Obchod a mezinárodní vztahy
Obor státní služby č.44
<br> Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky
<br> Seznam otázek ke zvláštní části úřednické zkoušky
1 <.>
<br> Charakterizujte vnitřní trh Evropské unie a popište jeho hlavní pilíře (svobody) <.>
<br> 2 <.>
Popište,prostřednictvím které instituce Evropské unie prosazuje ČR své zájmy
v agendách Ministerstva průmyslu a obchodu v Evropské unii a jaké jsou jeho přípravné
orgány <.>
3 <.>
Které z tzv.čtyř svobod na vnitřním trhu,principů fungování a nástrojů na vnitřním
trhu jsou klíčové z hlediska obchodu a podnikání?
4 <.>
Uveďte témata v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu,o kterých se jedná na půdě
Rady Evropské unie a kterým generálním ředitelstvím v Evropské komisi tato agenda
odpovídá <.>
5 <.>
Charakterizujte dohody a ujednání Světové obchodní organizace (WTO) jako základ
obchodní politiky jejích členů (základní principy mnohostranné obchodní politiky,upravené
oblasti obchodu,řádné a negociační funkce WTO,závaznost,urovnávání sporů a prověrka
obchodní politiky členů,postavení ČR ve WTO) <.>
6 <.>
Popište nástroje na ochranu obchodu působící proti nekalým obchodním praktikám v
rámci pravidel mezinárodního obchodu.Charakterizujte instituci,jejímž prostřednictvím jsou
v Evropské unii prosazovány <.>
7 <.>
Uveďte příklady obchodních překážek netarifní povahy a popište základní
charakteristiku strategie Evropské komise pro přístup na trh zaměřenou na jejich
odstraňování,včetně základního zdroje informací pro podnikatele o podmínkách přístupu na
třetí trhy.Uveďte další jednostranný nástroj z oblasti obchodní politiky,který má Evropská
unie na podporu unijních výrobců <.>
8 <.>
Charakterizujte cíl a náplň činnosti Světové obchodní organizace (WTO) při provádění
prověrek obchodní politiky (Trade Policy Reviews) jejích členů <.>
9 <.>
Popište,jaké oblasti obchodu upravují moderní a komplexní dohody o volném
obchodu (FTAs) mezi Evropskou unií a třetími zeměmi.Uveďte tři příklady třetích zemí,se
kterými Evropská unie již takovou dohodu sjednala nebo ji aktuálně sjednává <.>
10 <.>
Vysvětlete,jakými způsoby poskytování (tzv.mody) probíhá mezinárodní obchod se
službami a který základní dokument stanovuje mnohostranná pravidla v této oblasti.Uveďte
ke každému z uvedených způsobů poskytování služeb jeden příklad <.>
11 <.>
<br> Popište mechanismus vymáhání evropského práva ze strany Evropské unie <.>
<br> 12 <.>
Uveďte pravomoci Evropské unie v kontextu činností vykonávaných Ministerstvem
průmyslu a obchodu a popište základy legislativního procesu <.>
2
<br> 13 <.>
Vysvětlete pojem mezinárodní smlouva,jaká je základní úprava vnitrostátního
sjednávání mezinárodních smluv (ministerstvo,vláda,parlament,ústava,Sbírka) a jaké jsou
vnitrostátní právní důsledky uzavření mezinárodní smlouvy (závaznost,přímá použitelnost <,>
nutnost úpravy zákonem,předběžné provádění smlouvy) <.>
14 <.>
Popište základní rámec pro uskutečňování mezinárodní ekonomické spolupráce,jaké
jsou základní prameny regulace v této oblasti (mezinárodně právní a soukromoprávní) <.>
Charakterizujte základní bilaterální a multilaterální regulaci <.>
15 <.>
<br> Uveďte,jaké znáte základní formy vstupu firem na zahraniční trhy <.>
<br> 16 <.>
Charakterizujte základní dodací a platební podmínky v mezinárodních obchodních
operacích <.>
17 <.>
