kurovec/593133837_1_2018_kurovci_symptomy_napadeni_kurovcoveho_drivi_ve_smrkovyc.pdf Lesnická Práce5/2018 1 P říloha Dospělci lýkožrouta smrkového,menšího,severského a lesklého.XXX XXXXXXXXX XXXXX XXXXXX XXX XXXXX Symptomy napadení stromů kůrovci ve smrkových porostech lesní ochranná služba V lesním zákoně (zákon č.289/1995 Sb <.>,o lesích a o změně a doplnění některých záko- nů,v platném znění) je v § 32 věnovanému ochraně lesa zakotveno,že vlastník lesa je po- vinen provádět taková opatření,aby se před- cházelo a zabránilo působení škodlivých čini- telů na les,zejména aby se preventivně bránilo vývoji,šíření a přemnožení škodlivých orga- nismů.Tato ustanovení jsou dále rozvedena v příslušné oborové vyhlášce,kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa (vy- hláška MZe č.101/1996 Sb <.>,v platném znění),kde je v § 2 uvedeno,že při zabezpečení ochra- ny lesa jsou identifikováni škodliví činitelé,a podle § 4 se vzniku zvýšeného stavu hmyzích škůdců předchází zejména soustavným vyhle- dáváním a včasným zpracováváním všech na- padených stromů.Také v platné české technic- ké normě (ČSN 481000 - Ochrana lesa proti kůrovcům na smrku) je jednoznačně uvedeno,že po XXXX XXX se pečlivě vyhledává,vyznačuje,eviduje a včas zpracovává kůrovcové dříví.Podrobné informace o rozšíření,bionomii a možnostech ochrany a obrany k jednotlivým druhům kůrovců na smrku lze čerpat z odborné literatury a také z příslušných letáků LOS - me- todických pokynů,publikovaných v dřívějších letech a dostupných v elektronické podobě na webových stránkách LOS (www.vulhm.cz/los).Jejich výčet vztahující se ke kůrovcům na smrku je uveden v seznamu literatury.výskyt napadených stromů ve smrkových porostech Kůrovci napadené stromy je nutné vyhledávat,jak bylo uvedeno výše,v zásadě po XXXX XXX.Klíčové období však představuje doba během jarního a letního rojení a krátce po něm,kdy prostřednictvím přítomnosti drtinek na bázích kmenů je možné spolehlivě stromy identifikovat a následně je dostatek času na jejich pokácení a asanaci.Pro stanovení doby rojení je využívána kombinace sledování průběhu počasí a orientač- ních terénních kontrol na příhodných místech v porostech,které charakterizují stav daného smrkového komplexu či majetku.S úspěchem lze použít také odchyty z reprezentativně umís- těných feromonových lapačů,které signalizují časový průběh a intenzitu rojení.Pozdější způ- soby vyhledávání napadených stromů (podle barevných změn v koruně a dalších příznaků) v sobě již prakticky vždy nesou riziko snížené či velmi omezené účinnosti zásahu,a to úměrně s postupujícím časem.Výsledkem je pak narůs- tající těžba kůrovcových souší,příčina rozvoje kůrovcové kalamity.Při vyhledávání kůrovcových stromů je po- třeba se zaměřit na místa jejich nejpravděpo- dobnějšího výskytu,jako jsou zejména:  porostní stěny,které vznikly po loňské těžbě napadených stromů, místa v blízkosti včas nezpracované kalamity (živelné,hmyzové atd.), okolí kůrovcových souší, porostní stěny,které vznikly po poškození porostu větrem,obzvláště osluněné části, porosty se sníženým zápojem,vzniklým po kůrovcových těžbách, místa,kde byly v loňském roce použity feromonové lapače,okolí stávajících lapačů a lapáků, porosty v blízkosti odvozních míst,skládek a dřevoskladů,kde byly soustředěny napadené stromy apod.Jarní rojení probíhá v dubnu a květnu (1.generace) a letní rojení přibližně od počátku XXXXXXXX do srpna (X.generace),při příhodném počasí může dojít ještě ke třetímu rojení na kon- ci srpna až v září.Po jarním rojení zůstává strom ve „žluto-zeleném“ stádiu obvykle od XXXXX do XXXXXXXX,pak přechází do „rudo-rezavého stádia“ (do září) a jehlice ztrácí přibližně LP1805 priloha LOS letak2 OTA.indd 1 27.4.18 15:56 Lesnická Práce 5/20182 Příloha koncem listopadu.Kůra začíná opadávat nej- častěji během července a srpna,přičemž zcela opadaná bývá v říjnu.Pokud je strom napaden 2.generací (v červenci a srpnu),zůstává ve žlu- to-zeleném stádiu často až do příštího jara,rudo-rezavět začíná v průběhu dubna a jehličí ztrácí až během léta.Opad kůry však probíhá během celé zimy.Lýkožrout smrkový - Ips typographus (LInnaeus,1758) Závrtové i výletové otvory lýkožrouta smrko- vého mají průměr 2–2,5 mm.Koruna začíná usychat v místě náletu,tj.nejčastěji v místě pře- chodu suchých a zelených větví (nasazení koru- ny).Stromy dominantně napadené tímto dru- hem mají obvykle suchou spodní část koruny a vrchol zůstává déle zelený.Požerek tvoří snub- ní komůrka,která bývá po odloupnutí kůry skryta v lýku,a nejčastěji dvě až tři matečné chodby,které probíhají rovnoběžně s podélnou osou kmene.Z nich po obou stranách vybíhají larvální chodby,které se postupně ve směru od matečné chodby rozšiřují.Příznaky vyskytující se v době,kdy je možné stromy včas identifikovat,pokácet a účinně asanovat Závrtové otvory – otvory v kůře (mohou být skryty pod šupinami kůry),kterými brouci vni- kají pod kůru; významný symptom zejména v po- čáteční fázi náletu; otvory obvykle spolu s výsky- tem drtinek,případně p...