VSETATY
<br>
<br> IKONOGRAFIE !
<br> éetaty jsou tvofeny dvéma mistnimi ééstmi: Pfivory a
<br> Véetaty.Z pohledu pisemnych historickych pramenfi jsou
<br> staréi V§etaty.Pfipominaji se 4.10.1255 nepfimo
V pfidomku §lechtice Séeslava ze Véetat.O vsi samotné <,>
prostfednictvim existujici fary a diky tomu také kostela,se pi§e
poprvé V soupisu papeiského desétku k roku 1352.Ve V§etatech bylo
élechtické sidlo — tvrz,které se ale pfipominé 32 V poloviné 16.stoleti <.>
Ves sama byla rozdélena mezi nékolik Vlastnikfi.To zpfisobovalo,26
pfidomek ze V§etat uiivalo nékolik §lechticf1,ale jejich rodovy pfivod
shodny nebyl <.>
<br> V roce 1411 driel jeden ze V§etatskych statkfi Rameé z By§ic.XXX z
<br> Byéic XX V roce XXXX a XXXX psal také ze V§etat.V nésledujici dobé
<br> pfeély V§etaty do drieni jinych rodfi.Nejdfive to byli Vrébéti z Vrébi <,>
<br> pak Hru§0v§ti z Hruéova a po roce 1541 opét Vrébéti.Hynek Vrébsky
<br> z Vrébi V roce 1584 prodal Vrébi spolu se V§etaty cisaf'i Rudolfu II <.>
<br> Ziskané statky byly éeskou krélovskou komorou pf'ipojeny kc
<br> krélovskému panstvi Brandys.Ceéti krélové byli ve V§etatech
<br> vrchnosti 212 do roku 1850,kdy dosavadni vrchnostenskou sprévu
<br> nahradila spréva stétni,zfizenim okresnich soudfi,okresnich,_
méstskich a obecnich fifadfi <.>
<br> Pfivory se V pisemny'Ich historickych pramenech poprvé pfipominaji
V roce 1318 V pfidomku Beneée z Pfivor.Na Homi a Dolni,resp.na
Vétéi a Menéi 56 V63 Pfivory zaéala délit jii V6 14.stoleti.Tvrz
V Dolnich Pfivorech se pfipominé V poloviné 15.stoleti.Pak zde byli
vrchnosti Hruéovéti z Hruéova (1555),Vanéurové z Rehnic (1555 4
1604) a nakonec obec mésta Mélnik.Homi Pfivory mély nejprve svou
Vlastni historii,ale p0 roce 1437 potomci Jana Drhliéka spojili Horni
Pfivory s Dolnimi.Také V Homich Pfivorech byla tvrz,postavené V
poloviné 16.stoleti Hru§ovskymi zHru§ova.Pak mél tuto tvrz V
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
drieni Jan Lhotsky z Pteni (1572).Pozdéji ‘pripadly Privory k panstvi
Bysice a nakonec byly V 1006 1719 pripojeny k panstVi Mélnik,které
bylo V drzeni knizat z Lobkowicz <.>
<br> V§etaty spolu s Dohiimi a Homimi Pfivory tvofily aglomeraci,ve
které V roce 1921 bylo 402 domfi s 2 232 obyvateli.V samotnych
V§etatech Zilo 1428 obyvatel.Poétem obyvatel pfedéily V§etaty
mnohé historické mésta.V 1006 1923 byly Vsetaty nazyvany
méstysem.P0 1006 1945 nebyl tento typ sidla zaveden.Teprve V 1001:
2006 byl pfivodni statut sidla rehabilitovan na méstys <.>
<br> : : nak: V pétkrét déleném §tité zlaty klin s éernou Vléi hlavou
s krkem.PraVé pole délené éerveno—sti'ibmé,leve’ modro-
stfibmé <.>
<br> éeweno—stfibmé déleni je inspirovéno erbem V§etatskych ze Véetat a
modro-stiibrné déleni erbem Nosélovskych z Pfivor.Tim se
pfipominaji obé éésti,které tvof‘i obec V§etaty.Cemé hlava Vlka
pochézi z klenotu erbu V§etatskych ze V§etat a V kombinaci se zlatym
klinem je éinéna naréika na barevnost erbu cisaffi a zérovefi éeskych
krélfi,driitelfi panstvi Brandys,kc kterému V§etaty néleiely Vice jak
dvé sté padesét let.Tvar klinu mfiie vyvola’wat pfedstavu velkého
pismene,<,> V“,které je poééteénim pismenem nézvu méstyse <.>
<br> ‘ 7 lajka: List tvofi §est V0dorovn3'lch pruhfi stiidavé éerveno—
modfe polcenych a bilych,pfeloienych ilutym klinem
vychézejicim z druhé a2 péte’ éestiny homiho okraje listu a
<br> s vrcholem na dolnim okraji listu.V klinu éerné Vléi hlava s krkem <.>
<br> Vlajka opakuje podobu znaku <.>