Obchod a mezinárodní vztahy
Obor státní služby č.44
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br> Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky
<br>
<br> Seznam otázek ke zvláštní části úřednické zkoušky
<br>
1.Charakterizujte vnitřní trh Evropské unie a popište jeho hlavní pilíře (svobody) <.>
<br> 2.Popište,prostřednictvím které instituce Evropské unie prosazuje ČR své zájmy v agendách Ministerstva průmyslu a obchodu v Evropské unii a jaké jsou její přípravné orgány <.>
<br> 3.Popište základní principy volného pohybu zboží a služeb a uveďte nástroje na podporu jeho fungování <.>
<br> 4.Uveďte témata v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu,o kterých se jedná na půdě Rady Evropské unie a kterým generálním ředitelstvím v Evropské komisi tato agenda odpovídá <.>
<br> 5.Charakterizujte dohody a ujednání Světové obchodní organizace (WTO) jako základ obchodní politiky jejích členů (základní principy mnohostranné obchodní politiky,upravené oblasti obchodu,řádné a negociační funkce WTO,závaznost,urovnávání sporů a prověrka obchodní politiky členů,postavení ČR ve WTO) <.>
<br> 6.Popište nástroje na ochranu obchodu působící proti nekalým obchodním praktikám v rámci pravidel mezinárodního obchodu.Charakterizujte instituci,jejímž prostřednictvím jsou v Evropské unii prosazovány <.>
<br> 7.Uveďte příklady obchodních překážek netarifní povahy a popište základní charakteristiku strategie Evropské komise pro přístup na trh zaměřenou na jejich odstraňování,včetně základního zdroje informací pro podnikatele o podmínkách přístupu na třetí trhy.Uveďte další jednostranný nástroj z oblasti obchodní politiky,který má Evropská unie na podporu unijních výrobců <.>
<br> 8.Charakterizujte cíl a náplň činnosti Světové obchodní organizace (WTO) při provádění prověrek obchodní politiky (Trade Policy Reviews) jejích členů <.>
<br> 9.Popište,jaké oblasti obchodu upravují moderní a komplexní dohody o volném obchodu (FTAs) mezi Evropskou unií a třetími zeměmi.Uveďte tři příklady třetích zemí,se kterými Evropská unie již takovou dohodu sjednala nebo ji aktuálně sjednává <.>
<br> 10.Vysvětlete,jakými způsoby poskytování (tzv.mody) probíhá mezinárodní obchod se službami a který základní dokument stanovuje mnohostranná pravidla v této oblasti.Uveďte ke každému z uvedených způsobů poskytování služeb jeden příklad <.>
<br> 11.Popište mechanismus vymáhání evropského práva ze strany Evropské unie <.>
<br> 12.Uveďte pravomoci Evropské unie v kontextu činností vykonávaných Ministerstvem průmyslu a obchodu a popište základy legislativního procesu <.>
<br> 13.Vysvětlete pojem mezinárodní smlouva,jaká je základní úprava vnitrostátního sjednávání mezinárodních smluv (ministerstvo,vláda,parlament,ústava,Sbírka) a jaké jsou vnitrostátní právní důsledky uzavření mezinárodní smlouvy (závaznost,přímá použitelnost,nutnost úpravy zákonem,předběžné provádění smlouvy) <.>
<br> 14.Popište základní rámec pro uskutečňování mezinárodní ekonomické spolupráce,jaké jsou základní prameny regulace v této oblasti (mezinárodně právní a soukromoprávní).Charakterizujte základní bilaterální a multilaterální regulaci <.>
<br> 15.Uveďte,jaké znáte základní formy vstupu firem na zahraniční trhy <.>
<br> 16.Charakterizujte základní dodací a platební podmínky v mezinárodních obchodních operacích <.>
<br> 17.Charakterizujte základní rámec Exportní strategie České republiky pro období let 2012 – 2020 <.>
<br> 18.Popište základní služby státu - České republiky - na podporu exportu <.>
<br> 19.Popište fungování systému financování a pojišťování vývozu se státní podporou.Vysvětlete pojem „zahraniční rozvojová spolupráce“ se zaměřením na program Aid for Trade <.>
<br> 20.Popište formy účasti firem na zahraničních veletrzích a výstavách,další možnosti prezentace zahraničním partnerům a státní podporu v této oblasti <.>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
1.Charakterizujte vnitřní trh Evropské unie a popište jeho hlavní pilíře (svobody) <.>
Jednotný trh EU založený roku 1993,označovaný také jako vnitřní trh,je prostor bez vnitřních hranic,v němž se v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství mohou osoby,zboží,služby a kapitál volně pohybovat <.>
Hlavní pilíře neboli „svobody“ jednotného trhu jsou volný pohyb zboží,služeb,kapitálu a osob.Cílem volného pohybu zboží je zajistit obchod v rámci EU a podpořit otevřené konkurenční prostředí,v němž mají občané EU větší výběr za nižší ceny,přičemž konkurenční tlak rovněž vede ke zvyšování kvality a inovacím.Volný pohyb zboží znamená,že veškeré zboží na trhu EU,včetně zboží pocházejícího ze třetích zemí,podléhá stejným podmínkám.Výjimkou z tohoto pravidla jsou výrobky,které mohou představovat riziko pro veřejný zájem (např.veřejné zdraví,veřejnou bezpečnost,životní prostředí,spotřebitele atd.).Na dodržování pravidel volného pohybu zboží dohlíží Komise <.>
Volný pohyb služeb a svoboda usazování jsou zakotveny ve Smlouvě o fungování Evropské unie a jsou nezbytným předpokladem pro fungování vnitřního trhu.Podnikatelé tak mohou p...

