Významné osobnosti/František Kaván -František Kaván
XXXXXXXXX XXXXX se narodil XX.září XXXX ve Víchovské Lhotě u Jilemnice jako syn chudého chalupníka.Již jako žák křižlické jednotřídky projevoval zvláštní zájem o kresbu a přírodu.Na doporučení svého učitele vstoupil na hradecké gymnázium,kde jako premiant v roce 1888 maturoval <.>
Přáním rodičů bylo,aby se stal knězem.Byla to ale veliká láska k malování a umění vůbec,která přivedla mladého maturanta na malířskou akademii v Praze,kde studoval krajinářství u profesora Julia Mařáka.Není třeba se ani více šířit o XXX,jaké potíže chudému studentovi toto přinášelo.Bylo to opravdové  nadání a píle,že nalezl i krásné přátelské prostředí mezi svými spolužáky,kterými byli např.XXXXXXX XXXXXXXX,Ferdinand Engelmuller,Dvořák,Holub,Lebeda,Plaška,Minařík.V těchto uměleckých počátcích vzniklo několik významných obrazů z Krkonoš."Podmrak" z roku 1894 byl poslán na světovou výstavu v Paříži a zde byl poctěn cenou a medailí.Kolem roku 1895 vyvrcholila Kavánova tvorba z let akademických - byla to díla skutečně realistická.Náhle se však projevila nečekaná přechodná krize.Kaván s Lebedou odjeli v deštivém podzimu náhle na Třeboňsko,kde dříve tvořil Chittusi.Bylo to v době,kdy jak sám řekl "… v čase mnohých životních rozporů".A toto se projevilo v malbě tak zvaným "černým malováním".V této době také nastal rozpor mezi prof.Mařákem  a Kavánem,který do svých prací malířských i básnických / neboť Kaván byl i dobrým básníkem/ vkládal známky dekadentního symbolismu <.>
To také rozhodlo a v roce 1896 končí svá studia na akademii.Doba symbolismu trvá až do roku 1899,kdy končí prvá etapa jeho uměleckého vývoje,období zpočátku popisného,záhy lyrického období impresivního realismu s rozjasněnou paletou.Tu se stěhuje po různých místech v Podkrkonoší,jako je Železnice,Nová Ves nad Popelkou,Levínská Olešnice,Žlábek pod Kozákovem.Zde jsou většinou malovány obrazy menších rozměrů.Pak odchází na Českomoravskou vysočinu,kde se usídluje ve Svobodných Hamrech a ve Vítanově.Po onemocnění své ženy Helenky odchází na radu lékaře z Vysočiny a v roce 1922 se poprvé usídluje v Libuni.Zde zůstává až do roku 1925 a potom se vrací zpět do Vítanova,kde v roce 1926 paní Helenka umírá.Toto období je naplněno pilnou prací i přesto,že sám malíř onemocněl.Omrzly mu totiž při malování přírody v zimě nohy.Zvrat v Kavánově životě nastal úmrtím pardubického malíře profesora Šíra.Vdova nabídla Kavánovi k používání ateliér po svém manželovi,došlo k seznámení a následně k uzavření sňatku s paní Pavlou v roce 1930.Na podzim téhož roku přichází Kaván podruhé do Libuně,kde si zakoupil nový domek s pěknou zahradou a výhledem na Trosky.Tento druhý pobyt v Libuni je vlastně poslední období vývoje jeho tvorby.Malířská technika je ještě jednodušší,paleta jasnější s novým pojetím koloritu v krajině.Maluje v okolí,nejraději kvetoucí krajinu.Od této doby,hlavně zásluhou své paní,která byla nadána obchodním talentem,pořádá řadu významných výstav,které ho finančně zabezpečují.V roce 1937 zakoupili manželé v Dolní Kalné v Podkrkonoší větší vilu,kde si XXXXX zařídil rozsáhlý atelier.Zde také vznikla rozměrná plátna,z nichž zde několik vidíte.Po obsazení pohraničí,kdy se hranice posunula až ke Kalné a nebylo mu dovoleno v okolí malovat,se Kaván vrací zpět do Libuně.Vilu v Dolní Kalné věnovali manželé při příležitosti Kavánových 75.narozenin Dětské nemocnici v Praze na zřízení ozdravovny.Krátce na to 16.prosince 1941 XXXXXXXXX XXXXX umírá v Libuni na prudký zápal plic <.>
   

