Obchod a mezinárodní vztahy
Obor státní služby č.44
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br> Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky
<br>
Seznam otázek ke zvláštní části úřednické zkoušky
<br>
1.Charakterizujte vnitřní trh Evropské unie a popište jeho hlavní pilíře (svobody) <.>
<br> 2.Popište,prostřednictvím které instituce Evropské unie prosazuje ČR své zájmy v agendách Ministerstva průmyslu a obchodu v Evropské unii a jaké jsou její přípravné orgány <.>
<br> 3.Které z tzv.čtyř svobod na vnitřním trhu,principů fungování a nástrojů na vnitřním trhu jsou klíčové z hlediska obchodu a podnikání?
<br> 4.Uveďte témata v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu,o kterých se jedná na půdě Rady Evropské unie a kterým generálním ředitelstvím v Evropské komisi tato agenda odpovídá <.>
<br> 5.Charakterizujte dohody a ujednání Světové obchodní organizace (WTO) jako základ obchodní politiky jejích členů (základní principy mnohostranné obchodní politiky,upravené oblasti obchodu,řádné a negociační funkce WTO,závaznost,urovnávání sporů a prověrka obchodní politiky členů,postavení ČR ve WTO) <.>
<br> 6.Popište nástroje na ochranu obchodu působící proti nekalým obchodním praktikám v rámci pravidel mezinárodního obchodu.Charakterizujte instituci,jejímž prostřednictvím jsou v Evropské unii prosazovány <.>
<br> 7.Uveďte příklady obchodních překážek netarifní povahy a popište základní charakteristiku strategie Evropské komise pro přístup na trh zaměřenou na jejich odstraňování,včetně základního zdroje informací pro podnikatele o podmínkách přístupu na třetí trhy.Uveďte další jednostranný nástroj z oblasti obchodní politiky,který má Evropská unie na podporu unijních výrobců <.>
<br> 8.Charakterizujte cíl a náplň činnosti Světové obchodní organizace (WTO) při provádění prověrek obchodní politiky (Trade Policy Reviews) jejích členů <.>
<br> 9.Popište,jaké oblasti obchodu upravují moderní a komplexní dohody o volném obchodu (FTAs) mezi Evropskou unií a třetími zeměmi.Uveďte tři příklady třetích zemí,se kterými Evropská unie již takovou dohodu sjednala nebo ji aktuálně sjednává <.>
<br> 10.Vysvětlete,jakými způsoby poskytování (tzv.mody) probíhá mezinárodní obchod se službami a který základní dokument stanovuje mnohostranná pravidla v této oblasti.Uveďte ke každému z uvedených způsobů poskytování služeb jeden příklad <.>
<br> 11.Popište mechanismus vymáhání evropského práva ze strany Evropské unie <.>
<br> 12.Uveďte pravomoci Evropské unie v kontextu činností vykonávaných Ministerstvem průmyslu a obchodu a popište základy legislativního procesu <.>
<br> 13.Vysvětlete pojem mezinárodní smlouva,jaká je základní úprava vnitrostátního sjednávání mezinárodních smluv (ministerstvo,vláda,parlament,ústava,Sbírka) a jaké jsou vnitrostátní právní důsledky uzavření mezinárodní smlouvy (závaznost,přímá použitelnost,nutnost úpravy zákonem,předběžné provádění smlouvy) <.>
<br> 14.Popište základní rámec pro uskutečňování mezinárodní ekonomické spolupráce,jaké jsou základní prameny regulace v této oblasti (mezinárodně právní a soukromoprávní).Charakterizujte základní bilaterální a multilaterální regulaci <.>
<br> 15.Uveďte,jaké znáte základní formy vstupu firem na zahraniční trhy <.>
<br> 16.Charakterizujte základní dodací a platební podmínky v mezinárodních obchodních operacích <.>
<br> 17.Charakterizujte základní rámec Exportní strategie České republiky pro období let 2012 – 2020 <.>
<br> 18.Popište základní služby státu - České republiky - na podporu exportu <.>
<br> 19.Popište fungování systému financování a pojišťování vývozu se státní podporou.Vysvětlete pojem „zahraniční rozvojová spolupráce“ se zaměřením na program Aid for Trade <.>
<br> 20.Popište formy účasti firem na zahraničních veletrzích a výstavách,další možnosti prezentace zahraničním partnerům a státní podporu v této oblasti <.>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
1.Charakterizujte vnitřní trh Evropské unie a popište jeho hlavní pilíře (svobody) <.>
Jednotný trh EU založený roku 1993,označovaný také jako vnitřní trh,je prostor bez vnitřních hranic,v němž se v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství mohou osoby,zboží,služby a kapitál volně pohybovat <.>
Hlavní pilíře neboli „svobody“ jednotného trhu jsou volný pohyb zboží,služeb,kapitálu a osob.Cílem volného pohybu zboží je zajistit obchod v rámci EU a podpořit otevřené konkurenční prostředí,v němž mají občané EU větší výběr za nižší ceny,přičemž konkurenční tlak rovněž vede ke zvyšování kvality a inovacím.Volný pohyb zboží znamená,že veškeré zboží na trhu EU,včetně zboží pocházejícího ze třetích zemí,podléhá stejným podmínkám.Výjimkou z tohoto pravidla jsou výrobky,které mohou představovat riziko pro veřejný zájem (např.veřejné zdraví,veřejnou bezpečnost,životní prostředí,spotřebitele atd.).Na dodržování pravidel volného pohybu zboží dohlíží Komise <.>
Volný pohyb služeb a svoboda usazování jsou zakotveny ve Smlouvě o fungování Evropské unie a jsou nezbytným předpokladem pro fungování vnitřního...