Ochrana spotřebitele a trhu
Obor státní služby č.43
<br>
<br>
<br>
<br>
Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky
<br>
Seznam otázek ke zvláštní části úřednické zkoušky
<br> 1.Oblasti úpravy zákona č.22/1997 Sb <.>,o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů
<br> 2.Oblasti úpravy zákona č.90/2016 Sb <.>,o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh
<br> 3.Oblasti úpravy zákona č.505/1990 Sb <.>,o metrologii
<br> 4.Oblasti úpravy zákona č.156/2000 Sb <.>,o ověřování střelných zbraní a střeliva
<br> 5.Oblasti úpravy zákona č.206/2015 Sb <.>,o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice)
<br> 6.Význam označení CE (obecné zásady)
<br> 7.Akreditace subjektů posuzování shody (akreditační orgán,udělení akreditace,právní předpisy pro tuto oblast)
<br> 8.Zkoušení zbraní,střeliva a doplňků zbraní (instituce,právní předpisy,hlavní činnosti)
<br> 9.Česká technická norma (popis,vydávání,závaznost norem,předpisy)
<br> 10.Posuzování shody (postupy,předpoklad shody,prohlášení o shodě)
<br> 11.Základní principy obecné bezpečnosti výrobků (posuzování bezpečnosti výrobků,opatření,v případě,že je výrobek nebezpečný,RAPEX)
<br> 12.Spotřebitelské organizace (postavení,podpora jejich činnosti)
<br> 13.Základní právní normy v oblasti ochrany spotřebitele,jejich vzájemný vztah (rozsah působnosti,jejich vzájemné vazby)
<br> 14.Oblasti úpravy zákona o ochraně spotřebitele
<br> 15.Dozor v oblasti ochrany spotřebitele (koncepce,nejvýznamnější dozorové orgány,spolupráce dozorových orgánů)
<br> 16.Česká obchodní inspekce (organizační struktura,působnost,kontrolní a rozhodovací činnost)
<br> 17.Odpovědnost za vady podle občanského zákoníku a reklamace dle zákona o ochraně spotřebitele (vzájemná vazba,principy)
<br> 18.Nekalé obchodní praktiky (principy právní úpravy)
<br> 19.Poctivost prodeje (základní požadavky)
<br> 20.Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br> 1.Oblasti úpravy zákona č.22/1997 Sb <.>,o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů
Zákon upravuje způsob stanovování technických požadavků na výrobky,které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob,majetek nebo životní prostředí,případně jiný veřejný zájem <.>
Zákon dále upravuje práva a povinnosti osob,které tyto výrobky uvádějí na trh,distribuují nebo uvádějí do provozu.Těmito osobami jsou výrobce,dovozce,zplnomocněný zástupce nebo distributor,přičemž zákon pro tyto osoby používá označení „hospodářské subjekty“ <.>
Zákon dále upravuje oblast tvorby a uplatňování českých technických norem a státní zkušebnictví (činnost,jejímž cílem je u výrobků stanovených podle tohoto zákona posouzení jejich shody
s technickými požadavky stanovenými nařízeními vlády) <.>
Zákon rovněž upravuje zajištění informačních povinností souvisejících s tvorbou technických předpisů a technických norem,vyplývajících z mezinárodních smluv a požadavků práva Evropských společenství <.>
Další oblastí úpravy je problematika akreditace subjektů posouzení shody.Akreditace je osvědčení
o splnění požadavků pro provádění konkrétní činnosti posuzování shody,které stanoví harmonizované normy,případně jiné dokumenty platné pro oblast posuzování shody.Akreditaci provádí k tomu pověřená právnická osoba,kterou je v současné době Český institut pro akreditaci,o.p.s.pověřený Ministerstvem průmyslu a obchodu jako národní akreditační orgán <.>
Akreditaci je nutno odlišit od autorizace,kterou se rozumí pověření právnické osoby k činnostem při posuzování shody výrobků zahrnujícím i posuzování činností souvisejících s jejich výrobou,popřípadě s jejich opakovaným použitím,a vymezených v technických předpisech.Autorizaci pro činnost podle zákona uděluje ve vymezeném rozsahu Úřad pro technickou normalizaci,metrologii a státní zkušebnictví <.>
Další činností upravenou zákonem je certifikace,což je činnost autorizované osoby prováděná v rozsahu vymezeném technickým předpisem,nebo k tomu akreditované osoby prováděná na žádost výrobce,dovozce nebo jiné osoby,při níž se vydáním certifikátu osvědčí,že výrobek nebo činnosti související s jeho výrobou,popřípadě s jeho opakovaným použitím jsou v souladu s technickými požadavky v certifikátu uvedenými <.>
Zákon upravuje též oblast výkonu státní správy,resp.dozoru nad dodržováním povinností dle tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení.V této souvislosti je vhodné zdůraznit,že v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.305/2011) zákon upravuje také výkon státní správy v souvislosti s uváděním a dodáváním stavebních výrobků vymezených tímto přímo použitelným předpisem,včetně dozoru nad plněním povinností stanovených tímto přímo použitelným předpisem a ukládání sankcí za jejich porušení <.>
Legislativa:
· zákon č.22/1997 Sb <.>,o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů,ve znění pozdějš...

