Centralizované zadávání veřejných zakázek
<br> Možnost zadávání veřejných zakázek centralizovaným způsobem.<.> <.>
<br> Možnost zadávání veřejných zakázek centralizovaným způsobem či prostřednictvím centrálního zadavatele poprvé v českém právním řádu výslovně upravuje až stávající zákon č.137/2006 Sb.o zadávání veřejných zakázek,ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „ZVZ“).Právní úprava institutu centrálního zadavatele,obsažená v ust.§ 3 ZVZ pak představuje zdařilou transpozici právní úpravy „Centrálního nákupního subjektu“ obsaženou zejména v ust.čl.1 odst.10 a čl.11 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31.března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce,dodávky a služby (dále také jen „Směrnice“) <.>
<br> Záměrem právní úpravy centralizovaného zadávání veřejných zakázek obsažené ve Směrnici a následně též v ZVZ bylo upravit možnost jednotlivých zadavatelů nakupovat stavební práce,dodávky a služby od nebo prostřednictvím centrálního nákupního subjektu,přičemž pro takový případ se jednotliví zadavatelé považují za subjekty splňující veškeré požadavky na postupy zadávaní veřejných zakázek požadované Směrnicí a ZVZ,pokud tyto splňuje centrální nákupní subjekt.Cílem úpravy centralizovaného zadávání veřejných zakázek je zvýšení konkurenceschopnosti a efektivity veřejných nákupů s ohledem na jejich velké objemy (při zachování zásad nediskriminace a rovného zacházení),které mohou být prostřednictvím techniky centralizovaného zadávání dosahovány <.>
I.OBECNÉ PŘEDPOKLADY POUŽITÍ CENTRALIZOVANÉHO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
<br> Podle úpravy obsažené v ZVZ představuje v České republice centralizované zadávání veřejných zakázek obecnou alternativu k decentralizovanému způsobu zadávání,kdy za provedení zadávacího řízení a uzavření smluv na jednotlivé veřejné zakázky jsou zodpovědné jednotlivé státní orgány (jednotliví zadavatelé).Obecnou povinnost kteréhokoli zadavatele k zadávání veřejných zakázek (či pouze některých z nich) centralizovaným způsobem lze uložit pouze zákonem.V případě veřejných zadavatelů je možné v rámci hierarchicky uspořádaných vztahů veřejné správy povinnost postupovat uvedeným způsobem uložit rovněž interními akty vydávanými nadřízenými orgány v rámci jejich řídící pravomoci (opatření zřizovatele ve vztahu k podřízené příspěvkové organizaci nebo usnesení vlády ČR ve vztahu k jednotlivým organizačním složkám státu) <.>
<br> Na rozdíl od některých států Evropské unie (Francie,Irsko,Spolkové republika Německo) nebo států mimoevropských (USA stát Kansas) nebyl dosud v České republice zřízen žádný úřad centrálního nákupu,prostřednictvím kterého by jednotliví zadavatelé byli bez dalšího povinni centralizovaným způsobem zadávat veřejné zakázky nebo jejich vymezenou část <.>
<br> Jednotlivým členským státům Evropské unie je přitom zcela ponecháno na vůli,zda při zadávání veřejných zakázek budou preferovat či využívat zadávání veřejných zakázek decentralizovaným nebo centralizovaným způsobem,neboť každý z nich má výhody ve vztahu k různým okolnostem,za kterých jsou veřejné zakázky zadávány <.>
<br> Decentralizovaný způsob zadávání veřejných zakázek se obecně preferuje z důvodu,že podmínky za nichž se realizují veřejné zakázky na dodávky zboží,služby a stavební práce,lze lépe přizpůsobit potřebám konečného uživatele.Uvedený způsob je výhodnější rovněž pro rozvoj malého a středního podnikání (napomáhá tedy více rozvoji soukromého podnikání),neboť se zadává větší množství veřejných zakázek,ve kterých má možnost uspět větší počet dodavatelů.Centralizovaný způsob je principiálně založen na tom,že jeden či více správních úřadů reprezentují kolektivní zájmy více zadavatelů – ministerstev a dalších orgánů – a zadávají pro ně veřejné zakázky.Tento systém je vhodný k zadávání běžných veřejných zakázek <.>
<br> Pokud má tedy institut centrálního zadávání skutečně plnit cíle výše uvedené ve Směrnici a pomocí dosažených objemů přispět zejména k efektivnímu a úspornému vynakládání veřejných prostředků,při současném zachování zásad uvedených dle ust.§ 6 zákona,lze ho aplikovat při pořizování veřejných zakázek především na plnění specifikovaná znaky druhově určenými (hmotností,objemem atd.),jejichž individuální vlastnosti a rozdíly jsou pro uspokojení potřeb zadavatele nepodstatné,případně vůbec neexistují <.>
<br> De lege ferenda lze pro uvedené druhy veřejných zakázek,kde přínos centralizovaného zadávání je jednoznačně pozitivní uvažovat o zákonném zřízení centrálního nákupního subjektu,obligatorně využívaného pro zadávání veřejných zakázek ostatními zadavateli <.>
<br> II.POJEM CENTRÁLNÍHO ZADAVATELE
<br> Centrální zadavatel přestavuje podle ust.§ 3 ZVZ institut,prostřednictvím kterého je jednomu či více zadavatelům umožněno pořizovat zboží,služby či stavební práce,aniž by sami museli postupovat zadávací řízení.Centrálního zadavatele je třeba přísně odlišovat jak od společného zadávání veřejných zakázek více spojenými zadavateli (§ 2 odst.8 ZVZ) nebo zadavate...