Významné osobnosti/Páter XXXXXXX XXXXX -Páter XXXXXXX XXXXX
XXXXXXX XXXXX se narodil X.září XXXX v Turnově.Měl další tři sourozence.V dětství se učil zpěvu a hře na housle a klavír.Velmi záhy ztratil otce.V roce 1796 začal studovat na německém gymnáziu v Křešově  ve Slezsku.V roce 1801 odchází do Prahy na filozofii,která tehdy tvořila průpravu k dalšímu studiu.V roce 1804 na přání své matky odchází do litoměřického semináře,což bylo mezníkem v jeho životě.Z nesmělého studenta se stává uvědomělý a cílevědomý vlastenec.Při studiu se setkává s Josefem Jungmannem,který byl profesorem na gymnáziu.Ten Markovi nabídl,že jej bude učit český jazyk.Ač o 12 let starší,nabídl mu přátelství,které trvalo až do Jungmannovy smrti.Po ukončení studií putuje Marek několik let ve svém rodném kraji z místa na místo.V roce 1808 se stává kaplanem v Rožďalovicích,v roce 1813  je jmenován administrátorem v Tatobitech,v roce 1815 administrátorem na Hrubé  Skále.V roce 1820 byl presentován od Františka hraběte z Waldštejna jako XXXXX do XXXXXXXX pod Troskami a XX.září XXXX Janem rytířem z Aehrentalu do Libuně.  Přátelství s Josefem Jungmannem trvalo i nadále a Jungmann jezdil i s celou rodinou XXXXXX XXXXX na libuňskou faru navštěvovat.Přivedl jej i na literární dráhu.Marek vydává řadu básní a pokouší se o překlady  děl Ovídia,Schillera,Shakespeara (Komedie plná omylů).Na Jungmannovu výzvu začíná jeho spolupráce na slovníku německo - českém,kde je Markovi přisuzována třetina díla.Vytvořil nová,dnes běžně používaná slova jako věta,úloha,odbor,bod,výměr,záporný,věda,mohutnost,předmět,záměr,vzorek,pojem,představa,podřadný,obdoba,čidlo atd.Po nástupu v Libuni se kolem něho utvořil kroužek rusofilů a vlastenců,který pořádal tzv.Libuňské Tusculum,což byly čtvrteční besedy.Mezi osobnostmi obrozeneckého života,kteří do Libuně za Markem jezdili byli XXXXX XXXXX XXXXXXX,XXXXXXXXX XXXXXXXX XXXXXXXXXX nebo V.K.Klicpera.Mezi jeho hosty patřil i K.H.Mácha a  Srb Karadžič.V roce 1830 založil Pamětnici fary libuňské,kterou vedl oficiálně a zapisoval události s místním významem.Kromě úředních zápisů,které psal německy,zapisoval dějiny česky,nebál se používat ani azbuku.V roce 1831 postihla zemi nákaza z  východních zemí,tzv.asiatská cholera neboli dávivá úplavice.To vše je zapsáno právě v Pamětnici.  V roce 1842 nechal vyrobit krásnou monstranci za 115 zlatých,na které je  uveden výňatek z evangelia Sv.Lukáše: „Toto jest tělo mé,které za Vás vydávám.“ Jsou zde vyryta i jména všech 16 přifařených obcí.V roce 1843 se stal sekretářem vikariálním,v roce 1844 biskupským vikářem,konsistorním radou a školním dozorcem a v roce 1850 čestným kanovníkem  kapituly litoměřické.V roce 1847 umírá Jungmann a A.Marek se více zajímá o vědu,rozšiřuje knihovnu,která čítá na 3 000 svazků <.>