Podnikání a živnosti Obor státní služby č.42 Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky červen 2018 Seznam otázek ke zvláštní části úřednické zkoušky 1.Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (regulatory impact assessment - RIA) – kdo zpracovává RIA (pro koho jsou určeny Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace RIA),na přípravu jakých materiálů se vztahují Obecné zásady RIA,co je obsahem závěrečné zprávy RIA? 2.Společenská odpovědnost organizací (corporate social responsibility – CSR) – uveďte definici CSR a oblasti,kterých se CSR dotýká? 3.Hospodářská komora České republiky - vyjmenujte a popište alespoň 3 prvky (ustanovení),které upravuje zákon č.301/1992 Sb <.>,o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.4.Administrativní zátěž - Definice administrativní zátěže podnikatelů a informační povinnosti.Uveďte příklad.5.Které základní dokumenty,které byly přijaté vládou,se zabývají snižováním administrativní zátěže podnikatelů? 6.Uveďte příklady některých právních předpisů souvisejících se vstupem do podnikání a průběhem podnikání? Definujte pojem podnikatele dle občanského zákoníku a pojem obchodní korporace dle zákona o obchodních korporacích.7.Soustava živnostenských úřadů a jejich pravomoce.Živnostenský rejstřík - veřejné rejstříky 8.Pozitivní a negativní vymezení živnosti (znaky živnosti,činnosti vyloučené z živnostenského podnikání).Vznik živnostenského oprávnění.9.Všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti.Subjekty oprávněné provozovat živnost (fyzické a právnické osoby; tuzemské a zahraniční osoby – základní charakteristika) 10.Odpovědný zástupce (postavení OZ a jeho funkce).Místní příslušnost podle živnostenského zákona,ohlášení živnosti,žádost o koncesi a změny živnostenského oprávnění 11.Druhy živností a rozsah živnostenského oprávnění.Kontrolní činnost živnostenských úřadů a neoprávněné podnikání 12.Zánik živnostenského oprávnění.13.Pojem reklamy a její regulace podle zákona č. 40/1995 Sb <.>,(zákon o regulaci reklamy),soustava dozorových orgánů podle zákona č.40/1995 Sb.14.Definujte malý a střední podnik 15.Který zákon vytváří v České republice legislativní prostředí pro podporu malých a středních podniků? Představte jeho hlavní části.16.Koncepce podpory malých a středních podnikatelů 17.Vymezte strategické priority vlády v oblasti malých a středních podniků 18.Rozvoj podnikání MSP založeného na podpoře výzkumu,vývoje a inovací,včetně inovační a podnikatelské infrastruktury 19.Podpora internacionalizace MSP a udržitelné hospodaření s energií a rozvoj inovací v energetice 20.Analýza malých a středních podnikatelů v ČR 1.Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (regulatory impact assessment - RIA) – kdo zpracovává RIA (pro koho jsou určeny Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace RIA),na přípravu jakých materiálů se vztahují Obecné zásady RIA,co je obsahem závěrečné zprávy RIA? Obecně je hodnocení dopadů regulace (Regulatory Impact Assessment,RIA) efektivní nástroj zvyšující kvalitu legislativy a podklad pro politická rozhodnutí.RIA je soustava metod směřujících k systematickému hodnocení negativních a pozitivních dopadů variant navrhované (ex ante) či existující (ex post) regulace.RIA má být zdrojem srozumitelně podávaných informací,měla by se vyhýbat technickým pojmům,které jsou pro neodbornou veřejnost nesrozumitelné.Dále je nezbytné po určitém čase každý existující právní předpis podrobit přezkumu z hlediska účinnosti a naplňování daných cílů.Vyhodnocení účinnosti právního předpisu musí být prováděno vždy ve spolupráci s dotčenými subjekty.Zpráva o přezkumu regulace obsahuje např.přehled změn vůči schválené Závěrečné zprávě RIA,naplnění cílů,skutečné náklady a přínosy,možnosti zlepšení regulace (zachování nebo změna právní úpravy,apod.).Jedná se de facto o princip zpětné vazby,reflexe či auditu.Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace stanoví postup ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy při vypracovávání hodnocení dopadů regulace.Obecné zásady se vztahují na přípravu návrhů právních předpisů připravovaných orgány státní správy v souladu s Legislativními pravidly vlády.Obecné zásady se použijí při přípravě materiálů nelegislativní povahy,v jejichž závěrech je navrhováno legislativní řešení mající věcné dopady,a které jsou připravovány a projednávány v souladu s Jednacím řádem vlády.Hodnocení dopadů se provede přiměřeně v rozsahu přehledu dopadů návrhu právního předpisu (dále jen „přehled dopadů“).Z přehledu dopadů musí být zřejmé,že problém nelze řešit jinak než legislativní cestou.V případě,že se k návrhu právního předpisu nezpracovává RIA,provede se hodnocení dopadů podle Legislativních pravidel vlády.Závěrečná zpráva RIA obsahuje: • důvod předložení a cíle - název - definice problému - popis existujícího právního stavu v dané oblasti - identifikace dotčených subjektů - popis cílového stavu - zhodnocení rizika • návrh variant řešení • vyhodnocení nákladů a přínosů - identifikace nákladů a přínosů - náklady - přínosy -...

Licence a jiná povolení v zahraničním obchodě
<br> Obor státní služby č.41
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br> Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky
<br>
<br>
<br>
Seznam otázek ke zvláštní části úřednické zkoušky
<br>
<br> 1.Mezinárodní kontrolní režimy – uveďte principy kontroly vývozu zboží dvojího použití <.>
<br> 2.Základní právní předpisy EU a ČR pro kontrolu vývozu zboží dvojího použití <.>
<br> 3.Žádost o vývozní povolení zboží dvojího použití a její náležitosti (formuláře,vysvětlivky,doklady) <.>
<br> 4.Typy povolení k vývozu a přepravě zboží dvojího použití <.>
<br> 5.Charakterizujte seznam kontrolovaného zboží dvojího použití (struktura,klasifikace zboží,aktualizace) <.>
<br> 6.Popište principy tzv.„catch—all“ v oblasti zboží dvojího použití a jeho uplatňování <.>
<br> 7.Vysvětlete,co jsou mezinárodní sankce a omezující opatření vůči třetím zemím,včetně aktuálních příkladů <.>
<br>
8.Popište principy kontroly obchodování s některým zbožím,které by mohlo být použito pro trest smrti,mučení nebo jiné kruté,nelidské či ponižující zacházení nebo trestání <.>
<br>
9.Právní úprava podmínek provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a působnost orgánů státní správy v této oblasti <.>
<br>
10.Kontrola vojenského materiálu podle zákona č.38/1994 Sb <.>,o zahraničním obchodu s vojenským materiálem <.>
<br>
11.Uveďte,jak je nastaven systém povolovacího řízení v České republice dle zákona č.38/1994 Sb <.>,o zahraničním obchodu s vojenským materiálem,vyjmenujte jeho stupně a uveďte,kdo a za jakých podmínek může provádět zahraniční obchod s vojenským materiálem <.>
<br>
12.Základní podmínky pro vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem <.>
<br>
13.Tzv.dotčené orgány ve správním řízení o žádosti o udělení povolení k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem a jaká je jejich působnost v těchto řízeních <.>
<br>
14.Základní podmínky pro udělení licence k provádění zahraničního obchodu <.>
<br>
15.Druhy licencí k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem,které uděluje Ministerstvo průmyslu a obchodu <.>
<br> 4
<br> 16.Certifikace ve smyslu zákona č.38/1994 Sb <.>,o zahraničním obchodu s vojenským materiálem <.>
<br>
17.Správní delikt dle zákona č.38/1994 Sb <.>,o zahraničním obchodu s vojenským materiálem <.>
18.Uveďte,co se rozumí pojmy „přeprava“,„dovoz“ a „vývoz“ pro účely zákona č.228/2005 Sb <.>,o kontrole obchodu s výrobky,jejichž držení se v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů
<br>
19.Předmět úpravy zákona č.228/2005 Sb <.>,o kontrole obchodu s výrobky,jejichž držení se
v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů <.>
<br>
20.Jaké dokumenty musí žadatel předložit k žádosti o vydání povolení a povolení k vývozu dle zákona č.228/2005 Sb <.>
1.Mezinárodní kontrolní režimy – principy kontroly vývozu zboží dvojího použití
