Krajský úřad Olomouckého kraje
Odbor životního prostředí a zemědělství
<br> Jeremenkova 40a,779 11 Olomouc
<br> č.j.: KUOK 21668/2017
SpZn: KÚOK/21064/2017/OŽPZ/7861
vyřizuje: RNDr.XXXX XXXX
tel.: XXX XXX XXX
e-mail: p.vala@kr-olomoucky.cz
<br> V Olomouci dne 22.2.2017
<br> Dle rozdělovníku
<br> Návrh na zrušení přírodní památky Brus a na nové vyhlášení přírodní památky
Brus
<br> Přírodní památka Brus byla vyhlášena Okresním národním výborem Prostějov v roce 1983
na pozemcích v k.ú.Služín.Kontrolou jednotlivých pozemků a srovnáním se skutečným stavem
území bylo zjištěno,že hlavní předmět ochrany se nachází na pozemcích,které jsou vymezeny
v návrhu na přehlášení.Důvodem pro nové vyhlášení je uvedení administrativního vymezení ZCHÚ
do souladu se skutečným rozsahem přírodovědecky cenných ploch <.>
<br> Oznámení o návrhu na vyhlášení přírodní památky „Brus“
<br> Olomoucký kraj,příslušný pro vydání nařízení o zřízení přírodní památky podle § 77a odst.2
zákona č.114/1992 Sb <.>,o ochraně přírody a krajiny,ve znění pozdějších předpisů (dále “zákon“)
prostřednictvím orgánu ochrany přírody oznamuje ve smyslu § 40 odst.2 zákona návrh
na vyhlášení zvláště chráněného území podle § 36 zákona - přírodní památky <.>
<br> Název zvláště chráněného území: přírodní památka Brus
<br> Kategorie zvláště chráněného území:
<br> Zvláště chráněné území je navrhováno v kategorii přírodní památka podle § 36 zákona s názvem
„Brus“.Za přírodní památku může orgán ochrany přírody vyhlásit přírodní útvar menší rozlohy <,>
zejména geologický či geomorfologický útvar,naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů
ve fragmentech ekosystémů,s regionálním ekologickým,vědeckým či estetickým významem,a to
i takový,který vedle přírody formoval svou činností člověk (§ 36 odst.1 zákona) <.>
<br> Předmět ochrany:
<br> Předmětem ochrany je zalesněná stráň s teplomilnou květenou.Území lze z hlediska kultur rozdělit
na dvě části a to na travinobylinnou ladu a na lesní porosty <.>
<br> Travinobylinná lada: představují v poměru k ploše území relativně malou část.Jedná se
o pozůstatky starých sadů a maloplošných luk,které vlivem extenzifikace obhospodařování
postupně zarůstají křovinami.Nejcennější a druhově nejbohatší porosty se objevují při východním
a severovýchodním okraji přírodní památky.Druhová diverzita je stále velmi vysoká a objevují se
i botanicky zajímavější druhy,zejména charakteru termofytů <.>
<br> Lesní porosty: jedná se o kulturní lesy s pozměněnou dřevinnou skladbou.Původní porosty
s dubem a bukem (bukové doubravy na přechodu do dubových bučin) byly nahrazeny smrkem
a borovicí.Značný podíl území zabírají i akátiny (cca 10%).Starší porosty s dubem jsou zastoupeny
málo.Kolem Stříbrného potoka protékajícího středem území se lokálně vyvíjejí společenstva olšin <,>
která se při postupném rozpadu topolových břehových porostů budou šířit samovolně dále <.>
Hospodaření je v J polovině převážně holosečné s využitím umělé obnovy.Půda snadno
zabuřeňuje.Celkově je zastoupeno značné množství kultur a mlazin s výsadbami listnáčů (DB,KL <,>
JS) což může v budoucnosti příznivě změnit druhovou skladbu lesa.Prostorová diverzita je
<br>
<br> 2
<br> podmíněna způsobem hospodaření – holoseče,což determinuje výstavbu porostů.Ve východní
části ZCHÚ dochází k plošnému odumírání SM monodruhových porostů v důsledku kalamitního
stavu podkorního hmyzu,kůrovcová kalamita je zpracovávána,vznikají zde potenciální plochy pro
vnášení stanovištně původních dřevinných druhů <.>
<br> A.ekosystémy
<br>
název ekosystému podíl (%) popis ekosystému
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy
bez kručinky chlupaté (Genista pilosa)
<br> 1,5 % Výslunní,mírně skeletnatý svah až
plošina v interiéru zapojeného porostu
<br> T3.4D Širokolisté suché trávníky <,>
porosty bez význačného výskytu
vstavačovitých a bez jalovce obecného
(Juniperus communis) [Natura 2000:
6210 - Polopřirozené suché trávníky a
facie křovin na vápnitých podložích
(Festuco-Brometalia)]
<br> 9 % Trávníky částečně porostené
roztroušenou dřevinnou vegetací a
křovinami,výsušné plochy s převládající
jižní expozicí v SV části ZCHÚ
<br> K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny 2 % Zapojené křoviny v SV části ZCHÚ
lemující biotop T3.4D,tvoří ekoton mezi
intenzivně obhospodařovanou
zemědělskou půdou a širokolistými
trávníky
<br> L2.2* Údolní jasanovo-olšové luhy
[Natura 2000: 91E0* - Smíšené
jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a
boreální Evropy (Alno-Padion,Alnion
incanae,Salicion albae)]
<br> + Mapovaný segment nepatrně zasahuje
ve V části ZCHÚ,XXXX XXXXXX který
axiálně protéká celým ZCHÚ,lemovaný
zapojenou křovinnou vegetací,místy
rozvolněnou dřevinnou v mladších
vývojových fázích
<br>
Pozn.: Přírodní biotopy a habitaty dle vrstvy Přírodní biotop aktualizace 2007 – 2018 a Habitat
aktualizace 2007 – 2018 WMS AOPK ČR <.>
Vysvětlivky k tabulce: Ekosystémy klasifikovány dle Chytrý et al.2010.* prioritní biotop
<br> B.druhy
<br>
název druhu aktuální
početnost
<br> stupeň
ohrožení
<br> popis biotopu druhu
<br> Zeměžluč lékařská...