K or ýš i
Korýši jsou členovci s velmi rozmanitým tvarem těla.Obývají sladké i slané
vody,jen málo korýšů se přizpůsobilo životu na souši (např.stínky).Některé
druhy žijí parazitickým způsobem života <.>
Hlavní znaky:
•
<br> tělo většiny korýšů kryto tvrdým krunýřem – zpevněn vápenatými solemi <,>
krunýř neroste s tělem,korýši ho musí odvrhnout („svléknout“)
<br> •
<br> tělo rozděleno na hlavohruď a zadeček
<br> •
<br> od ostatních členovců se liší dvěma páry tykadel
<br> •
<br> dýchají většinou žábrami
<br> Korýše můžeme rozdělit na nižší a vyšší <.>
<br> NIŽŠÍ KORÝŠI
- mají neustálený počet článků
- jsou vývojově starší,méně dokonalí
- vývin je nepřímý přes larvu (nauplius)
- často mikroskopičtí živočichové (např.buchanky,perloočky,žábronožky)
- spolu s dalšími drobnými vodními živočichy tvoří společenstvo plankton
(je potravou různých vodních živočichů)
<br> VYŠŠÍ KORÝŠI
- mají stálý počet článků
- jsou vývojově mladší,dokonalejší
- vývin je většinou přímý (rak) nebo nepřímý přes larvu zoëa (krab)
<br> larva nižších korýšů - nauplius
<br> larva vyšších korýšů - zoëa
<br> RAK ŘÍČNÍ
Žije ve velmi čistých potocích a řekách.Živí se hmyzími larvami,měkkýši <,>
mršinami i částmi rostlin.Potravu loví v noci.Rak je ohroženým druhem,je
přísně chráněn <.>
Vnější stavba těla:
- samci dorůstají délky asi 15 cm (výjimečně i přes 20 cm),samice jsou
menší (asi 12 cm)
- tělo raka je chráněno tvrdým krunýřem – tvoří jeho vnější kostru
- krunýř obsahuje vápenaté soli a velmi pevný chitin
- krunýř po čase musí vyměnit – praská,rak z něho vylézá (v této době je
zranitelný – skrývá se do doby,než se mu nový krunýř nezpevní)
- tělo rozlišeno na hlavohruď a zadeček
- má dva páry tykadel (kratší s čichovými orgány a delší hmatová)
- za tykadly je jeden pár očí na pohyblivých stopkách
- blízko úst jsou tři páry malých noh – podává si potravu do úst
- na hlavohrudi je pět párů končetin – první pár je opatřen klepety (chytání
potravy),další čtyři páry jsou kráčivé končetiny
- na zadečkových článcích jsou drobné končetiny,kterými samička
přidržuje vajíčka i vylíhlá mláďata
- tělo je zakončeno ocasní vějířovitou ploutvičkou (telson)
<br> Končetiny raka:
<br> na hlavohrudi
<br> na zadečku
ocasní ploutvička (telson)
<br> Vnitřní stavba těla:
- pohybuje se díky svalům,které jsou přichyceny k vnitřní straně krunýře
- dýchá pomocí žáber (po bocích hlavohrudi)
- cévní soustava je otevřená – krev se rozlévá do těla,srdce je trubicovité <,>
uložené na hřbetní straně hlavohrudi
- nervová soustava je žebříčková,na břišní straně těla
- rak je odděleného pohlaví,jeho vývin je přímý (tzn <.>,není stádium larvy)
- k páření dochází na podzim – sameček obrátí samičku na záda a vypustí
samčí pohlavní buňky – „mlíčí“,které se přichytí na zadečkové nožky
samičky,která následně ohne ocas a klade 100 – 200 vajíček
- mláďata se líhnou na jaře
<br> rak říční
<br> rak kamenáč
<br> rak bahenní
<br> Další druhy mořských korýšů:
krabi (krátké oválné tělo,chodí bokem),krevety,humr evropský,langusta
obecná,garnát obecný,rak poustevníček,krab poustevník (ukrývají se do ulit) <,>
největším žijícím korýšem je velekrab japonský
<br> krab
<br> humr
<br> langusta
<br> kreveta
<br> krab poustevník
<br> rak poustevníček
<br> velekrab japonský
<br> Drobní korýši žijící u nás:
vodní – perloočka,buchanka (součást planktonu),beruška vodní,blešivec
suchozemští – svinka obecná,stínka obecná (ve vlhku pod kameny)
parazitičtí – kapřivec obecný
<br> perloočka
<br> buchanka
<br> beruška vodní
<br> blešivec potoční
<br> stínka
<br> svinka
<br> kapřivec obecný
Kapřivec je parazitický korýš se zploštělým
oválným hřbetním štítem a malým
vykrojeným zadečkem.Tykadla a čelisti
jsou změněny v příchytná zařízení,kusadla
tvoří bodec.Dospělí jedinci jsou velcí
téměř 1 cm.Bodavými kusadly propíchnou
pokožku ryby a sají krev <.>