<br>
Zboží a technologie dvojího použití představují širokou škálu produktů v průmyslové,jaderné,chemické a biologické oblasti.Ačkoli jsou vyráběny a předurčeny pro civilní použití,mohou být vzhledem k svému charakteru a vlastnostem zneužity zejména k výrobě zbraní hromadného ničení a jejich nosičů,případně pro vojenské účely <.>
Kontrola exportu zboží dvojího použití představuje hlavní nástroj v boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jako jeden z klíčových prvků komplexní strategie má pomocí regulace a monitorování obchodu s citlivými položkami,technologiemi a informacemi za úkol preventivně působit proti výrobě a kumulaci konvenčních zbraní v rizikových regionech a proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů <.>
<br> Základní dokument: Smlouva o nešíření jaderných zbraní
(Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons - NPT)
· 1968 - otevřena k podpisu
· 1970 - vstup v platnost (191 členů)
· 2003 - vystoupila Severní Korea
3 Pilíře:
a) nešíření
b) odzbrojení
c) právo na mírové využití jaderných technologií
Zanggerův výbor (Zangger Committee – ZC)
· ustaven jako nesmluvní ujednání v 70.letech v souladu se Smlouvou o nešíření jaderných zbraní
· definuje zařízení a materiály s ohledem na jejich možné zneužití – tzv.Trigger List (vydáván Mezinárodní agenturou pro atomovou energii - MAAE jako dokument INFCIRC 209)
<br> Kontrolní režimy stanovující seznamy kontrolovaného zboží
· Skupina jaderných dodavatelů (Nuclear Suppliers Group – NSG)
· nesmluvní ujednání z roku 1974
· usiluje o posílení kontroly nešíření jaderných zbraní (zakotvené v NPT)
· účastnické státy - společné zásady (např.zárukové procedury,zajištění fyzické ochrany,podmínky převodu)
· 2 seznamy kontrolovaných položek
· vybrané položky v jaderné oblasti (např.uran,plutonium,zařízení primárního okruhu,těžká voda apod.)
· položky dvojího použití v jaderné oblasti (např.speciální oceli,hafnium,lithium,uhlíková vlákna,spektrometry,vakuová čerpadla,číslicově řízené obráběcí stroje aj.)
· Australská skupina (Australia Group – AG)
· vznikla v roce 1985 z iniciativy Austrálie
· reakce na porušení Ženevského protokolu z roku 1...

Stavebnictví
Obor státní služby č.40
<br>
<br>
<br>
Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky
<br> červen 2018
<br> Seznam otázek ke zvláštní části úřednické zkoušky
<br> 1.Základní právní předpisy pro oblast stavebních výrobků a stavebních hmot
2.Základní právní předpisy upravující proces výstavby
3.Obecné požadavky na výstavbu
4.Technické požadavky na stavby,normové hodnoty
5.Technické normy – tvorba a druhy norem,závaznost,odkazy v právních předpisech
6.Definice stavebního výrobku,harmonizovaná a neharmonizovaná sféra,technické požadavky na stavební výrobky
7.Uvádění stavebních výrobků na trh - povinnosti hospodářských subjektů,posuzování a ověřování stálosti vlastností,prohlášení o vlastnostech,označení CE,posuzování shody,prohlášení o shodě
8.Činnost autorizovaných osob,oznámených subjektů a subjektů pro technické posuzování v oblasti stavebních výrobků
9.Energetická náročnost budov,certifikace budov
10.BIM a životní cyklus stavby
11.Veřejné zadávání
12.Vybrané činnosti ve výstavbě (jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů)
13.Proces posuzování vlivů stavebních záměrů na životní prostředí
14.Veřejná infrastruktura,její členění,specifika,vztah ke stavebnímu zákonu
15.Základní informace o územním plánování (cíl,účel),druhy územně plánovací dokumentace,politika územního rozvoje,a působnost příslušných správních úřadů
16.EU a stavebnictví
17.Dokumentace staveb,její druhy a užití
18.Dozory ve výstavbě
19.Orgány,které vykonávají působnost ve věcech stavebního řádu
20.Ložiska vyhrazených a nevyhrazených nerostů
<br> 1.Základní právní předpisy pro oblast stavebních výrobků a stavebních hmot
(zák.č.22/1997 Sb <.>,Nařízení EP a Rady 305/2011,NV č.163/2002 Sb <.>,zák.č.102/2001 Sb <.>,zák.č. 90/2016 Sb.)
