III.ÚS 3249/17
<br>
<br> Č E S K Á R E P U B L I K A
<br> U S N E S E N Í
Ú s t a v n í h o s o u d u
<br> Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu XXXX XXXXXX a soudců
<br> Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a XXXXXXXX Suchánka o ústavní stížnosti stěžovatele
<br> zastupitelstvo města Zubří,sídlem U Domoviny 234,Zubří,zastoupeného
<br> Mgr.Tadeuszem Zientkem,advokátem,sídlem Stodolní 1785/31,Ostrava,proti
<br> rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31.srpna 2017 č.j.Ars 2/2017-53,za účasti
<br> Nejvyššího správního soudu,jako účastníka řízení,a Přípravného výboru na konání
<br> místního referenda v obci Zubří,za který jedná XXXXXX XXXXX,bytem Nádražní XX <,>
<br> Zubří,jako vedlejšího účastníka řízení,takto:
<br>
<br>
<br> Ústavní stížnost se odmítá <.>
<br>
<br>
<br> Odůvodnění
<br>
<br> I <.>
<br> Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí
<br>
<br> 1.Ústavní stížností podle čl.87 odst.1 písm.c) Ústavy České republiky (dále jen
„Ústava“) a § 72 a násl.zákona č.182/1993 Sb <.>,o Ústavním soudu,ve znění pozdějších
<br> předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“),se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví
<br> citovaného rozhodnutí,neboť má za to,že jím bylo porušeno právo města Zubří na
<br> samosprávu podle čl.8,čl.100 odst.1 a čl.101 odst.4 Ústavy <.>
<br>
<br> 2.Z ústavní stížnosti,jakož i z ústavní stížností napadeného rozsudku Nejvyššího
správního soudu přitom vyplývá,že Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále
<br> jen „krajský soud“) usnesením ze dne 16.6.2017 č.j.65 A 45/2017-68 zamítl návrh
<br> vedlejšího účastníka,aby soud určil,že návrh na konání místního referenda v Zubří
<br> o otázce: „Jste pro krytý bazén ve městě Zubří?“ nemá nedostatky (výrok I.),zamítl návrh
<br>
<br> III.ÚS 3249/17
<br> 2
<br> na vyhlášení místního referenda o uvedené otázce (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení
<br> (výrok III.),jakož i o vrácení soudního poplatku (výrok IV.).Krajský soud dospěl
<br> především k závěru,že položená otázka nevyhovuje podmínce jednoznačnosti
<br> vyplývající z § 8 odst.3 zákona č.22/2004 Sb <.>,o místním referendu a o změně některých
<br> zákonů,ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místním referendu“).Položená
<br> otázka totiž vyznívá zcela obecně a není z ní žádná vazba na projekt,jemuž se snaží
<br> vedlejší účastník zabránit.Běžný volič tak nemusí vědět,o čem rozhoduje a čeho se
<br> otázka týká,a tudíž by ani nemusel rozumět důsledkům svého souhlasu či nesouhlasu
<br> projeveném v takovém místním referendu.Položená otázka je formulována tak,že z něj
<br> nevyplývá skutečnost,že má jít o projekt,v němž má být nakládáno s prostředky města
<br> Zubří.Výsledky místního referenda tak mohou představovat pro město Zubří závazek
<br> k tomu,jak má postupovat v otázce umístění jakékoliv stavby,to je i v případě
<br> soukromého krytého bazénu,což jistě není smyslem připravovaného referenda <.>
<br>
<br> 3.O kasační stížnosti vedlejšího účastníka rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze
dne 31.8.2017 č.j.Ars 2/2017-53 tak,že výroky I <.>,II.a III.usnesení krajského soudu
<br> zrušil (výrok I.).Dále určil,že návrh vedlejšího účastníka na konání místního referenda
<br> o otázce: „Jste pro krytý bazén ve městě Zubří?“ nemá nedostatky (výrok II.) a vyhlásil
<br> místní referendum o této otázce (výrok III.).Výrokem IV.Nejvyšší správní soud dále
<br> rozhodl,že místní referendum o této otázce se bude konat současně s volbami do
<br> Poslanecké sněmovny Parlamentu ve dnech 20.a 21.10.2017 a výrokem V.rozhodl
<br> o náhradě nákladů řízení.V odůvodnění pak především zdůraznil,že i v daném případě
<br> je třeba upřednostnit výklad zákona o místním referendu a dalších právních předpisů
<br> umožňující konání referenda.Z jeho judikatury dále vyplývá,že při posuzování určitosti
<br> otázky položené v referendu se musí přihlížet k místním reáliím.O nejednoznačnosti by
<br> se tak v souvislosti s nyní položenou otázkou dalo hovořit například tehdy,pokud by se
<br> v obci diskutovalo o výstavbě několika krytých bazénů s různými investory,nebo pokud
<br> by se v místě nacházelo více krytých bazénů a byla by vedena diskuse,který z nich má
<br> být zbourán atp.O takový případ však v dané věci nejde.Po zhodnocení místních poměrů
<br> (srov.zejména bod 49.a následující napadeného rozsudku) pak Nejvyšší správní soud
<br> učinil závěr,že běžné oprávněné osobě ve městě Zubří je zřejmé,že předmětem navržené
<br> otázky je to,zda má město Zubří vybudovat v rámci plánovaného multifunkčního centra
<br> i krytý bazén,potažmo zda má vůbec budovat krytý bazén.Podle Nejvyššího správního
<br> soudu je zřejmé,že hlavním předmětem sporu ve městě je to,zda se má stěžovatel snažit
<br> pouze o obnovu původního venkovního koupaliště nebo zda má jít cestou budování
<br> nového krytého bazénu,a to ať už v rámci širšího záměru multifunkčního centra nebo
<br> jinak.Spor přitom není primárně veden ohledně dalších uvažovaných částí
<br> multifunkčního centra (jako například domova ...