kaožnouw (KÚROVCE) — VÁŽNÁ HROZBA PRO SMRKOVÉ LESY!
<br> Dlouhodobý srážkový deficit negativně působí na vitalitu lesních porostů,zejména pak smrkových (mají plochý kořenový systém pronikající pouze několik decimetrů do půdy),což ovlivňuje obra- nyschopnost proti různým škodlivým organismům,především pak podkornímu hmyzu,tedy i kůrovcům.Extrémně XXXXX XXX XXlX způsobil významné oslabení smrkových porostů.což se zřetelně projevilo nárůstem napadených stromů a porostů kůrovci.Vý- znamné poškození suchem lze přitom očekávat i v následujících letech <.>
<br> Opatření proti zamezení vzniku škod jsou zakotveny v legislativě,takže v případě jejich nedodržení mohou následovat sankce,což je jistě nepříjemné.Každý vlastník musí dle zákona o lesích (č.289íl 995 Sh.) avyhláškyo ochraně lesa (č.[ 0 l l' l 996 Sb <.>,v platném znění) provádět taková opatření,aby zabránil působení škodlivých činitelů,tzn <.>,že musí škůdce moni- torovat & evidovat,preventivně bránit jejich vývoji a šíře- ní a v případě vzniku škod provést taková opatření,která zabrání dalšímu šíření škůdce a vzniku dalších škod.V pří- padě napadení stromů kůrovci musí tyto stromy ihned vytěžit a náležitě asanovat.Na smrku jsou nejnebezpečnější lýkožrout smrkový (lps typographus),lýkožrout severský (lps duplicatus) & lý- kožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) <.>
<br> Co to jsou kůrovci?
<br> Brouci,jejichž vývoj (vajíčko-larva-kukla-dospělec) probíhá v Iýku pod kůrou napadených stromů.Žírem dospělců a larev v lýku vzniká typický požerek.Žír vážně poškozuje vodivá pletiva na- padeného stromu a při silném napadení vede k jeho odumření <.>
<br> Lýkožrout smrkový (cca 5 mm) napadá předevšim čerstvě od- umřelé dříví (polomy,vytěžené dřívív porostu nebo na skládkách),dále pak oslabené stojící stromy (např.suchem) a při přemnože- ní i zdravé stojící stromy.Vývoj probíhá pod kůrou na kmenech
<br> Dospělec lýkožrouta smrkového
<br> dospělých smrků s výjimkou jejich vrcholku (nejčastěji od stáří 60 let,výjimečně i mladších).]eho vývoj trvá obvykle 6 — |O týdnů,v závislosti na teplotě <.>
<br> Rozvinutý požerek lýkožrouta smrkového
<br> Lýkožrout severský (cca 4 mm) škodí především na Moravě a ve Slezsku,je velmi podobný předchozímu druhu,zpravidla i včet- ně délky vývoje.Napadá však pouze stojící stromy,a to v koruno-
<br> vé,slabSI casti kmene <.>
<br> Lýkožrout lesklý (cca 2 mm) se vyvíjí pod kůrou větví sta— rých smrků,ve vrcholové čás- ti koruny nebo na mladých stromcích; na kmeni dospělých smrků ve střední a spodní části se vyskytuje méně často.Vývoj trvá 6 — |O týdnů <.>
<br> Požerek lýkožrouta lesklého
<br> identifikace napadených stromů
<br> Na stojících stromech je prvním symptomem přítomnost drtinek na patě kmene.Na kmeni se objevují závrty,doprovázené často výrony pryskyřice (pozor: v případě oslabení suchem k tomuto smolení často nedochází).Posléze dochází k barevným změnám jehličí,které postupně rezne a opadává.Dochází také k opadávání kůry,napřed na malých ploškách,později prakticky na celém kmeni.Napadené stromy již nelze zachránit,je nutné je urychleně pokácet a následně asanovat.Na ležících stromech se nacházejí závrtové otvory,vedle kterých se objevují hromádky rezavých drtinek <.>
<br> Drtinky na ležícím kmenu
<br> Zásady ochrany lesních porostů proti kůrovcům Zásady ochrany lesních porostů proti škodlivému působení kůrovců lze obecně shrnout do tří bodů (a také je třeba je dů- sledně dodržovat):
<br> > odstraňování atraktivního materiálu pro vývoj kůrovců z lesních porostů (preventivní opatření);
<br> > soustavné vyhledávání a asanace napadeného dříví před výletem kůrovců;
<br> > dočištování ohnisek žíru pomocí odchytových zařizení (lapáky,otrávené lapáky,feromonové lapače) <.>
<br> Preventivní opatření
<br> Prevence spočívá zejména v odstraňování atraktivního materiálu pro namnožení kůrovcůJde především o včasné zpracování polo— mového dříví a odstranění dříví z těžby <.>
<br> Lapáky
<br> Lapák je pokácený a odvětvený strom,podložený (aby brouci mohli využít celou plochu kmene) a zpravidla zakrytý větvemi (zpomalení vysychání kůry).Kácí se před předpokládaným začát- kem rojení.tj.zpravidla do konce března.Lapáky se musi kontro- lovat,a to především z důvodu jejich obsazení,aby bylo možné včas přikácet další lapáky.Ty se přikacují,je—li lapák plně obsazen (cca l závrt na ] dm2 v nejhustěji napadené části kmene).Sou- časně se kontroluje vývoj lýkožroutů.aby byio možné lapáky včas
<br> asan ovat <.>
<br> Lapák zakrytý větvemi
<br> Fe romonové lapače
<br> Feromonový lapač je umělohmotná past,ve které je vyvěšen je- den feromonový odparník.Lapače stavíme opět na ohrožená mís- ta (kůrovcová ohniska,kde se lýkožrout v předchozím období vy- skytoval,čerstvé kalamitní holiny,osluněné porostni stěny apod.).Feromonové lapače kontrolujeme a přitom Odebíráme zachycené
<br> brouky,které počítáme; při větším množství je můžeme odměřit — I ml (po odstranění hrubých nečistot) je 35 lýkožroutů.Kont- roly provádíme v intervalu 7 — l4 dní.Odehrané brouky hub...