Státní veterinární správa Ptačí chřipka » infořmace pro veřejnost Vysocepatogenní ptačí chřipka subtypu H5N8 se šíří Evropou.Nákaza je potvrzována u nalezených uhynulých volně žijících ptáků a také v chovech drůbeže.V ČR zatím žádný případ výskytu nebyl potvrzen ani u volně ŽleCÍCh ptáků XXX v chovech drůbeže.Přesto je potřeba věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a preventi- vních opatření v chovech drůbeže.Co je chřipka ptáků? Influenza drůbeže,známá také jako ptačí chřipka je virové onemocnění postihující ptáky.Postihuje jak volně žijící ptáky,tak drůbež jako slepice,krůty,kachny a husy.Postižená zvířata mají dýchací potíže,trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1 — 2 dnů.inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy a vzplanutím klinických příznaků.V případě influenzy je to pouze několik dní.První příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne.Způsob přenosu ptačí chřipky K přenosu dochází především trusem nemocných ptáku.Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři.Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly,peří,uhynulá zvířata apod.).Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky,psi apod.).Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka.Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.Příznaky ptačí chřipky lntikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří,jsou netečná,odmítají se pohybovat,mají dýchací potíže,jsou apatická (obr.1).Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví úplné nechutenství.Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví.Vejce jsou deformované a mají tenkou skořápku.Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu,kýchání).Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu.Zjišťovány jsou krváceniny a nekrotické změny na hřebínku & |alůčcích (obr.2),edém hlavy (obr.3).Mohou se objevit otoky a krváceniny na končetinách (obr.4).V případě podezření na výše uvedené příznaky u ptáků informujte ihned o události soukromého veterinárního lékaře nebo místně příslušnou "květní“- krajskou veterinární správu.Riďte se přesně WM “*.<.>.<.>,<.>,“* \\.podle jejich mstrukcr.Nedovolte vstup ClZlm &? 75 * osobám do postiženého místa.Obecné zásady ochrany člověka před nákazou Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální.Je třeba: chránit se kontaktu s podezřelými zvířaty,uhynulými ptáky,nedotýkat se ptačích výkalů,poučit děti,aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si s drůbeží,nezpracovávat nemocnou drůbež,dbát o osobní hygienu (umývání rukou,přezouvání,převlékání po kontaktu s drůbeží),informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu,ochrana domácích miláčků - psů,koček apod.— zabránit XXX v kontaktu s uhynulými nebo nemocnými ptáky při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou,se vyhýbat trhům s drůbeží,nekonzumovat zde jídia na ulici.Dbát dalších doporučení vydaných Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a Ministerstvem zdravotnictví,která jsou zveřejněna na www.mzm.cz Zásady pro drobnochovatete drůbeže V tomto období výrazné doporučujeme chovatelům drůbeže,která má přístup do venkovních výběhu,tam kde je to technicky a provozně možné,umístění zvířat uvnitř budovy.ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem,slepice,kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží,v chovech,kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu,přijmout opatření,která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky,krmivo a vodu umístit uvnitř budovy,v krajním případě pod přístřeškem.pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách,kde jsou i volně žijící vodní ptáci,pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží,ke kterým mají přístup volně žijící ptáci venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě,ploty,zábrany),pokud je to možné a vhodné využít ptašičů,např.siluetu nebo maketu dravce,zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků,oznámit zvýšený úhyn,onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři,nakrmit zvířata masem uhynulých ptáků <.>