<br> Základním předpisem pro stavební výrobky s označením CE je nařízení (EU) č.305/2011,o harmonizovaných podmínkách pro uvádění stavebních výrobků na trh (dále jen CPR).Jedná se o tzv.harmonizovanou oblast stavebních výrobků <.>
Pro vybrané stavební výrobky (bez označení CE) platí nařízení vlády č.163/2002 Sb <.>,kterým se stanoví požadavky na vybrané stavební výrobky,které bylo novelizováno nařízením vlády č.315/2005 Sb.a nařízením vlády č.215/2016 Sb.Jedná se o tzv.neharmonizovanou oblast stavebních výrobků <.>
Zastřešující legislativou pro obě oblasti je zákon č.22/1997 Sb <.>,o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů,ve znění pozdějších předpisů.Zákon definuje tzv.technické požadavky,což je soubor vlastností a další důležité informace o výrobku,včetně způsobu jeho zkoušení a postupů posuzování shody.Zákon dále definuje pojmy jako uvedení na trh,výrobce,dovozce a distributor,autorizace,posuzování shody,prohlášení o shodě,akreditace,dozor nad trhem apod.Pro konkretizaci postupů v jednotlivých výrobkových oblastech byla vydána nařízení vlády navazující na zákon <.>
V souvislosti s nutností přizpůsobit národní legislativu nařízení CPR byl s účinností od 10.5.2013 zákon č.22/1997 Sb.novelizován zákonem č.100/2013 Sb <.>,který:
· upravuje výkon státní správy v souvislosti s uváděním a dodáváním stavebních výrobků na trh
· upravuje dozor nad trhem a ukládání sankcí za porušení povinností stanovených CPR
· rozděluje kompetence mezi ÚNMZ a MPO
· ÚNMZ – uděluje oprávnění provádět činnosti „oznámeného subjektu“ (NB) <,>
· MPO – pověřuje výkonem činnosti „subjekty pro technické posuzování“ (TAB),zajišťuje kontaktní místo pro stavební výrobky <.>
Zákon č.102/2001 Sb <.>,o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů,ve znění pozdějších předpisů,je obecným předpisem týkajícím se bezpečnosti výrobků.Ustanovení tohoto předpisu musí splňovat stavební výrobky,pro které žádný zvláštní právní předpis nestanovuje požadavky na bezpečnost nebo omezení rizik (neregulovaná oblast).Zákon o obecné bezpečnosti zajišťuje,aby výrobky uváděné na trh nebo do oběhu byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví pro spotřebitele bezpečné <.>
Nařízení EP a Rady 305/2011,kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS nabylo plné účinnosti od 1.července 2013.V souladu s tímto nařízením musí výrobce pro všechny stavební výrobky,pro které existují harmonizované normy nebo pro které bylo vydáno evropské technické posouzení,vypracovat prohlášení o vlastnostech v tištěné nebo elektronické podobě a opatřit tyto výrobky označením CE.Vypracováním prohlášení o vlastnostech nese výrobce odpovědnost za shodu stavebního výrobku s vlastnostmi uvedenými v tomto prohlášení.Prohlášení o vlastnostech uvádí vlastnosti stavebních výrobků ve vztahu k základním charakteristikám dotčených výrobků,přičemž jednotné metody zkoušení,výpočty a systémy posuzování a ověřování stálosti vlastností jsou uvedeny v příslušných harmonizovaných technických specifikacích,kterými podle CPR jsou:
· harmonizované normy (viz také harmonizované normy rozdělené do XXXXXX výrobků a
· evropské dokumenty pro posuzování (EAD) <.>
Základní charakteristiky...

