Neregistrovaná pobytová sociální služba
<br> 1.Jaký je rozdíl mezi registrovanou a neregistrovanou sociální službou?
Pomoci člověku,který je nesoběstačný a potřebuje péči,se může dostávat buď docela
neformálně od osoby blízké nebo asistenta sociální péče,nebo profesionálně formou
sociální služby.Zákon1 stanoví,že sociální služby lze poskytovat jen na základě
oprávnění,které vzniká rozhodnutím krajského úřadu o registraci <.>
Pokud nějaké zařízení poskytuje svým klientům služby s cílem poskytnout pomoc nebo
podporu při zajištění bydlení,stravy,hygieny a vůbec péče o sebe,aktivizační nebo
terapeutické činnosti,vznikla služba,k jejímuž poskytování je potřeba mít oprávnění
(registraci).V opačném případě,kdy nemá poskytovatel potřebné oprávnění
a v pobytovém zařízení přesto běžně klientům zajišťuje péči,poskytuje pobytovou sociální
službu neregistrovanou.Neregistrované služby se většinou prezentují jako ubytovací
zařízení (hotely,penziony,domy) pro seniory nebo pro lidi s postižením.Inzerují,že kromě
ubytování a stravy poskytují nebo zajišťují další služby,nazývají je například
„nadstandardními“.Běžně jde o zdravotní péči,různé pečovatelské a ošetřovatelské
úkony,volnočasové a aktivizační činnosti nebo obstarávání osobních záležitostí klienta <.>
Na první pohled není pro laika prakticky možné rozeznat je od sociálních služeb domova
pro seniory nebo domova se zvláštním režimem <.>
Registrované zařízení,aby získalo oprávnění k poskytování sociálních služeb,musí splnit
celou řadu zákonem stanovených požadavků: personál musí doložit jistou odbornost <,>
krajský úřad zkoumá zajištění hygienických,materiálních a technických podmínek <.>
Při poskytování sociálních služeb musí zařízení respektovat řadu povinností stanovených
zákonem a podléhá státní kontrole v podobě inspekce poskytování sociálních služeb <.>
2.Jak zjistím,že je konkrétní služba neregistrovaná?
Ověřit,jestli konkrétní zařízení může skutečně poskytovat sociální služby (má tedy
potřebné oprávnění a registraci),je možné na sociálním odboru obecního úřadu obce
s rozšířenou působností,který společně s krajským úřadem nastavuje síť sociálních
služeb,a má o nich tedy dostatečný „přehled“.Další z možností je nahlédnutí do Registru
poskytovatelů sociálních služeb v ČR,který je veřejně přístupný na internetových
stránkách http://iregistr.mpsv.cz <.>
3.Co je na poskytování péče bez registrace špatně a jaká jsou rizika?
Neregistrovaná zařízení zpravidla poskytují služby klientům,kteří jsou v různém stupni
závislí na pomoci druhé osoby.Péče o takto zranitelné osoby se dotýká jejich
zdraví a lidské důstojnosti,a proto musí být pečlivá a v mnoha ohledech odborná
a s dostatečnými zárukami kvality a ochrany práv klientů <.>
Systematické návštěvy ochránce ukazují,že v neregistrovaných zařízeních je často
přítomno špatné zacházení.Zařízení zpravidla nemají pro zajištění péče dostatečné
1
<br> Zákon č.108/2006 Sb <.>,o sociálních službách,ve znění pozdějších předpisů <.>
<br> © Kancelář veřejného ochránce práv,červen 2014
Údolní 39,602 00 Brno,tel.542 542 888,www.ochrance.cz
<br> podmínky.Péče,včetně péče ošetřovatelské (ošetřování ran,aplikace injekcí,podávání
léků),je prováděna personálem,který k tomu není kvalifikovaný,při nevyhovujících
technických a materiálních podmínkách.O péči není vedena dostatečná dokumentace <,>
která by ji prokázala a umožnila návaznost.Strava nezřídka neodpovídá zdravotním
potřebám ubytovaných klientů.Zcela za hranou rizika zneužití klientů je,když se musí
podřizovat různým režimovým opatřením (např.nesmějí opustit budovu,jsou i zamykáni
na pokojích),při nástupu musí odevzdat personálu osobní doklady,aniž k tomu dali platný
souhlas,nebo jsou zbaveni veškerých peněz v hotovosti <.>
Rizik spojených s využíváním neregistrovaných sociálních služeb je několik.Protože
neregistrovaná zařízení nemusí splňovat žádné zákonné požadavky na personál <,>
materiální a technické zajištění a odbornost péče,hrozí klientům újma na zdraví,ale také
na životě nebo důstojnosti <.>
Nemalá jsou i rizika finanční.Tato zařízení neberou ohled na finanční možnosti klienta <.>
Platby nejsou nijak limitovány a klientům často nezůstává žádný zůstatek z příjmu
pro osobní potřebu,jak je tomu u registrovaných pobytových sociálních služeb <.>
K dalším rizikům patří ztráta příspěvku na péči.V případě,že by byl příspěvek využit
na úhradu péče zajištěnou neregistrovaným zařízením,hrozí,že bude odejmut nebo dojde
k zastavení jeho výplaty.Povinností příjemce příspěvku je využívat jej k úhradě péče
poskytované osobou blízkou,asistentem sociální péče nebo registrovaným
poskytovatelem sociálních služeb <.>
4.Může opatrovník umístit opatrovaného do neregistrovaného zařízení?
Povinností opatrovníka je jednat v zájmu opatrovaného.Pokud potřebuje sociální službu <,>
měl by opatrovník společně s ním volit takovou,která bude poskytovat kvalitní péči
vycházející ze skutečných potřeb opatrovaného a zároveň odpovídat požadavkům zákona
o sociálních službách.Umístění do neregistrovaného zařízen...