotva biskup zemřel,tentýž týden jsem musel z Brna pryč.Přišel jsem do pohraničí.Bylo to XXX bolestné vidět systematicky rozbité kříže venku u polí a kapličky.Vidět zasypanou farní studnu.Vidět kostel prázdný – v neděli pět lidí.Vidět kapli - pěknou,pro takových padesát až sedmdesát lidí – kde hnízdili holubi,v kapličce vlaštovky,vrat se zmocnili kluci,když hráli fotbal,a do oken se učili střílet vzduchovkou.A přišli jsme k tomu – tamější lékař,inženýr a farář – a dneska je kaplička překrásná a každou neděli plná.Deset roků tam.A proč jsem odtud musel pryč? A pak přišla XXXXXXX a pan biskup mě volal do Třebíče.Poslechl jsem nerad.Víte,v sedmdesáti letech,to už člověk t...