Č.j.SVS/2015/119307-C
<br> NAŘÍZENÍ STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVY
Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Jihočeský kraj (dále též KVS SVS pro Jč
kraj),jako místně a věcně příslušný orgán státní správy ve věcech veterinární péče,podle § 47 odst.4
a 7 a § 49 odst.1 písm.c) zákona č.166/1999 Sb.o veterinární péči a změně některých souvisejících
zákonů (veterinární zákon) ve znění pozdějších předpisů nařizuje v souladu s ustanovením § 54 odst <.>
1 a 2 veterinárního zákona tato
<br> ochranná a zdolávací opatření
v souvislosti s výskytem nebezpečné nákazy – tularémie zajíců
Čl.1
Úvodní ustanovení
Ochranná a zdolávací opatření se nařizují vzhledem k tomu,že v katastrálním území 632571 Droužetice
byla u uhynulého zajíce,dodaného k laboratornímu vyšetření,prokázána nebezpečná nákaza tularémie zajíců (zkušební protokol Státního veterinárního ústavu v Jihlavě č.164743/15 ze dne
02.11.2015) <.>
GPS místa nálezu je 49°16'53.585"N,13°54'29.165"E <.>
Čl.2
Vymezení ohniska nákazy a ochranného pásma
Ohniskem nákazy je místo nálezu uhynulého zajíce o poloměru 1 kilometr na katastrálním území
obce Droužetice,k.ú.632571,ochranné pásmo tvoří katastrální území Droužetice,k.ú.632571 <,>
Řepice,k.ú.742121 a Strakonice,k.ú.755915 v okrese Strakonice.Uživatelem honitby v ohnisku a v
ochranném pásmu jsou MS Černíkov Tisovík,MS Rovná Radost a Obora Spálenka <.>
Čl.3
Povinnosti uživatelů honiteb
a) Z ohniska a ochranného pásma je zakázáno uvolňování zajíců do oběhu <.>
b) Zakazuje se odchyt zajíců v ohnisku a ochranném pásmu <.>
c) Ve spolupráci s KVS SVS pro Jč kraj – pracovištěm ve Strakonicích (tel: 383 328 757) zabezpečit
odevzdání a následné laboratorní vyšetření všech dohledaných uhynulých kusů zaječí zvěře ve
výše uvedeném katastrálním území.Uživatel honitby uvedený v čl.2 je povinen zajistit odlov všech
zajíců nemocných nebo podezřelých z nákazy a majících změnu přirozeného chování.Odlovené
kusy musejí být prostřednictvím mysliveckých hospodářů doručeni na KVS SVS pro Jč kraj <,>
pracoviště Strakonice pro účely laboratorního došetření <.>
d) Uživatel honitby nebo jím určená odpovědná osoba,v honitbě uvedené v čl.2,zajistí řádnou
evidenci případně odlovených zajíců (podle čl.3 písm.c) v ohnisku a ochranném pásmu a
výsledků jejich vyšetření na tularémii <.>
e) Nalezené zajíce nevhodné k odevzdání pro účely laboratorního vyšetření (např.kadávery
v pokročilém stadiu rozpadu) neprodleně neškodně odstranit <.>
<br> str.1 z 4
<br> f)
<br> Při práci a manipulaci se zvěří používat gumové rukavice.Po skončení práce provést dezinfekci
rukou vhodným dezinfekčním prostředkem,dezinfikovány musejí být i všechny předměty,které
přijdou do styku s odlovenými,utracenými nebo uhynulými zajíci <.>
g) Uživatel honitby poučí osoby,které budou manipulovat se zajíci o možnosti infekce a nutnosti
přísného dodržování osobní hygieny a používání ochranných pracovních pomůcek <.>
Čl.4
Ostatní ustanovení
Veřejnosti se doporučuje :
a) Při nálezu uhynulých zajíců anebo zajíců sražených na silnici nemanipulovat s nimi a nález
ohlásit buď hospodáři příslušného mysliveckého sdružení anebo na příslušný obecní úřad <.>
b) Rizikovým chováním při nálezu je kontakt holýma rukama - při manipulaci s kadáverem,nebo
následné stahování,porcování apod.V případě vzniku onemocnění (viz poučení o nákaze) <,>
je třeba neprodleně vyhledat lékaře a podat informaci o kontaktu s podezřelým zvířetem <.>
Čl.5
Poučení o nákaze
Tularémie je nebezpečnou nákazou (podle přílohy č.2 veterinárního zákona) přenosnou ze zajíců na
lidi a zvířata (zoonóza).Původcem nákazy je baktérie Francisella tularensis.Její zvláštností je tzv <.>
přírodní ohniskovost.Znamená to,že na určitém území žijí kromě zajíců i další četné druhy volně žijících
zvířat,zejména hlodavci,jako např.ondatry,myši,hraboši,sysli,křečci a jiní,kteří mohou být tularémií
nakaženi.Přenos mezi jednotlivými druhy pak obstarávají různí členovci,např.ektoparazité,z nichž
klíšťata jsou dlouhodobým přírodním rezervoárem.Zvířata postižená tularémií ztrácejí plachost,jsou
malátná,dají se snadno chytit.Při pitvě se zjišťuje silné zvětšení sleziny,v játrech,na plicích a
v ledvinách drobná nekrotická ložiska <.>
Člověk se nakazí přímým kontaktem s nemocnými nebo uhynulými zvířaty,kontaminovanými
zemědělskými a potravinářskými produkty,požitím potraviny kontaminované močí nemocných hlodavců
(např.potraviny ve sklepě) či kontaminované vody (např.voda ze studánek v přírodě nebo
kontaminovaná voda ze studně).Původce onemocnění proniká do těla buď drobným poraněním nebo
spojivkou.Dále nepřímo se člověk nakazí vdechnutím kontaminovaného prachu,např.při manipulaci
se slámou,senem,obilím potřísněných výkaly nakažených zvířat.Onemocnění může vzniknout také po
štípnutí hmyzem <.>
Tularémie se u člověka vyskytuje v několika formách,v závislosti na cestách proniknutí původce
onemocnění.Může probíhat jako celkové onemocnění s vysokými teplotami,schváceností,angínou <,>
zvětšením sleziny,po pozření potraviny nebo vody kontaminované původ...