1
<br> XXXXXXXXX XXXXX
Heraldická kancelář
„Dauphin“
Roudnice nad Labem
2015
<br> SLAVĚTÍN
Rešerše o historickém znaku městyse
<br> Z HISTORIE MĚSTYSE SLAVĚTÍNA
Slavětín se v historických písemných pramenech poprvé připomíná v latinsky psané listině
vydané pražským biskupem Janem III.z Dražic dne 3.srpna 1268 v Újezdě o dohodě s králem
Přemyslem Otakarem II.o výměně vyjmenovaných biskupských statků v Bechyňsku a v okolí
Prahy za trhové městečko Slavětín („Slauetin uidelicet opido forensi“),ves Oboru,Vršovice a
část vsi Blšany (u Loun; Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae.Pars II <.>
Pragae 1882,No 620,s.240-241; Štědrý,František: Slavětín v okresu Lounském.II.vydání
rozmnožené pro lid.Louny 1911,s.8; dále XXX XXXXXX,Slavětín; Štědrý,František: Farní kostel
sv.Jakuba Většího ve Slavětíně.Z bývalého dekanátu Slánského.Method 24.Praha1898,s.97110,separát s.1; dále XXX XXXXXX,Kostel ve Slavětíně; Profous,Antonín – Svoboda,Jan: Místní
jména v Čechách.Díl IV.Praha 1957,s.97; dále XXX XXXXXXX,IV.; zde je nepřesně uveden rok
první zmínky k roku 1269) <.>
Není zřejmé,jak dlouho držel pražský biskup Slavětín a také není známo,kdy došlo ke změně
vlastníka.Běžně se uvádí poněkud vágní sdělení,že to bylo nedlouho po té,co biskup získal
Slavětín od krále.Nepochybnou jistotou je,že již před rokem 1342 byli vlastníky městečka
příslušníci rodu,který se psal ze Rvenic a ve zmíněné době používali přídomku „ze Slavětína“ <.>
To dokládá XXXXXXXXX XXXXXX zmínkou o zachovaném originálu listiny lounského měšťana
Štěpána XXXXXX z roku XXXX v lounském archivu a také v opisu v lounské městské knize,ve které
je sdělováno,že XXXXXX XXXXX XXXXXX v Ranné tři lány,patřící před tím bratřím ze Slavětína
(Štědrý,Slavětín,s.9).Údajně synové XXXXXXX z Kryr,který patřil k potomkům pánů ze Rvenic <,>
XXXXXX a Alšík,prodali po otci zděděné Kryry a získali Slavětín (Ottův slovník naučný,XXVII <,>
Praha 1908,s.766).Ze Slavětína se psal například i XXXXXX,XXXX XXXXXXX z Kryr,který svědčil
<br> X
<br> v listině Hynka Berky z Dubé vydané 16.8.1353 (Růžek,Vladimír: Česká znaková galérie na
hradě Laufu u Norimberka z roku 1361.Sborník archivních prací,č.1,roč.XXXVIII.Praha
1988,s.205; dále XXX XXXXX,Lauf) <.>
Někdy v sedmdesátých letech prodali „bratří ze Slavětína“ městečko s tvrzí Janovi
z Vartenberka,nejvyššímu purkrabímu pražskému,a jeho bratrovi Václavovi,kteří vše
postoupili za dva tisíce kop grošů pražských Vilémovi Zajícovi z Házmburka a jeho synovci
Mikulášovi,jak vyplývá ze zápisu v deskách zemských z 8.1.1376.Předmětem prodeje bylo:
„Slavětín městečko s tvrzí i s dvorem poplužním,s trhem,s rolemi,s lukami,s lesy,s vinicemi <,>
s zahradami,s chmelnicemi,s sady,s rybníky,s horami,s údoly,i s všeckú svobodu k tomu
slušející…“ (Reliquiae tabularum terrae Regni Bohemiae,Anno MDXLI igne consumptarum <.>
Tomus I.Pragae 1870,s.449-450).Ale již předtím okolo roku 1340 prodal polovinu
příslušenství slavětínské tvrze XXXXXX XXXXXX ze Rvenic Zbyňkovi Zajícovi z Házmburka a jeho
synovi Janovi (Tadra,Ferdinand: Summa Gerhardi.Ein Formelbuch aus der Zeit des Königs
Johann von Böhmen /c.1336-65/.Wien 1882,No 197,s.538; Sedláček,August: Hrady,zámky
a tvrze Království českého.Díl XIV.Praha 1923,s.424; dále XXX XXXXXXXX,Hrady).Je zřejmé,že
v roce 1376 drželi Zajícové z Házmburka Slavětín celý,i když i v rámci jejich rodu byl
rozdělený na dvě části.Takové rozdělení slavětínského panství,jak se zdá,potvrzuje i heraldická
výzdoba presbytáře kostela sv.Jakuba Většího ve Slavětíně,pravděpodobně z roku 1375 <,>
s dvakrát vyobrazeným erbem pánů Zajíců z Házmburka (Matějka,Bohumil: Soupis památek
historických a uměleckých,II.Politický okres Lounský.Praha 1897,s.74 at5; dále XXX XXXXXXX <,>
Soupis) <.>
Zajícové z Házmburka drželi Slavětín až do doby vlády Jiřího z Poděbrad.XXX XXXXX byl <,>
společně s jinými šlechtici,v aktivní opozici proti králi,Při vojenských řešeních sporů,které měl
král s opozičními šlechtici,vedených Zdeňkem ze Šternberka,byl Slavětín obsazen vojenskou
hotovostí města Loun.Král Lounským Slavětín zapsal,ale v roce 1474 zemský sněm konaný
v Benešově rozhodl o vrácení Slavětína Janovi Zajícovi z Házmburka.Stejnojmenný Janův
vnuk,prodal Slavětín Václavovi Sokolovi z XXX.Učiněný vklad do desek zemských však <,>
společně s velkým množství zápisných kvaternů,shořel při požáru Pražského hradu v roce 1541 <.>
Nový zápis o tomto prodeji byl učiněn do obnovených desek zemských v roce 1545,ale zde
datum původního zápisu o prodeji zaznamenáno není.Stalo se tak před 12.10.1531,kdy zemřel
kupec Slavětína XXXXXX XXXXX z XXX (Štědrý,Slavětín,s.XX) <.>
Sokolové z XXX patřili k lounskému městskému patriciátu a měli v ulici pod chrámem sv <.>
Mikuláše výstavný dům s jejich rodovým erbem na arkýři (dnes lounské muzeum).Ve Slavětíně
byli vrchností až do roku 1619,kdy XXXXXX XXXXXXXX XXXXX z XXX.Ten sice měl syna Jana (+
XXXX),ale Slavětín připadl nakonec Anně Holanové z Hoštic,která dědila po svém prvním
manželovi Karlovi Holanovi z Jiljova,k...