Průmysl Obor státní služby č.39 Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky červen 2018 Seznam otázek ke zvláštní části úřednické zkoušky 1) Co je to zpracovatelský průmysl,uměl/a byste vyjmenovat,co je do něho zahrnuto,jak a čím se rozlišují (klasifikují) ekonomické činnosti? 2) Jaké postavení má zpracovatelský průmysl v národním hospodářství ČR a EU? Popište jeho podíl na HDP,trendy a očekávání vývoje,vztah k politice ČR a EU.3) Která odvětví jsou z hlediska výroby největší,charakterizujte je (zaměstnanost,podíl na HDP,podíl na exportu…) a uveďte nejméně 3 známé firmy,a co o nich víte.4) Jak (jakým způsobem) Česká republika podporuje činnost podniků ve zpracovatelském průmyslu? 5) Podle jakých kritérií je zařazen podnik jako mikro,malý nebo střední? Uveďte příklady.Charakterizujte podporu SME v rámci ČR.6) Jakého celkového exportu (podle přeshraniční statistiky) bylo dosaženo v předchozím roce (uveďte cca v mld.Kč).Bylo dosaženo kladné nebo záporné saldo? Do kterých regionů a zemí směřuje největší podíl exportu,jaká je jeho přibližná hodnota? Uveďte příklady významných firem,které do těchto zemí vyváží a jejich výrobky.7) Popište proces přílivu přímých zahraničních investic do ČR a transformaci průmyslu po roce 1989.Jak je v současnosti průmysl integrován v rámci globálních hodnotových řetězců? 8) Podle oddílů CZ-NACE: V jakém oddílu CZ-NACE se statisticky sleduje automobilový,elektrotechnický,strojírenský atd.průmysl? Z jakých zemí zboží tohoto oddílu nejvíce dovážíme a do kterých vyvážíme? Jaký je vývoj tohoto průmyslu v posledních pěti letech? 9) Které strategické hospodářskopolitické dokumenty či koncepce ČR směřující k posilování průmyslu a zvyšování jeho konkurenceschopnosti znáte? 10) Které strategické hospodářskopolitické dokumenty či koncepce EU směřující k posilování průmyslu a zvyšování jeho konkurenceschopnosti znáte? 11) Jaký význam zaujímá podle Vás obranný a bezpečnostní průmysl jako součást ekonomiky České republiky? Jaká je jeho současná situace,trendy,výzvy a překážky? 12) Jakým způsobem Česká republika podporuje výzkum a vývoj v průmyslu? 13) Aktivity v rámci EU směřující k posílení konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu – od roku 2009 do současnosti.14) Jakým způsobem je na území ČR legislativně omezováno nakládání s bezpečnostním materiálem? Jaké legislativní normy se k problematice bezpečnostního materiálu vztahují? Popište,jak je systém nastaven.15) Jaký je význam technického vzdělávání pro průmysl? Současné problémy,opatření a možnosti řešení.16) Jaké jsou aktuální trendy ve zpracovatelském průmyslu ve vazbě na nové technologie (Průmysl 4.0)? 17) Co je v ČR právním základem systému ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání? Jak systém funguje? Jakou roli v něm hraje MPO? 18) Charakterizujte zpracovatelský průmysl ve vazbě na ekologii (legislativa,normy,cíle,limity,BAT,možnosti investic…) s cílem udržení jeho konkurenceschopnosti a životaschopnosti.19) Udržitelný rozvoj,udržitelné nakládání se zdroji a vybrané politiky ochrany ŽP s přesahem do průmyslu.20) Charakterizujte zpracovatelský průmysl ve vazbě na energetické a surovinové vstupy (ceny a dostupnost energií a surovin,přístup k energeticky náročným odvětvím…).Co je to zpracovatelský průmysl,uměl/a byste vyjmenovat,co je do něho zahrnuto,jak a čím se rozlišují (klasifikují) ekonomické činnosti? Zpracovatelský průmysl (ZP) představuje zpracování surovin,výrobu polotovarů (určených k dalšímu zpracování) a finálních výrobků.K rozlišení jednotlivých ekonomických činností je vytvořen ucelený systém klasifikací ekonomických činností a produkce,který používá Evropská unie (resp.Evropská společenství) od roku 1970 - NACE.Zkratka NACE je odvozena z francouzského názvu„Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes“.NACE se skládá z hierarchické struktury,vysvětlivek a metodické příručky.Struktura NACE: · první úroveň,sekce,je označena alfabetickým kódem,(ZP je označen „C“) · druhá úroveň,oddíly,je označena dvojmístným číselným kódem (viz výše),· třetí úroveň,skupiny,je označena trojmístným číselným kódem,· čtvrtá úroveň,třídy,je označena čtyřmístným číselným kódem.Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) – struktura A Zemědělství,lesnictví,rybářství B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba a rozvod elektřiny,plynu,tepla a klimatizovaného vzduchu E Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami,odpady a sanacemi F Stavebnictví G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel H Doprava a skladování I Ubytování,stravování a pohostinství J Informační a komunikační činnosti K Peněžnictví a pojišťovnictví L Činnosti v oblasti nemovitostí M Profesní,vědecké a technické činnosti N Administrativní a podpůrné činnosti O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení P Vzdělávání Q Zdravotní a sociální péče R Kulturní,zábavní a rekreační činnosti S Ostatní činnosti T Činnosti domácností jako zaměstnavatelů; činnosti domácností produkujících...

