Program regenerace městské památkové zóny
<br> Jilemnice 2012-2022
<br>
<br> DODATEK č.2
<br>
ŘÍJEN 2017
<br>
ZAHRADNÍ DŮM
<br> CELKOVÁ OBNOVA,VYBUDOVÁNÍ VÝSTAVNÍ EXPOZICE
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br> 2
<br>
1.Úvod
<br>
Na 12.zasedání zastupitelstva města Jilemnice,konaném dne 14.12.2011,byla usnesením č <.>
<br> 69/11 schválena „Aktualizace programu regenerace památkové zóny Jilemnice 2012-2022“ (dále jen
<br> „program regenerace MPZ Jilemnice“.Program regenerace MPZ Jilemnice obsahuje základní priority
<br> města v oblasti památkové péče o historické centrum Jilemnice v daném časovém horizontu <.>
<br> Zpracovaný program regenerace MPZ Jilemnice je podmínkou zařazení města,respektive akcí
<br> obnovy kulturních památek na území městské památkové zóny,do dotačního titulu
<br> Ministerstva kultury ČR Programu regenerace městských památkových rezervací a městských
<br> památkových zón.Dodatek č.2 doplňuje do výše uvedeného programu regenerace MPZ
<br> Jilemnice celkovou obnovu tzv.zahradního domu na pozemku: stavební parcela č.59
<br> v katastrálním území Jilemnice,který je situovaný v areálu zámeckého parku,a to s ohledem
<br> na archeologické nálezy učiněné v rámci archeologického výzkumu v letech 2016 a 2017 <.>
<br> Návrh na prohlášení zahradního domu č.j.: NPU-353/29191/2017 ze dne 27.4.2017 byl na
<br> Ministerstvo kultury ČR odeslán dne 4.5.2017 <.>
<br> 2.Archeologický výzkum
<br> V měsíci září 2016 probíhal v areálu zámeckého parku i v okolí zahradního domu předstihový
<br> archeologický výzkum,který zajistilo archeologické oddělení Muzea Českého ráje ve spolupráci se
<br> servisní organizací TerraVerita,spol.s r.o <.>
<br> Nadmíru zajímavou nálezovou situaci připravil areál zahradního domu,středem domu totiž
<br> prochází v ose západ – východ zeď vystavěná z lomových kamenů.Tu pro svůj starobylý vzhled
<br> opatrně označil PaedDr.XXX XXXXXXXX ve své knize „Jilemnice – historická zastavení“ za možný relikt
<br> zdi kaple sv.Alžběty,která je připomínána jako pohřební místo majitelů jilemnického panství již v
<br> 16.století.Podoba kaple (kostela) byla zaznamenána jak na řadě vedut z průběhu 18.stol <.>,tak i
<br> například i v Grauparově mapě z roku 1765.Kaple (kostel) byla zpravidla vykreslena jako jednoduchá
<br> a nepříliš rozlehlá jednolodní stavba.Poněkud odlišný pohled však přináší dřevořez z XXX.XX.století s
<br> motivem Křtu etiopského šlechtice,který je vystaven v expozici Krkonošského muzea.Zde je vedle
<br> jilemnického zámku vyobrazena stavba větší - kostel svaté Alžběty,která je svými rozměry
<br> srovnatelná s jilemnickým zámkem a je zde dobře patrný i presbytář.A právě tuto podobu potvrdil
<br> archeologický výzkum.Tedy 12 metrů dlouhá zeď,která se nachází v interiéru zahradního domu,je
<br> severní zdí presbytáře a loď kostela pokračuje dále do zámeckého parku (směrem ke kašně před
<br> budovou zámku) <.>
<br> Zeď lodi,která byla odhalena v sondě před průčelím zahradního domu,má impozantní
<br> mocnost čítající 1,5 m.Celý půdorys kostela byl vymapován pomocí měření cesiovým
<br> magnetometrem.Do severní zdi presbytáře byla proražena nika (původní vstup na kazatelnu),a také
<br> se zde nachází pískovcové ostění sanktuária - nejposvátnějšího místa v katolických kostelích,které je
<br> určené pro ukládání liturgických nádob s eucharistií (patena na hostii a kalich).Díky písemným
<br> pramenům víme,že kostel zanikl při požáru v roce 1788,a že rakve s ostatky majitelů jilemnického
<br> panství byly přeneseny do krypty kostela sv.Vavřince.Ovšem v sondách před i za zahradním domem
<br> se nalezlo značné množství lidských kostí.Šlo ale pouze o kosti končetin a lebky,vyskládané do jámy
<br> vně severního průčelí lodi kostela a dále také za východní zdí pravoúhlého presbytáře.Řada kostí
<br> nesla stopy požáru a je tedy možné,že byly instalovány přímo v interiéru pohřebního kostela (kaple)
<br> sv.Alžběty.Do země byly lidské ostatky uloženy tedy až po požáru v roce 1788.Archeologický
<br> výzkum napomohl také k rámcovému datování stavby kostela do průběhu 14.století <.>
<br> V dubnu 2017 byla zahájena pokračujícího etapa archeologického výzkumu kostela sv <.>
<br> Alžběty.Pro budoucí expoziční účely byla znovu otevřena a rozšířena sonda v interiéru zahradního
<br> domu (v presbytáři bývalého kostela pod sanktuáriem).Pod vrstvou suti byla objevena původní
<br> úroveň podlahy kostela.Přímo pod ní se nalezly tři kostrové hroby,které prokazatelně pocházely ze
<br> 14.století a náležely tehdejším majitelům jilemnického panství – Valdštejnům.Šlo o tři dospělé muže
<br> ve věku od cca 40 do 60 let.V případě nejmladšího z mužů šlo o vzrostlého jedince,jehož výška byla
<br> stanovena při prvotním ohledání antropologem na cca 175 – 180 cm.Na základě konfrontace
<br> s písemnými prameny by bylo možné uvažovat o Zdeňkovi řečeném Dlouhý ze Štěpanic,XXXX XXXX ze
<br> Štěpanic.Zdeněk se dožil věku max.39 let a k roku 1375 je uveden jako majitel Jilemnice.D...