Ochrana spotřebitele
Obor státní služby č.43
Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky
<br> Seznam otázek ke zvláštní části úřednické zkoušky
1.Oblasti úpravy zákona č.22/1997 Sb <.>,o technických požadavcích na výrobky
2.Oblasti úpravy zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich uvádění na trh
3.Oblasti úpravy zákona č.505/1990 Sb <.>,o metrologii
4.Oblasti úpravy zákona 156/2000 Sb <.>,o ověřování střelných zbraní,střeliva a pyrotechnických výrobků
5.Oblasti úpravy zákona o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi
6.Vysvětlete význam označení CE (obecné zásady)
7.Akreditace subjektů posuzování shody (akreditační orgán,udělení akreditace,právní předpisy pro tuto oblast)
8.Zkoušení zbraní,střeliva a pyrotechnických výrobků (instituce,právní předpisy,hlavní činnosti)
9.Česká technická norma (popis,vydávání,závaznost norem,předpisy)
10.Posuzování shody (postupy,předpoklad shody,prohlášení o shodě)
11.Základní principy obecné bezpečnosti výrobků (posuzování bezpečnosti výrobků,opatření,v případě,že je výrobek nebezpečný,RAPEX)
12.Spotřebitelské organizace (postavení,podpora jejich činnosti)
<br> 13.Základní právní normy v oblasti ochrany spotřebitele,jejich vzájemný vztah (rozsah působnosti,jejich vzájemné vazby)
14.Oblasti úpravy zákona o ochraně spotřebitele
15.Dozor v oblasti ochrany spotřebitele (koncepce,nejvýznamnější dozorové orgány,spolupráce dozorových orgánů)
<br> 16.Česká obchodní inspekce (organizační struktura,působnost,kontrolní a rozhodovací činnost)
17.Odpovědnost za vady podle občanského zákoníku a reklamace dle zákona o ochraně spotřebitele (vzájemná vazba,principy)
18.Nekalé obchodní praktiky (principy právní úpravy)
19.Poctivost prodeje (základní požadavky)
20.Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů
1.Oblasti úpravy zákona č.22/1997 Sb <.>,o technických požadavcích na výrobky
Zákon upravuje způsob stanovování technických požadavků na výrobky,které by mohly ve zvýšené míře ohrozit veřejný zájem (zdraví,bezpečnost,majetek,atd.) <.>
<br> Zákon dále upravuje práva a povinnosti osob,které tyto výrobky uvádějí na trh,distribuují nebo uvádějí do provozu.Těmito osobami jsou výrobce,dovozce,zplnomocněný zástupce nebo distributor,přičemž zákon pro tyto osoby používá souhrnného pojmu „hospodářské subjekty“ <.>
<br> Zákon obsahuje oblast tvorby a uplatňování českých technických norem a státního zkušebnictví (činnost,jejímž cílem je u výrobků stanovených podle tohoto zákona posouzení jejich shody
s technickými požadavky stanovenými nařízeními vlády) <.>
Zákon rovněž upravuje zajištění informačních povinností souvisejících s tvorbou technických předpisů a technických norem,vyplývajících z mezinárodních smluv a požadavků práva Evropských společenství <.>
<br> Další oblastí úpravy je problematika akreditace subjektů posouzení shody.Akreditace je osvědčení
o splnění požadavků pro provádění konkrétní činnosti posuzování shody,které stanoví harmonizované normy,případně jiné dokumenty platné pro oblast posuzování shody.Akreditaci provádí k tomu pověřená právnická osoba,kterou je v současné době Český institut pro akreditaci,o.p.s.pověřený vládou České republiky jako národní akreditační orgán <.>
