Lýkožrout lesklý Pityogenes chalcographus (L.) LYKOÎROUT LESKL¯ 2007 21.3.2007 14:33 Str.I LESNICKÝ VÝZNAM A ROZŠÍŘENÍ Lýkožrout lesklý – Pityogenes chalcographus (Linnaeus,1761) patří do řádu brouků (Coleoptera),čeledi kůrovcovitých (Scolytidae).Je jedním ze sedmi zástupců tohoto rodu u nás.Lýkožrout lesklý škodí zejména v mladších porostech,tyčkovinách a tyčovinách,ale v posledních dvou desetiletích se stále častěji projevuje jako škůdce i v porostech starších,a to především v oblastech s výrazným imisním poškozením porostů a v okolí větších městských aglomerací nebo průmyslových komplexů (zdroje znečištění ovzduší).Jeho význam narůstá za dlouhotrvajících nepříznivých klimatických podmínek (např.srážkový deficit apod.).Jde o škůdce sekundárního a fyziologického.Přednostně obsazuje mate- riál čerstvě odumřelý,příp.odumírající.Teprve při přemnožení může napadat i zdánlivě zdravé stromy,kde jeho požerky přerušují vodivá pleti- va,což způsobuje následné odumírání částí stromů (větve,vršky) nebo celých stromů.Ve starších porostech obsazují brouci především vrcholové partie stromů se slabou kůrou a větve.Při přemnožení se však rozšiřuje i do spodních partií.V mlazinách napadá celé stromky.Nejčastěji jej nalézáme na smrku ztepilém,ale napadá i některé další druhy smrku (u nás např.smrk pichlavý),dále modřín opadavý,borovici lesní a další borovice – vejmutovka,blatka,kleč,borovice černá.Požerek je hvězdicovitý.Skládá se ze snubní komůrky,která je u smrku vyhlodána v lýku,u borovice se zařezává až do XXXX,a dále ze X–X (X) matečných,mírně zprohýbaných chodeb.Matečné chodby jsou zpravidla 2–6 cm dlouhé a 1 mm široké.Larvové chodby jsou dlouhé 2–4 cm a jsou velmi husté.ZPŮSOB ŽIVOTA Rojení nastává v nižších polohách zpravidla koncem dubna,začátkem května,ve vyšších polohách pak až v květnu,obdobně jako u lýkožrouta smrkového,za dnů,kdy průměrná teplota přesahuje 16°C (vlastní let pro- bíhá při teplotách nad 20 °C).Jako první na stromy nalétávají samci.Vyhlodají snubní komůrku a zač- nou produkovat agregační feromon,který obsahuje jako hlavní účinnou látku chalcogran (2-ethyl-1,6-dioxaspiro[4.4]nonan).Za samcem přilétá následně zpravidla 3 – 6 (8) samic,které hlodají ze snubní komůrky hvěz- dicovitě uspořádané matečné chodby a do jemných postraních zářezů těch- to chodeb kladou jednotlivě vajíčka.Během zhruba 7 dnů vyklade samič- ka v průměru 10–26 vajíček.Larvy se líhnou postupně,jak byla kladena vajíčka.Po ukončení žíru,který trvá 4–6 týdnů (v závislosti na teplotě),se larvy kuklí.Kukelní komůrka je v kůře.Koncem června se již objevují prv- ní brouci,kteří po ukončení zralostního žíru,jenž nejčastěji probíhá zpra- vidla v místě vývoje,nalétají na stromy a zakládají druhou generaci.Za příznivých podmínek může lýkožrout lesklý založit v nižších polohách 3 generace,ve vyšších polohách pak dvě.Za nepříznivých podmínek (chladné a deštivé jaro) pak o jednu generaci méně.Období vegetačního klidu přetrvává jako larva,kukla nebo dospělec.Zimování probíhá zpravi- dla v místě vývoje,ale může se uskutečnit také v místě náhradního zra- lostního žíru nebo v hrabance.Lýkožrout lesklý upřednostňuje pro svůj vývoj slabší materiál – větve,horní část kmene.Pouze výjimečně se vyvíjí i v silnějším materiálu (zejména smrku).Nejhojnější je proto v tyčkovinách a tyčovinách.Ve star- ších porostech osidluje především koruny.Po sněhových nebo větrných polomech dochází často k jeho přemnožení ve slabším dřevě a nalétává pak i na stojící okolní stromy,které při silném napadení odumírají.Obdobně k tomu může dojít i na lokalitách,kde probíhala těžba a kde je soustředěn těžební odpad.PŘIROZENÍ NEPŘÁTELÉ Mezi nejvýznamnější predátory lýkožrouta lesklého patří brouk z čele- di Temnochilidae,kornatec dlouhý (Nemozoma elongatum Latr.).Tento brouk je úzký,válcovitý,takže může snadno prolézat chodbami l.lesklé- ho,kde se živí jeho larvami.V poměrně vysokém počtu bývá nalézán v odchytech l.lesklého v lapačích,kde jeho podíl může činit až 4 % odchy- tu l.lesklého.Další predátoři z řádu brouků,i když již méně významní,jsou z čeledi střevlíkovitých (Carabidae),drabčíkovitých (Staphilinidae),mršníkovitých (Histeridae),potemníkovitých (Tenebrionidae),pestrokro- večníkovitých (Cleridae),lesknáčkovitých (Nitidulidae) a XXX příbuzné čeledi Rhizophagidae.II LESNICKÁ PRÁCE X/XXXX PŘÍLOHA Vlevo sameček,vpravo samička lýkožrouta lesklého (zvětšeno 25x) Vlevo zadní část krovek samečka,vpravo samičky lýkožrouta lesklého Je široce rozšířen téměř po celé Evropě,na Kavkazu,na Sibiři až po Koreu a v Japonsku.U nás se vyskytuje všude ve smrkových,ale i boro- vých porostech,bez ohledu na nadmořskou výšku.Ve smyslu vyhlášky MZe ČR č.101/1996 Sb <.>,kde je v § 3 uveden jako kalamitní škůdce,je stanoven pro lýkožrouta lesklého: Základní stav – takový početní stav lýkožroutů,kdy objem kůrovcové- ho dříví z předchozího roku v průměru nedosáhl 1 m3 na 5 ha smrkových porostů a nedošlo k vytváření ohnisek.Zvýšený stav – takový početní stav,kdy objem kůrovcového dříví v prů- měr...