Charakterizujte základní rámec Exportní strategie České republiky pro období let 2012
– 2020 <.>
18 <.>
<br> Popište základní služby státu - České republiky - na podporu exportu <.>
<br> 19 <.>
Popište fungování systému financování a pojišťování vývozu se státní podporou <.>
Vysvětlete pojem „zahraniční rozvojová spolupráce“ se zaměřením na program Aid for Trade <.>
20 <.>
Popište formy účasti firem na zahraničních veletrzích a výstavách,další možnosti
prezentace zahraničním partnerům a státní podporu v této oblasti <.>
<br> 3
<br> 1.Charakterizujte vnitřní trh Evropské unie a popište jeho hlavní pilíře
(svobody) <.>
Jednotný trh EU založený roku 1993,označovaný také jako vnitřní trh,je prostor bez vnitřních
hranic,v němž se v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství mohou osoby <,>
zboží,služby a kapitál volně pohybovat <.>
Hlavní pilíře neboli „svobody“ jednotného trhu jsou volný pohyb zboží,služeb,kapitálu
a osob.Cílem volného pohybu zboží je zajistit obchod v rámci EU a podpořit otevřené
konkurenční prostředí,v němž mají evropští občané větší výběr za nižší ceny,přičemž
konkurenční tlak rovněž vede ke zvyšování kvality a inovacím.Volný pohyb zboží znamená,že
veškeré zboží na trhu EU,včetně zboží pocházejícího ze třetích zemí,podléhá stejným
podmínkám.Výjimkou z tohoto pravidla jsou výrobky,které mohou představovat riziko pro
spotřebitele,veřejné zdraví či životní prostředí.Na dodržování pravidel volného pohybu zboží
dohlíží Komise <.>
Volný pohyb služeb a XXXXXXX usazování jsou zakotveny ve Smlouvě o fungování Evropské
unie a jsou nezbytným předpokladem pro fungování vnitřního trhu.Podnikatelé tak mohou
poskytovat své služby trvale v jiném ne...

Ochrana spotřebitele
Obor státní služby č.43
<br> Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky
<br> Seznam otázek ke zvláštní části úřednické zkoušky
<br> 1.Oblasti úpravy zákona č.22/1997 Sb <.>,o technických požadavcích na výrobky
2.Oblasti úpravy zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich uvádění na
trh
3.Oblasti úpravy zákona č.505/1990 Sb <.>,o metrologii
4.Oblasti úpravy zákona 156/2000 Sb <.>,o ověřování střelných zbraní,střeliva a
pyrotechnických výrobků
5.Oblasti úpravy zákona o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi
6.Vysvětlete význam označení CE (obecné zásady)
7.Akreditace subjektů posuzování shody (akreditační orgán,udělení akreditace,právní
předpisy pro tuto oblast)
8.Zkoušení zbraní,střeliva a pyrotechnických výrobků (instituce,právní předpisy,hlavní
činnosti)
9.Česká technická norma (popis,vydávání,závaznost norem,předpisy)
10.Posuzování shody (postupy,předpoklad shody,prohlášení o shodě)
11.Základní principy obecné bezpečnosti výrobků (posuzování bezpečnosti výrobků <,>
opatření,v případě,že je výrobek nebezpečný,RAPEX)
12.Spotřebitelské organizace (postavení,podpora jejich činnosti)
13.Základní právní normy v oblasti ochrany spotřebitele,jejich vzájemný vztah (rozsah
působnosti,jejich vzájemné vazby)
14.Oblasti úpravy zákona o ochraně spotřebitele
15.Dozor v oblasti ochrany spotřebitele (koncepce,nejvýznamnější dozorové orgány <,>
spolupráce dozorových orgánů)
2
<br> 16.Česká obchodní inspekce (organizační struktura,působnost,kontrolní a rozhodovací
činnost)
17.Odpovědnost za vady podle občanského zákoníku a reklamace dle zákona o ochraně
spotřebitele (vzájemná vazba,principy)
