iEvidc—nční čísti) písemnosti: „ZÚ/1710 „lvi/veena dm: ff 27?
<br> ?Sňaio dne:
<br> Informace MÚ Příbor,odboru rozvoje měs zasmámOStj'“ “o> Př 13mm“- 936W
<br> V čísle 07/2016 Měsíčníku města Příbora a na oficiálních webových stránkách města Příbora zveřejnil MÚ Příbor,odbor rozvoje města článek ktématu rozšíření jmelí a jeho hojného výskytu nejen na území města Příbora.Vzhledem knadměmému výskytu jmelí v našem kraji obdrželo město Příbor od Krajského úřadu Moravskoslezskeho kraje,odboru životního prostředí,se sídlem 28.října 117,702 18 Ostrava (dále jen KÚ MSK) písemné doporučení keliminaci jmelív Moravskoslezském kraji s podrobnějšími informacemi,které se týkají problematiky napadení dřevin jmelím.Na základě písemné žádosti KÚ MSK tímto zveřejňujeme poskytnuté informace k uvedené problematice <.>
<br> Jak a proč odstraňovat jmelí.<.>.?
<br> Jmelí se vposledních 15 letech hojně rozšířilo na území Moravskoslezského kraje a způsobuje usychání a umírání stromů nacházejících se v zahradách,v parcích,podél komunikací,ale také na významných stromořadích,alejích,či památných stromech <.>
<br>.<.>,$,: „,„
<br> w.<.>,:—
<br> Jmelí je stálezelený keřík dvoudomé rostliny,-.jehož větve tvoří husté polokulovité trsy dorůstající průměru až 100 cm (výjimečně 180 cm).Bílé plody,které jsou mírně toxické,rostou na samičích trsech.Samčí trsy jsou naopak charakteristické zlatavým zbarvením lístků.Jmelí je typickým poloparazitem,který svému hostiteli — dřevlně — odebírá důležité minerální látky,ale je sám schopen fotosyntézy,a tudíž je jen částečně vázaný na svého hostitele.Jmelí nenapadá XXX XXXXXX a staré stromy,ale také mladé sazenice v blízkosti napadených stromů.Parazitícky může žít 30 - 40 let,výjimečně až 70 let <.>
<br> Životní cyklus jmelí se dělí na dvě fáze — 1.fázi klíčení,kdy rostlina žije ze svých zásob a 2.fázi cizopasnou (parazitickou),kdy se vyvíjí trs jmelí,kdy využívá vody a živin hostitelské rostliny.1.Fáze klíčení začíná přilepením semene ze zralého plodu na větvičku hostitelské dřeviny po přenosu ptáky i samovolným pádem bobulí.Lepkavost plodu Způsobuje víscin,který je obsažen v dužnině.K přilepení semene na větvičku dřeviny dochází ke konci zimy,kdy bobule dozrávají (prosinec až leden).Substrát pro tuto první fázi růstu jmelí nemá žádný význam a jmelí vyklíčí na větvičkách stromů stejně jako např.na skle nebo na kameni.Prvním rokem na přelomu XXXX a léta vzniká přísavný terčík.Ze středu terčíku začne do kůry vyrůstat primární haustorium pevně přidržující mladou rostlinku v kůře hostitele.Druhým rokem z tohoto prvotního kořínku vyroste jeden nebo více zelených,korových provazců (kořenů),jež se pod kůrou rozrůstají do všech stran.Z nich pak druhotné haustoria pronikají lýkem a kambíem až na dřevo.Přímo do XXXXX nepronikají,jsou však dřevem hostitelské dřeviny obrůstány při tloustnutí větví.Jmelí pomocí svých haustorií ze dřeva odčerpává vodu a živinv pro vytváření organických látek fotosyntetickou asimilací.Třetím rokem primární listy jmelí opadnou.Vyrůstají větvičky a v letním období vyrostou i listy druhé generace.Ve čtvrtém vegetačním roce v letním období opadají listy druhé generace a vyvinou se listy třetí generace a s nimi se vytvoří základy květů.V pátém vegetačním roce již může jmelí od ledna (nejčastěji však od počátku března) do XXXXX rozkvést a v létě opět vymění listy.Po pátém roce může jmelí kvést každoročně <.>
<br> Nejčastější způsobem přenosu semen je : pozřených plodů.Semena jmelí po průchodu zažívacím traktem ptáků mají lepší klíčivost.Pozřené plody jmelí procházejí zažívacím traktem ptáků velmi rychle (15 až 20 minut),přenos semen na větší vzdálenosti je tímto způsobem prakticky vyloučen.Dalším způsobem šíření semen jmelí je na zobácích,případně na jiných částech těl ptáků.Ptáci mají ve zvyku si zobáky čistit jeho otíráním o větve stromů.Tímto Způsobem může dojít k přenosu i na značné vzdáleností <.>
<br> Jmelí se nachází na listnatých i jehličnatých dřevinách,mezi dřeviny silně napadené jmelím patří: lípy (Fl/a sp.),topol kanadský (Populus )( canadensis Moench),topol bílý (Populus alba) vrby (Salix sp.),javory (Acer sp.),jabloně (Malus sp.),jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia),arónie (Aronia melanocarpa),trnovník akát (Robinia pseudoacacra),hlohy (Crataegus sp.),ořešák černý (Jag/ans nigra),jedle bělokorá (Abies alba),borovice lesní (Pinus sylvestn's).Do skupiny dřevin (prozatím) vůči jmelí imunní patří buk lesní (Fagus sylvatica),topol černý pyramidální (Populus nigra „Ita/ice",modřín opadavý (Larix decidua) a některé exotické dřeviny <.>
<br> Důsledkem výskytu jmelí dochází k oslabování vitality dřevin z důvodu nadměrného odnímání vody a živin,následnému ulamování větví v místě trsu jmelí,zasychání vrcholů stromů i jinak oslabených větví a postupnému odumírání napadené dřeviny <,>
<br> Z důvodu zvyšující se intenzity plošného napadení dřevin jmelím se obracíme na vlastníky,kteří na svých pozemcích evidují výskyt jmelí,aby se z důvodu zmírnění jeho šíření pokusili eliminovat jeho výskyt <...