Akreditaci je nutno odlišit od autorizace,kterou se rozumí pověření právnické osoby k činnostem při posuzování shody výrobků zahrnujícím i posuzování činností souvisejících s jejich výrobou,popřípadě s jejich opakovaným použitím,a vymezených v technických předpisech.Autorizaci pro činnost podle zákona uděluje ve vymezeném rozsahu Úřad pro technickou normalizaci,metrologii a státní zkušebnictví <.>
<br> Další činností upravenou zákonem je certifikace,což je činnost autorizované osoby prováděná v rozsahu vymezeném technickým předpisem,nebo k tomu akreditované osoby prováděná na žádost výrobce,dovozce nebo jiné osoby,při níž se vydáním certifikátu osvědčí,že výrobek nebo činnosti související s jeho výrobou,popřípadě s jeho opakovaným použitím jsou v souladu s technickými požadavky v certifikátu uvedenými <.>
Zákon samozřejmě upravuje též oblast výkonu státní správy,resp.dozoru nad dodržováním povinností dle tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení.V této souvislosti je vhodné zdůraznit,že v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie zákon upravuje také výkon státní správy v souvislosti s uváděním a dodáváním stavebních výrobků vymezených přímo použitelným předpisem pro stavební výrobky na trh,včetně dozoru nad plněním povinností stanovených přímo použitelným předpisem pro stavební výrobky a ukládání sankcí za jejich porušení <.>
Legislativa:
<br> · zákon č.22/1997 Sb <.>,o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů,ve znění pozdějších předpisů
· řada nařízení vlády,kterými jsou upraveny technické požadavky na různé druhy stanovených výrobků <.>
<br> 2.Oblasti úpravy zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh
Zákon o posuzování shody byl zpracován v souladu s uplatňováním zásad nového legislativního rámce (...

Licence a jiná povolení v zahraničním obchodě
<br> Obor státní služby č.41
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br> Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky
<br> Seznam otázek ke zvláštní části úřednické zkoušky
<br>
<br> 1.Mezinárodní kontrolní režimy – uveďte principy kontroly vývozu zboží dvojího použití <.>
<br> 2.Základní právní předpisy EU a ČR pro kontrolu vývozu zboží dvojího použití <.>
<br> 3.Popište obsah a náležitosti žádosti o vývozní povolení zboží dvojího použití (formuláře,vysvětlivky,doklady) <.>
<br> 4.Typy povolení k vývozu a přepravě zboží dvojího použití <.>
<br> 5.Charakterizujte seznam kontrolovaného zboží dvojího použití (struktura,klasifikace zboží,aktualizace) <.>
<br> 6.Popište principy tzv.„catch—all“ v oblasti zboží dvojího použití a jeho uplatňování <.>
<br> 7.Vysvětlete,co jsou mezinárodní sankce a omezující opatření vůči třetím zemím,včetně aktuálních příkladů <.>
<br>
8.Popište principy kontroly obchodování s některým zbožím,které by mohlo být použito pro trest smrti,mučení nebo jiné kruté,nelidské či ponižující zacházení nebo trestání <.>
<br>
9.Právní úprava podmínek provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a působnost orgánů státní správy v této oblasti <.>
<br>
10.Kontrola vojenského materiálu podle zákona č.38/1994 Sb <.>,o zahraničním obchodu s vojenským materiálem <.>
<br>
11.Uveďte,jak je nastaven systém povolovacího řízení v České republice dle zákona č.38/1994 Sb <.>,o zahraničním obchodu s vojenským materiálem,vyjmenujte jeho stupně a uveďte,kdo a za jakých podmínek může provádět zahraniční obchod s vojenským materiálem <.>
<br>
12.Základní podmínky pro vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem <.>