18.Nekalé obchodní praktiky (principy právní úpravy)
19.Poctivost prodeje (základní požadavky)
20.Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů
<br> 3
<br> 1.Oblasti úpravy zákona č.22/1997 Sb <.>,o technických požadavcích na
výrobky
Zákon upravuje způsob stanovování technických požadavků na výrobky,které by mohly ve zvýšené
míře ohrozit veřejný zájem (zdraví,bezpečnost,majetek,atd.) <.>
Zákon dále upravuje práva a povinnosti osob,které tyto výrobky uvádějí na trh,distribuují nebo
uvádějí do provozu.Těmito osobami jsou výrobce,dovozce,zplnomocněný zástupce nebo
distributor,přičemž zákon pro tyto osoby používá souhrnného pojmu „hospodářské subjekty“ <.>
Zákon obsahuje oblast tvorby a uplatňování českých technických norem a státního zkušebnictví
(činnost,jejímž cílem je u výrobků stanovených podle tohoto zákona posouzení jejich shody
s technickými požadavky stanovenými nařízeními vlády) <.>
Zákon rovněž upravuje zajištění informačních povinností souvisejících s tvorbou technických předpisů
a technických norem,vyplývajících z mezinárodních smluv a požadavků práva Evropských
společenství <.>
Další oblastí úpravy je problematika akreditace subjektů posouzení shody.Akreditace je osvědčení
o splnění požadavků pro provádění konkrétní činnosti posuzování shody,které stanoví
harmonizované normy,případně jiné dokumenty platné pro oblast posuzování shody.Akreditaci
provádí k tomu pověřená právnická osoba,kterou je v současné době Český institut pro akreditaci <,>
o.p.s.pověřený vládou České republiky jako národní akreditační orgán <.>
Akreditaci je nutno odlišit od autorizace,kterou se rozumí pověření právnické osoby k činnostem při
posuzování shody výrobků zahrnujícím i posuzování činností souvisejících s jejich výrobou,popřípadě
s jejich opakovaným použitím,a vymezených v technických předpisech.Autorizaci pro činnost podle
zákona uděluje ve vymezeném rozsahu Úřad pro technickou normalizaci,metrologii a státní
zkušebnictví <.>
Další činností upravenou zákonem je certifikace,což je činnost autorizované osoby prováděná v
rozsahu vymezeném technickým předpisem,nebo k tomu akreditované osoby prováděná na žádost
výrobce,dovozce nebo jiné osoby,při níž se vydáním certifikátu osvědčí,že výrobek nebo činnosti
související s jeho výrobou,popřípadě s jeho opakovaným použitím jsou v souladu s technickými
požadavky v certifikátu uvedenými <.>
Zákon samozřejmě upravuje též oblast výkonu státní správy,resp.dozoru nad dodržováním
povinností dle tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení.V této souvislosti je
vhodné zdůraznit,že v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie zákon upravuje také
výkon státní správy v souvislosti s uváděním a dodáváním stavebních výrobků vymezených přímo
použitelným předpisem pro stavební výrobky na trh,včetně dozoru nad plněním povinností
stanovených přímo použitelným předpisem pro stavební výrobky a ukládání sankcí za jejich porušení <.>
Legislativa:


<br> zákon č.22/1997 Sb <.>,o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých
zákonů,ve znění pozdějších předpisů
řada nařízení vlády,kterými jsou upraveny technické požadavky na různé druhy stanovených
výrobků <.>
4
<br> 2.Oblasti úpravy zákona o posuzování shody stanovených výrobků při
jejich dodávání na trh
<br> Zákon o posuzování shody byl zpracován v souladu s uplatňováním zásad nového
legi...

