Ptačí chřipka - informace pro veřejnost
<br> Vysocepatogenní ptačí chřipka subtypu H5N8 se šíří Evropou.Nákaza je potvrzována
u nalezených uhynulých volně žijících ptáků a také v chovech drůbeže.V ČR zatím žádný
případ výskytu nebyl potvrzen ani u volně žijících ptáků XXX v chovech drůbeže.Přesto je
potřeba věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a preventi-
vních opatření v chovech drůbeže <.>
<br> Co je chřipka ptáků?
<br> Influenza drůbeže,známá také jako ptačí chřipka je virové onemocnění
postihující ptáky.Postihuje jak volně žijící ptáky,tak drůbež jako slepice <,>
krůty,kachny a husy.Postižená zvířata mají dýchací potíže,trpí ztrátou
chuti a masivně hynou v průběhu 1 – 2 dnů <.>
<br> Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy a
vzplanutím klinických příznaků.V případě influenzy je to pouze několik dní <.>
<br> První příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne <.>
<br> Způsob přenosu ptačí chřipky
<br> K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků <.>
Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři <.>
Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly <,>
peří,uhynulá zvířata apod.) <.>
Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky,psi apod.) <.>
Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka <.>
Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka <.>
<br> Příznaky ptačí chřipky
<br> Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří,jsou netečná,odmítají se pohybovat <,>
mají dýchací potíže,jsou apatická (obr.1).Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví
úplné nechutenství.Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví.Vejce jsou
deformovaná a mají tenkou skořápku.Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok
z nosu,kýchání).Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu.Zjišťovány jsou
krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích (obr.2),edém hlavy (obr.3).Mohou
se objevit otoky a krváceniny na končetinách (obr.4) <.>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br> V případě podezření na výše uvedené příznaky
u ptáků informujte ihned o události soukromého
veterinárního lékaře nebo místně příslušnou
krajskou veterinární správu.Řiďte se přesně
podle jejich instrukcí.Nedovolte vstup cizím
osobám do postiženého místa <.>
<br>
<br> Obecné zásady ochrany člověka před nákazou
<br> Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální.Je
třeba:
<br>  chránit se kontaktu s podezřelými zvířaty,uhynulými ptáky,nedotýkat se ptačích
výkalů <,>
<br>  poučit děti,aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si
s drůbeží <,>
<br>  nezpracovávat nemocnou drůbež <,>
<br>  dbát o osobní hygienu (umývání rukou,přezouvání,převlékání po kontaktu s drůbeží) <,>
<br>  informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu <,>
<br>  ochrana domácích miláčků - psů,koček apod.– zabránit XXX v kontaktu s uhynulými
nebo nemocnými ptáky
<br>  při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou,se vyhýbat
trhům s drůbeží,nekonzumovat zde jídla na ulici.Dbát dalších doporučení vydaných
Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a Ministerstvem zdravotnictví <,>
která jsou zveřejněna na www.mzcr.cz
<br>
Zásady pro drobnochovatele drůbeže
<br> V tomto období výrazně doporučujeme chovatelům drůbeže,která má přístup do venkovních
výběhů,tam kde je to technicky a provozně možné,umístění zvířat uvnitř budovy <.>
<br>
 ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně
žijícím ptactvem <,>
<br>  slepice,kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží <,>
<br>  v chovech,kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu,přijmout opatření <,>
která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky <,>
<br>  krmivo a vodu umístit uvnitř budovy,v krajním případě pod přístřeškem <,>
<br>  pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách,kde jsou i volně žijící vodní ptáci <,>
<br>  pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží <,>
ke kterým mají přístup volně žijící ptáci
<br>  venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě,ploty <,>
zábrany) <,>
<br>  pokud je to možné a vhodné využít plašičů,např.siluetu nebo maketu dravce <,>
<br>  zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků <,>
<br>  oznámit zvýšený úhyn,onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři <,>
<br>  nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků <.>

Krajská veterinární správa
Státní veterinární správy
pro Jihočeský kraj
<br> Severní 2303/9,České Budějovice,370 10
T: +420 387 789 522,F: +420 387 789 535
Elektronická adresa podatelny: epodatelna.kvsc@svscr.cz
ID datové schránky: pxw8byj
<br> Bankovní spojení: ČNB 2326231/0710
IČ: 00018562
<br>