<br>
13.Tzv.dotčené orgány ve správním řízení o žádosti o udělení povolení k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem a jaká je jejich působnost v těchto řízeních <.>
<br>
14.Základní podmínky pro udělení licence k provádění zahraničního obchodu <.>
<br>
15.Druhy licencí k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem uděluje Ministerstvo průmyslu a obchodu <.>
<br> 41
<br> 16.Certifikace ve smyslu zákona č.38/1994 Sb <.>,o zahraničním obchodu s vojenským materiálem <.>
<br>
17.Správní delikt dle zákona č.38/1994 Sb <.>,o zahraničním obchodu s vojenským materiálem <.>
<br>
18.Vztah zákona č.500/2004 Sb <.>,správní řád,k zákonu č.38/1994 Sb <.>,o zahraničním
obchodu s vojenským materiálem <.>
<br>
19.Předmět úpravy zákona č.228/2005 Sb <.>,o kontrole obchodu s výrobky,jejichž držení se
v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů <.>
<br>
20.Dokumenty předkládané žadatelem k žádosti o vydání povolení dle zákona č.228/2005
Sb <.>,o kontrole obchodu s výrobky,jejichž držení se v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů <.>
<br> 1.Mezinárodní kontrolní režimy – uveďte principy kontroly vývozu zboží dvojího použití
<br> Zboží a technologie dvojího použití představují širokou škálu produktů v průmyslové,jaderné,chemické a biologické oblasti.Ačkoli jsou vyráběny a předurčeny pro civilní použití,mohou být vzhledem k svému charakteru a vlastnostem zneužity zejména k výrobě zbraní hromadného ničení a jejich nosičů,případně pro vojenské účely <.>
<br> Kontrola exportu zboží dvojího použití představuje hlavní nástroj v boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jako jeden z klíčových prvků komplexní strategie má pomocí regulace a monitorování obchodu s citlivými položkami,technologiemi a informacemi za úkol preventivně působit proti výrobě a kumulaci konvenčních zbraní v rizikových regionech a proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů <.>
<br> Základní dokument: Smlouva o nešíření jaderných zbraní
(Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons - NPT)
• 1968 - otevřena k podpisu
• 1970 - vstup v platnost (191 členů)
• 2003 - vystoupila Severní Korea
3 Pilíře:
a) nešíření
b) odzbrojení
c) právo na mírové využití jaderných technologií
Zanggerův výbor (Zangger Committee – ZC)
• ustaven jako nesmluvní ujednání v 70.letech v souladu se Smlouvou o nešíření jaderných zbraní
• definuje zařízení a materiály s ohledem na jejich možné zneužití – tzv.Trigger List
(vydáván Mezinárodní agenturou pro atomovou energii - MAAE jako dokument
INFCIRC 209)
<br>
Kontrolní režimy stanovující seznamy kontrolovaného zboží
 Skupina jaderných dodavatelů (Nuclear Suppliers Group – NSG)
- nesmluvní ujednání z roku 1974
- usiluje o posílení kontroly nešíření jaderných zbraní (zakotvené v NPT)
- účastnické státy - společné zásady (např.zárukové procedury,zajištění fyzické ochrany,podmínky převodu)
- 2 seznamy kontrolovaných položek
· vybrané položky v jaderné oblasti (např.uran,plutonium,zařízení primárního okruhu,těžká voda apod.)
· položky dvojího použití v jaderné oblasti (např.speciální oceli,hafnium,lithium,uhlíková vlákna,spektrometry,vakuová čerpadla,číslicově řízené obráběcí stroje aj.)
<br>
 Australská skupina (Australia Group – AG)
- vznikla v roce 1985 z iniciativy Austrálie
- reakce na poruš...