Licence a jiná povolení v zahraničním obchodě
Obor státní služby č.41
<br> Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky
<br> Seznam otázek ke zvláštní části úřednické zkoušky
<br> 1 <.>
<br> Mezinárodní kontrolní režimy – uveďte principy kontroly vývozu zboží dvojího použití <.>
<br> 2 <.>
<br> Základní právní předpisy EU a ČR pro kontrolu vývozu zboží dvojího použití <.>
<br> 3 <.>
<br> Popište obsah a náležitosti žádosti o vývozní povolení zboží dvojího použití (formuláře <,>
vysvětlivky,doklady) <.>
<br> 4 <.>
<br> Typy povolení k vývozu a přepravě zboží dvojího použití <.>
<br> 5 <.>
<br> Charakterizujte seznam kontrolovaného zboží dvojího použití (struktura,klasifikace
zboží,aktualizace) <.>
<br> 6 <.>
<br> Popište principy tzv.„catch—all“ v oblasti zboží dvojího použití a jeho uplatňování <.>
<br> 7 <.>
<br> Vysvětlete,co jsou mezinárodní sankce a omezující opatření vůči třetím zemím,včetně
aktuálních příkladů <.>
<br> 8 <.>
<br> Popište principy kontroly obchodování s některým zbožím,které by mohlo být použito
pro trest smrti,mučení nebo jiné kruté,nelidské či ponižující zacházení nebo trestání <.>
<br> 9 <.>
<br> Právní úprava podmínek provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a
působnost orgánů státní správy v této oblasti <.>
<br> 10 <.>
<br> Kontrola vojenského materiálu podle zákona č.38/1994 Sb <.>,o zahraničním obchodu
s vojenským materiálem <.>
<br> 11 <.>
<br> Uveďte,jak je nastaven systém povolovacího řízení v České republice dle zákona č <.>
38/1994 Sb <.>,o zahraničním obchodu s vojenským materiálem,vyjmenujte jeho stupně
a uveďte,kdo a za jakých podmínek může provádět zahraniční obchod s vojenským
materiálem <.>
<br> 12 <.>
<br> Základní podmínky pro vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským
materiálem <.>
<br> 13 <.>
<br> Tzv.dotčené orgány ve správním řízení o žádosti o udělení povolení k zahraničnímu
obchodu s vojenským materiálem a jaká je jejich působnost v těchto řízeních <.>
<br> 14 <.>
<br> Základní podmínky pro udělení licence k provádění zahraničního obchodu <.>
<br> 15 <.>
<br> Druhy licencí k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem uděluje
Ministerstvo průmyslu a obchodu <.>
2
<br> 16 <.>
<br> Certifikace ve smyslu zákona č.38/1994 Sb <.>,o zahraničním obchodu s vojenským
materiálem <.>
<br> 17 <.>
<br> Správní delikt dle zákona č.38/1994 Sb <.>,o zahraničním obchodu s vojenským
materiálem <.>
<br> 18 <.>
<br> Vztah zákona č.500/2004 Sb <.>,správní řád,k zákonu č.38/1994 Sb <.>,o zahraničním
obchodu s vojenským materiálem <.>
<br> 19 <.>
<br> Předmět úpravy zákona č.228/2005 Sb <.>,o kontrole obchodu s výrobky,jejichž držení se
v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů <.>
<br> 20 <.>
<br> Dokumenty předkládané žadatelem k žádosti o vydání povolení dle zákona č.228/2005
Sb <.>,o kontrole obchodu s výrobky,jejichž držení se v ČR omezuje z bezpečnostních
důvodů <.>
<br> 3
<br> 1.Mezinárodní kontrolní režimy – uveďte principy kontroly vývozu zboží
dvojího použití
Zboží a technologie dvojího použití představují širokou škálu produktů v průmyslové,jaderné <,>
chemické a biologické oblasti.Ačkoli jsou vyráběny a předurčeny pro civilní použití,mohou
být vzhledem k svému charakteru a vlastnostem zneužity zejména k výrobě zbraní
hromadného ničení a jejich nosičů,případně pro vojenské účely <.>