Surovinová politika
Obor státní služby č.38
<br>
<br>
<br>
<br> Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky
červen 2018
<br>
<br> Seznam otázek ke zvláštní části úřednické zkoušky
<br> 1.Obecné principy surovinové politiky / surovinové strategie státu
2.Surovinové strategie ve světě (rozdílná pojetí surovinových strategií v jednotlivých zemích)
3.Evropská surovinová strategie Raw Materials Initiative (historie,principy,současnost)
4.Skupina evropských kritických komodit (důvody vzniku,opodstatnění,další záměry)
5.Nerostně surovinový potenciál ČR – rudní suroviny
6.Nerostně surovinový potenciál ČR – palivoenergetické suroviny
7.Nerostně surovinový potenciál ČR – nerudní suroviny
8.Nerostně surovinový potenciál ČR – stavební suroviny
9.Český zahraniční obchod s nerostnými surovinami (hlavní trendy a charakteristiky)
10.Nerostně surovinový potenciál sousedních zemí (Slovensko,Polsko,Německo,Rakousko)
11.Netradiční zdroje nerostných surovin (např.nerostné zdroje mořského dna)
12.Základní principy platné horní legislativy v ČR
13.Klasifikace zásob nerostných surovin
14.Legislativní ochrana ložisek nerostných surovin,poplatky za využívání nerostných surovin
15.Státní geologická služba a její role
16.Sběr a zpracování údajů o nerostných,zejména energetických surovinách a produktech z nich
17.Hlavní principy platné státní surovinové politiky ČR
18.Proexportní potenciál české/československé geologie,možnosti uplatnění průzkumných firem a firem dodávajících dobývací techniku
19.Zákon o komoditních burzách a související předpisy
20.Komoditní trh v ČR (historie,působící subjekty,současnost)
<br>
<br> 1.Obecné principy surovinové politiky / surovinové strategie státu
Surovinová politika je souhrn všech aktivit,kterými stát ovlivňuje vyhledávání a využívání tuzemských zdrojů surovin (se zřetelem k veřejným zájmům a k ochraně přírodních,kulturních a krajinných hodnot) a získávání surovin v zahraničí s cílem zabezpečit XXXX XXXX své ekonomiky.K těmto aktivitám se logicky řadí také budování vzájemně výhodných ekonomických vazeb se zahraničím,které je předpokladem bezproblémových dodávek nerostných surovin,kterými ČR nedisponuje (ekonomická / surovinová diplomacie) <.>
Předmětem politiky nerostných surovin jsou palivoenergetické,rudní,nerudní a stavební suroviny,a to jak z prvotních,tak i z druhotných zdrojů.Surovinová politika ve smyslu politiky nerostných surovin se nezabývá surovinami z obnovitelných zdrojů,jako vodou,dřevem,zemědělskými surovinami atd.K surovinové politice naopak náleží druhotné suroviny,a to jak z hlediska jejich vlivu na úspory prvotních nerostných zdrojů,tak i z hlediska vlivu na úspory energie,která je vkládána do úpravy prvotních surovin a jejich dalšího zpracování.Surovinová politika má přímou vazbu k energetické politice a z hlediska stanovení a řešení některých cílů je s ní úzce propojena <.>
Specifickým rysem nerostných zdrojů je jejich neobnovitelnost a nepřemístitelnost.Využívání nerostných zdrojů proto vyžaduje zvláštní režim,tj.určitou míru ingerence státu do volného tržního prostředí a stanovení pravidel,rozsahu a forem regulace z důvodů ochrany a šetrného využívání nerostných zdrojů na teritoriu státu,při zohlednění významu jednotlivých nerostných surovin,respektování dotčených zájmů a principů trvale udržitelného rozvoje <.>
Naprostá většina zemí světa potřebuje pro fungování své ekonomiky širší spektrum nerostných komodit než ty,které je možno získat na teritoriu vlastního státu,naopak mnoho zemí vyváží část svého nerostného bohatství do zahraničí,a to v různém stupni opracování.Proto je nedílnou součástí státní surovinové politiky také problematika dovozu a vývozu nerostných surovin,resp.příspěvek zahraničního obchodu s nerostnými surovinami k bezproblémovému zabezpečení národní ekonomiky nerostnými surovinami a k zajištění přiměřené surovinové bezpečnosti státu <.>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br> 2.Surovinové strategie ve světě (rozdílná pojetí surovinových strategií v jednotlivých zemích)
Strategii zabezpečení ekonomiky nerostnými surovinami zpracovává v té či oné formě mnoho zemí světa.Čím je daná ekonomika vyspělejší,čím více využívá moderní suroviny a materiály (někdy i takové,které byly donedávna považovány za nežádoucí příměs) a čím má daná země méně svých vlastních nerostných zdrojů,tím je této strategii přikládán větší význam.Právě vyspělost ekonomiky je důležitým kritériem pro formulaci zásad zabezpečení nerostnými surovinami.Pozice tradičních rozvojových zemí,které jsou dosud v některých případech pouhými dodavateli surovin pro vyspělé ekonomiky,nevyžaduje mnoho strategických rozhodnutí o budoucím směřování těžby,o volbě optimálního spektra těžených surovin,o nejlepším možném využití stávajících zásob,o jejich ochraně a podobně.Na druhém pólu jsou nejvyspělejší ekonomiky světa,které pro své fungování nezbytně nutně potřebují široké spektrum nerostných surovin,často velmi specifické a vzácné komodity,jejichž rozmístění – jak z hlediska zásob,tak těžebních kapacit – je v...