<br> Č.j.: SVS/2017/014679-C
<br> Vyřizuje: MVDr.XXXXX XXXXXXXX
<br> Telefon: +XXX XXX XXX XXX
<br> V Českých Budějovicích dne 31.01.2017
<br> Informace k povinnostem obcí jako orgánů veterinární péče
<br> Vážená paní starostko,vážený pane starosto <,>
<br> Vzhledem k aktuální nákazové situaci týkající se aviární influenzy a častému hlášení úhynů volně
žijících ptáků připomínáme následující povinnosti obcí vztahující se k nakládání s kadávery uhynulých
zvířat a součinnosti ve stanovených pásmech kolem ohniska nebezpečné nákazy zvířat.Předně
uvádíme,že obec je orgánem veterinární péče v souladu s § 46 zákona č.166/1999 Sb <.>,o veterinární
péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon),ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„veterinární zákon“) <.>
<br> Na základě výše zmíněného se obec podílí na svém území,které zasahuje do ochranného pásma <,>
pásma dozoru,popřípadě dalšího pásma s omezením,na zabezpečování mimořádných veterinárních
opatření nařízených Státní veterinární správou,a to způsobem a v rozsahu stanovenými těmito
opatřeními <.>
<br> V souladu s § 40 odst.2 veterinárního zákona jsou chovatelé povinni zajistit neškodné odstranění
vedlejších živočišných produktů,které vzniknou v souvislosti s jejich činností nebo v jejich zařízení <.>
Pokud tedy dojde k úhynu zvířat u chovatele drůbeže a příslušná Krajská veterinární správa Státní
veterinární správy neshledá důvod k odběru kadáverů a jejich zaslání k vyšetření,musí chovatel zajistit
na své náklady jejich neškodné odstranění <.>
<br> Není-li znám chovatel,má v souladu s § 40 odst.3 veterinárního zákona ohlašovací povinnost ten <,>
komu náleží nebo kdo spravuje místo nálezu kadáveru.V tomto případě hradí náklady
neškodného odstranění kadáveru obec.V případě nálezu volně žijících ptáků na veřejném
prostranství musí tedy obec nahlásit výskyt těchto kadáverů osobě,která provádí jejich shromažďování
a přepravu (asanační podnik).Pokud nahlásí majitel,případně správce určité parcely nález kadáveru
volně žijícího ptáka nebo drůbeže neznámého původu,musí je nahlásit asanačnímu podniku,avšak
likvidaci hradí obec.Do doby odvozu by kadávery měly být umístěny v nepropustné,dobře čistitelné <,>
dezinfikovatelné a uzavíratelné nádobě.Pro tyto účely lze doporučit pořízení plastové popelnice a její
umístění na kontrolovatelné místo <.>
<br> V případě,že obci bude nahlášen úhyn drůbeže,žádáme Vás,abyste vždy kontaktovali Krajskou
veterinární správu Státní veterinární správy pro Jihočeský kraj,nikoliv složky Integrovaného
<br> Obce Jihočeského kraje
<br> Krajská hygienická stanice Jihočeského
kraje se sídlem v Českých Budějovicích
<br> Krajský úřad Jihočeského kraje
<br> Hasičský záchranný sbor Jihočeského
kraje
<br> Krajské ředitelství policie Jihočeského
kraje
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br> 2
<br> záchranného systému.V případě úhynů v chovech drůbeže musí být vždy provedeno epizootologické
šetření k vyloučení podezření z nákazy a případně již na místě vydána opatření proti možnému šířené
nákazy v souladu s veterinárním zákonem <.>
<br> V případě úhynů volně žijících ptáků provádí Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro
Jihočeský kraj také místní šetření,avšak podle místa nálezu kadáverů dochází k jeho zajištění
v součinnosti se složkami Integrovaného záchranného systému (např.v případě výskytu uprostřed řek
apod.).V případě,že bude situace vyhodnocena s výsledným rozhodnutím nezasílat kadáver volně
žijícího ptáka na vyšetření,odstraní kadáver na své náklady obec,jak je uvedeno výše <.>
<br> V případě,že je v orgánech uhynulých volně žijících ptáků potvrzen virus vysoce patogenní aviární
influenzy,informujeme písemně obec,na jejímž území byl uhynulý pták nalezen,dále příslušenou obec
s rozšířenou působností,Krajský úřad Jihočeského kraje a další složky Integrovaného záchranného
systému.K zaslání informace dochází i z důvodu předání informací obyvatelům obce vzhledem ke
zvýšenému riziku výskytu aviární influenzy v chovech drůbeže v dané obci.Z katastrů těchto obcí již
dále nebudou uhynulí volně žijící ptáci zasíláni na vyšetření,jelikož již byl v této lokalitě virus vysoce
patogenní aviární influenzy potvrzen.V těchto obcích budou dále šetřeny pouze úhyny drůbeže.Dosud
byl zjištěn výskyt viru vysoce patogenní aviární influenzy v orgánech uhynulých volně žijících ptáků na
území následujících obcí: České Budějovice,Písek,Tábor,Roudná u Soběslavi,Tučapy,Veselí nad
Lužnicí a Gmünd (informace předána obci České Velenice)
<br> Přikládáme kontakty na asanační podniky provádějící sběr a svoz uhynulých zvířat z území Jihočeského
kraje:
<br> 1.VETAS České Budějovice s.r.o <.>,Dobřejovice 97,373 62 Chotýčany
Hlášení úhynů tel.: 387 220 894
<br> 2.ASAVET,a.s <....