Kontrola exportu zboží dvojího použití představuje hlavní nástroj v boji proti šíření
zbraní hromadného ničení a jako jeden z klíčových prvků komplexní strategie má
pomocí regulace a monitorování obchodu s citlivými položkami,technologiemi
a informacemi za úkol preventivně působit proti výrobě a kumulaci konvenčních
zbraní v rizikových regionech a proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů <.>
Základní dokument: Smlouva o nešíření jaderných zbraní
(Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons - NPT)
• 1968 - otevřena k podpisu
• 1970 - vstup v platnost (191 členů)
• 2003 - vystoupila Severní Korea
3 Pilíře:
a) nešíření
b) odzbrojení
c) právo na mírové využití jaderných technologií
Zanggerův výbor (Zangger Committee – ZC)
• ustaven jako nesmluvní ujednání v 70.letech v souladu se Smlouvou o nešíření
jaderných zbraní
• definuje zařízení a materiály s ohledem na jejich možné zneužití – tzv.Trigger List
(vydáván Mezinárodní agenturou pro atomovou energii - MAAE jako dokument
INFCIRC 209)
Kontrolní režimy stanovující seznamy kontrolovaného zboží
 Skupina jaderných dodavatelů (Nuclear Suppliers Group – NSG)
- nesmluvní ujednání z roku 1974
- usiluje o posílení kontroly nešíření jaderných zbraní (zakotvené v NPT)
- účastnické státy - společné zásady (např.zárukové procedury,zajištění fyzické ochrany <,>
podmínky převodu)
- 2 seznamy kontrolovaných položek
• vybrané položky v jaderné oblasti (např.uran,plutonium,zařízení primárního
okruhu,těžká voda apod.)
• položky dvojího použití v jaderné oblasti (např.speciální oceli,hafnium <,>
lithium,uhlíková vlákna,spektrometry,vakuová čerpadla,číslicově řízené
obráběcí stroje aj.)
 Australská sk...

Surovinová politika
Obor státní služby č.38
<br> Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky
<br> Seznam otázek ke zvláštní části úřednické zkoušky
1.Obecné principy surovinové politiky / surovinové strategie státu
2.Surovinové strategie ve světě (rozdílná pojetí surovinových strategií v jednotlivých
zemích)
3.Evropská surovinová strategie Raw Materials Initiative (historie,principy,současnost)
4.Skupina evropských kritických komodit (důvody vzniku,opodstatnění,další záměry)
5.Nerostně surovinový potenciál ČR – rudní suroviny
6.Nerostně surovinový potenciál ČR – palivoenergetické suroviny
7.Nerostně surovinový potenciál ČR – nerudní suroviny
8.Nerostně surovinový potenciál ČR – stavební suroviny
9.Český zahraniční obchod s nerostnými surovinami (hlavní trendy a charakteristiky)
10.Nerostně surovinový potenciál sousedních zemí (Slovensko,Polsko,Německo <,>
Rakousko)
11.Netradiční zdroje nerostných surovin (např.nerostné zdroje mořského dna)
12.Základní principy platné horní legislativy v ČR
13.Klasifikace zásob nerostných surovin
14.Legislativní ochrana ložisek nerostných surovin,poplatky za využívání nerostných
surovin
15.Státní geologická služba a její role
16.Sběr a zpracování údajů o nerostných,zejména energetických surovinách a
produktech z nich
17.Hlavní principy platné státní surovinové politiky ČR
18.Proexportní potenciál české/československé geologie,možnosti uplatnění
průzkumných firem a firem dodávajících dobývací techniku
19.Zákon o komoditních burzách a související předpisy
20.Komoditní trh v ČR (historie,působící subjekty,současnost)
<br> 2
<br> 1.Obecné principy surovinové politiky / surovinové strategie státu