Surovinová politika
Obor státní služby č.38
<br>
<br>
<br>
<br> Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky
<br>
<br> Seznam otázek ke zvláštní části úřednické zkoušky
1.Obecné principy surovinové politiky / surovinové strategie státu
2.Surovinové strategie ve světě (rozdílná pojetí surovinových strategií v jednotlivých zemích)
3.Evropská surovinová strategie Raw Materials Initiative (historie,principy,současnost)
4.Skupina evropských kritických komodit (důvody vzniku,opodstatnění,další záměry)
5.Nerostně surovinový potenciál ČR – rudní suroviny
6.Nerostně surovinový potenciál ČR – palivoenergetické suroviny
7.Nerostně surovinový potenciál ČR – nerudní suroviny
8.Nerostně surovinový potenciál ČR – stavební suroviny
9.Český zahraniční obchod s nerostnými surovinami (hlavní trendy a charakteristiky)
10.Nerostně surovinový potenciál sousedních zemí (Slovensko,Polsko,Německo,Rakousko)
11.Netradiční zdroje nerostných surovin (např.nerostné zdroje mořského dna)
12.Základní principy platné horní legislativy v ČR
13.Klasifikace zásob nerostných surovin
14.Legislativní ochrana ložisek nerostných surovin,poplatky za využívání nerostných surovin
15.Státní geologická služba a její role
16.Sběr a zpracování údajů o nerostných,zejména energetických surovinách a produktech z nich
17.Hlavní principy platné státní surovinové politiky ČR
18.Proexportní potenciál české/československé geologie,možnosti uplatnění průzkumných firem a firem dodávajících dobývací techniku
19.Zákon o komoditních burzách a související předpisy
20.Komoditní trh v ČR (historie,působící subjekty,současnost)
<br>
<br> 1.Obecné principy surovinové politiky / surovinové strategie státu
Surovinová politika je souhrn všech aktivit,kterými stát ovlivňuje vyhledávání a využívání tuzemských zdrojů surovin (se zřetelem k veřejným zájmům a k ochraně přírodních,kulturních a krajinných hodnot) a získávání surovin v zahraničí s cílem zabezpečit XXXX XXXX své ekonomiky.K těmto aktivitám se logicky řadí také budování vzájemně výhodných ekonomických vazeb se zahraničím,které je předpokladem bezproblémových dodávek nerostných surovin,kterými ČR nedisponuje (ekonomická / surovinová diplomacie) <.>
Předmětem politiky nerostných surovin jsou palivoenergetické,rudní,nerudní a stavební suroviny,a to jak z prvotních,tak i z druhotných zdrojů.Surovinová politika ve smyslu politiky nerostných surovin se nezabývá surovinami z obnovitelných zdrojů,jako vodou,dřevem,zemědělskými surovinami atd.K surovinové politice naopak náleží druhotné suroviny,a to jak z hlediska jejich vlivu na úspory prvotních nerostných zdrojů,tak i z hlediska vlivu na úspory energie,která je vkládána do úpravy prvotních surovin a jejich dalšího zpracování.Surovinová politika má přímou vazbu k energetické politice a z hlediska stanovení a řešení některých cílů je s ní úzce propojena <.>
Specifickým rysem nerostných zdrojů je jejich neobnovitelnost a nepřemístitelnost.Využívání nerostných zdrojů proto vyžaduje zvláštní režim,tj.určitou míru ingerence státu do volného tržního prostředí a stanovení pravidel,rozsahu a forem regulace z důvodů ochrany a šetrného využívání nerostných zdrojů na teritoriu státu,při zohlednění významu jednotlivých nerostných surovin,respektování dotčených zájmů a principů trvale udržitelného rozvoje <.>
Naprostá většina zemí světa potřebuje pro fungování své ekonomiky širší spektrum nerostných komodit než ty,které je možno získat na teritoriu vlastního státu,naopak mnoho zemí vyváží část svého nerostného bohatství do zahraničí,a to v různém stupni opracování.Proto je nedílnou součástí státní surovinové politiky také problematika dovozu a vývozu nerostných surovin,resp.příspěvek zahraničního obchodu s nerostnými surovinami k bezproblémovému zabezpečení národní ekonomiky nerostnými surovinami a k zajištění přiměřené surovinové bezpečnosti státu <.>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br> 2.Surovinové strategie ve světě (rozdílná pojetí surovinových strategií v jednotlivých zemích)
Strategii zabezpečení ekonomiky nerostnými surovinami zpracovává v té či oné formě mnoho zemí světa.Čím je daná ekonomika vyspělejší,čím více využívá moderní suroviny a materiály (někdy i takové,které byly donedávna považovány za nežádoucí příměs) a čím má daná země méně svých vlastních nerostných zdrojů,tím je této strategii přikládán větší význam.Právě vyspělost ekonomiky je důležitým kritériem pro formulaci zásad zabezpečení nerostnými surovinami.Pozice tradičních rozvojových zemí,které jsou dosud v některých případech pouhými dodavateli surovin pro vyspělé ekonomiky,nevyžaduje mnoho strategických rozhodnutí o budoucím směřování těžby,o volbě optimálního spektra těžených surovin,o nejlepším možném využití stávajících zásob,o jejich ochraně a podobně.Na druhém pólu jsou nejvyspělejší ekonomiky světa,které pro své fungování nezbytně nutně potřebují široké spektrum nerostných surovin,často velmi specifické a vzácné komodity,jejichž rozmístění – jak z hlediska zásob,tak těžebních kapacit – je velmi nerovnoměrné...