Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
<br> Ralsko
CZ0510028
<br> 1.Základní identifikační a popisné údaje
1.1 Základní údaje
Název: Ralsko
Kód lokality: CZ0510028
Kód lokality v ÚSOP: 5509
Rozloha (ha): 143,6954
Biogeografická oblast: kontinentální
Zařazení EVL na evropský seznam: 2011/64/EU
Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č.318/2013 Sb <.>,příloha 512
<br> 1.2 Způsob zajištění ochrany
Zvláště chráněná území (ZCHÚ)
Celková rozloha ZCHÚ (ha): 35,1621
Relativní rozloha ZCHÚ (%): 24,5
Specifikace ZCHÚ
Kód ÚSOP
1352
360
<br> Kategorie
PP
PR
<br> Název
Vranovské skály
Ralsko
<br> Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ)
Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 15,0969
Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 10,5
Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády
přírodní památka
Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK
NENÍ
Základní ochrana dle § 45c,odst.2 ZOPK
Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 93,4364
Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 65
Jiná území chráněná podle národní legislativy,evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v
překryvu s EVL
Ptačí oblasti
NEJSOU
<br> 1.3 Územně správní příslušnost
Liberecký kraj
Dotčené obce
Mimoň,Noviny pod Ralskem,Ralsko
<br> Dotčená katastrální území
Noviny pod Ralskem,Svébořice,Vranov pod Ralskem
<br> 1.4 Stručná charakteristika území
Ekotop
<br> Dle geomorfologického členění ČR (DEMEK & MACKOVČIN 2006) náleží zájmové území do soustavy Česká
tabule,podsoustavy Severočeská tabule,celku Ralská pahorkatina,podcelku Zákupská pahorkatina a okrsku
Cvikovská pahorkatina <.>
Ralsko je nejvyšším bodem Cvikovské pahorkatiny a současně i nejvýraznějším izolovaným vrchem v širokém
prostoru ohraničeném Českým středohořím,Lužickými horami a Ještědským hřbetem,na jihu pak izolovaným
dvojvrším Velkého a Malého Bezdězu.Vyznačuje se charakteristickou siluetou strmého sopečného kužele
pronikajícího nad vyzdviženou kru kvádrových pískovců <.>
Geologie: Mohutnou podnož tvoří převážně středně zrnité,místy kaolinické a jílovité pískovce jizerského
souvrství (střední až svrchní turon),jimiž prorážejí neovulkanická tělesa.Vlastní skalnatý vrchol je budován
sodalitickým tefritem,jihozápadně vystupuje menší těleso olivinického bazaltu.Svahy dále prorážejí menší žíly
nerozlišených bazaltických hornin.Vyšší stupeň svahů je překryt hlinitokamenitými a písčitokamenitými deluvii <.>
Reliéf: Ralsko (696 m n.m.) je nejvyšším vrchem Ralské pahorkatiny.Ralsko je poměrně souměrným <,>
izolovaně stojícím vrchem,zakončeným strmým skalnatým a suťovým kuželem.Pískovcová podnož je erozně
zbrázděna a v četných terénních zářezech až roklích je obnaženo pískovcové podloží v podobě skalních stěn či
výrazněji vystupujících skalních útvarů.Jejich největší koncentrace je při JZ úpatí u Vranova pod Ralskem –
Vranovské skály.Vyšší stupeň svahů je překryt neovulkanickou sutí,více či méně zazemněnou.Neovulkanický
vrchol je skalnatý,s mrazovými sruby,pod nimiž se nacházejí rozlehlá otevřená suťová pole.Vrchol je dotvořen
zříceninou gotického hradu <.>
Pedologie: Při úpatí se nachází typická kambizem,která záhy přechází do arenické kambizemě až arenického
podzolu,vyšší stupeň svahů zaujímá ranker a litozem.Litozem odlišných vlastností je přítomna i na zvětralině
pískovcových skal.V oblasti Vranovských skal je možné vylišit též pararendzinu <.>
Krajinná charakteristika: Ralsko je dominantou regionálního významu (nejvyšší kóta Ralské pahorkatiny),k
čemuž přispívá i všesměrná izolovanost vrchu a jeho charakteristická zašpičatělá silueta.Impozantní jsou
skalní výchozy,otevřená suťová pole a hradní zřícenina na vrcholu.V detailu upoutají pozornost pískovcové
skály v nižších svahových stupních,turisticky atraktivní jsou Vranovské skály s Juliinou vyhlídkou.Úbočí Ralska
jsou souvisle zalesněna (s výjimkou nižších východních svahů,které byly odlesněny při budování dolu
chemické těžby),přičemž les má do značné míry přirozený charakter <.>
Biota
Lokalita s výraznou převahou lesních biotopů.Na Ralsku jsou nejčastějším biotopem květnaté bučiny (L5.1) <,>
které v nižších polohách volně přecházejí do bučin acidofilních (L5.4).Fytocenologicky se jedná o porosty as <.>
Dentario enneaphylli-Fagetum (zejména ve východním a severním úbočí) a Melico-Fagetum (v jižním a
západním úbočí).V exponovaných polohách vrcholového kuželu a s přesahy níže do východního svahu jsou
rozšířeny suťové lesy (L4) as.Mercuriali-Fraxinetum a Lunario-Aceretum.V bylinném patře se poměrně hojně
vyskytují mj.česnek medvědí (Allium ursinum),árón plamatý (Arum maculatum),dymnivka dutá (Corydalis
cava),d.bobovitá (C.intermedia),XXXXX XXXXXXXXXX (Lilium martagon),měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva) <.>
V zasuťovaných svazích pod vrcholem se stromový porost rozvolňuje a přechází do primárního bezlesí
otevřených sutí a skal (S1.2) a reliktních vysokostébelných trávníků s třtinou chloupkatou (Calamagrostis
villosa) i t.rákosovitou (C.arundinacea).Na vrcholových skal...