Surovinová politika je souhrn všech aktivit,kterými stát ovlivňuje vyhledávání a využívání
tuzemských zdrojů surovin (se zřetelem k veřejným zájmům a k ochraně přírodních,kulturních
a krajinných hodnot) a získávání surovin v zahraničí s cílem zabezpečit XXXX XXXX své
ekonomiky.K těmto aktivitám se logicky řadí také budování vzájemně výhodných
ekonomických vazeb se zahraničím,které je předpokladem bezproblémových dodávek
nerostných surovin,kterými ČR nedisponuje (ekonomická / surovinová diplomacie) <.>
Předmětem politiky nerostných surovin jsou palivoenergetické,rudní,nerudní a stavební
suroviny,a to jak z prvotních,tak i z druhotných zdrojů.Surovinová politika ve smyslu politiky
nerostných surovin se nezabývá surovinami z obnovitelných zdrojů,jako vodou,dřevem <,>
zemědělskými surovinami atd.K surovinové politice naopak náleží druhotné suroviny,a to jak
z hlediska jejich vlivu na úspory prvotních nerostných zdrojů,tak i z hlediska vlivu na úspory
energie,která je vkládána do úpravy prvotních surovin a jejich dalšího zpracování.Surovinová
politika má přímou vazbu k energetické politice a z hlediska stanovení a řešení některých cílů
je s ní úzce propojena <.>
Specifickým rysem nerostných zdrojů je jejich neobnovitelnost a nepřemístitelnost.Využívání
nerostných zdrojů proto vyžaduje zvláštní režim,tj.určitou míru ingerence státu do volného
tržního prostředí a stanovení pravidel,rozsahu a forem regulace z důvodů ochrany a šetrného
využívání nerostných zdrojů na teritoriu státu,při zohlednění významu jednotlivých
nerostných surovin,respektování dotčených zájmů a principů trvale udržitelného rozvoje <.>
Naprostá většina zemí světa potřebuje pro fungování své ekonomiky širší spektrum
nerostných komodit než ty,které je možno získat na teritoriu vlastního státu,naopak mnoho
zemí vyváží část svého nerostného bohatství do zahraničí,a to v různém stupni opracování <.>
Proto je nedílnou součástí státní surovinové politiky také problematika dovozu a vývozu
nerostných surovin,resp.příspěvek zahraničního obchodu s nerostnými surovinami
k bezproblémovému zabezpečení národní ekonomiky nerostnými surovinami a k zajištění
přiměřené surovinové bezpečnosti státu <.>
<br> 3
<br> 2.Surovinové strategie ve světě (rozdílná pojetí surovinových strategií
v jednotlivých zemích)
Strategii zabezpečení ekonomiky nerostnými surovinami zpracovává v té či oné formě mnoho
zemí světa.Čím je daná ekonomika vyspělejší,čím více využívá moderní suroviny a materiály
(někdy i takové,které byly donedávna považovány za nežádoucí příměs) a čím má daná země
méně svých vlastních nerostných zdrojů,tím je této strategii přikládán větší význam.Právě
vyspělost ekonomiky je důležitým kritériem pro formulaci zásad zabezpečení nerostnými
surovinami.Pozice tradičních rozvojových zemí,které jsou dosud v některých případech
pouhými dodavateli surovin pro vyspělé ekonomiky,nevyžaduje mnoho strategických
rozhodnutí o budoucím směřování těžby,o volbě optimálního spektra těžených surovin,o
nejlepším možném využití stávajících zásob,o jejich ochraně a podobně.Na druhém pólu jsou
nejvyspělejší ekonomiky světa,které pro své fungování nezbytně nutně potřebují široké
spektrum nerostných surovin,často velmi specifické a vzácné komodity,jejichž rozmístění –
jak z hlediska zásob,tak těžebních kapacit – je velmi nerovnoměrné.I vyspělé státy volí zn...