P.A.XXXXX XXX velkým mecenášem české vědy a umění.Patřil mezi zakladatele Palackého České matice (1831),kde vytvořil tzv.Jungmannův fond vkladem 1 000 zlatých.Podporoval Uměleckou besedu a také přispíval Boženě Němcové.V letech 1844 až 58 zastával funkci školdozorce a byl jedním z mála,kdo si uvědomoval význam školy.Zavedl proto ve svém obvodu okresní porady učitelské.Byl  nadšeným divadelníkem,sám působil jako režisér zdejších ochotníků.Pěstoval včely,věnoval se sadařství a pro jeho zkušenost se k němu chodili radit sedláci z celého okolí.28.června 1866  vtrhlo do Libuně pruské vojsko,obsadilo faru,XXXXX XXXXX odejít.  Onemocněl těžkým  zápalem plic,že nikdo ani nedoufal v jeho uzdravení.Ale síla jeho vůle zvítězila.V Praze se v r.1876 ke stému výročí narození Josefa Jungmanna konala velká slavnost,kde se Markovi dostalo pocty od celého národa.Také v tomto roce se konala oslava dokončení Dějin Palackého a Markovi  bylo vykázáno nejčestnější místo hned vedle Palackého.Národ k němu vzhlížel jako k poslednímu představiteli počátků oněch snah,které nalezly naplnění i v oslavovaném díle.Za několik týdnů poté šel bílý devadesátiletý kmet za Palackého rakví.Když se 1.října 1876,téměř po 53 letech,stěhoval z Libuně do Prahy,uspořádali mu místní občané triumfální rozloučení.V Praze na Smíchově krátce nato 15.února 1877 umírá.18.února 1877je slavnostně pohřben na Vyšehradě <.>
"Usiluj,dokud času zbývá.Přítomnost jest kolébka budoucnosti."
   

Významné osobnosti/MUDr.XXXXXX XXXXX -MUDr.XXXXXX XXXXX
XXXXXX XXXXX se narodil X.února XXXX v domku čp.XX,který již nestojí a který po dlouhá léta sloužil jako hospodářské stavení rodiny Kožených.V obecné škole v Libuni byl žákem libuňského jemnostpána XXXXXX XXXXXXXX XXXXX a znamenitého řídícího učitele Františka Zelinky.Ti malému chlapci vštěpovali lásku k rodné vlasti,ke slovanstvu,která v něm zakořenila a stala se mocnou vzpruhou v jeho práci pro národní věc v budoucnosti.Václav vystudoval gymnázium v Jičíně a po krátkém pobytu v semináři v Praze se věnoval studiu lékařství.Zvolil si zodpovědné,ale krásné povolání.Stal se lékařem.Po promoci na Karlově univerzitě odešel na své nové působiště – do Třebenic.Pro upřesnění – Třebenice je městečko v Českém středohoří,nedaleko Lovosic.V té době hrozila tomuto městečku úplná germanizace.Na veřejnosti se mluvilo převážně německy,ve škole se vyučovalo německým jazykem,na úřadech se vše vedlo jen německy.O osudu města rozhodovali Němci.Mladý lékař XXXXXX XXXXX vycítil ihned,jaká je jeho povinnost.Zahájil sám obrozující proces,působil na každého jednotlivce zvlášť,vzbuzoval v každém dřímající české vědomí.Svou osobní povahou,přívětivostí a vtělenou demokratičností okouzlil brzy celé město i okolí a svou pílí,podnikavostí ve věcech veřejných XXXXXX si bezmeznou úctu a náklonnost.Roku XXXX vznikla jeho přičiněním Občanská záložna.Založil Českou besedu,která se stala pilířem všeho národního života na Třebenicku.XXXXXX XXXXX byl výborným lékařem,lidumilem,který pomáhal nezištně všem trpícím a utiskovaným.Od roku 1884 až do své smrti vedl správu Třebenic jako vzorný starosta.Na radnici byla zavedena čeština jako jednací řeč města.Úsilím V.Paříka byly založeny další české spolky,byla zřízena „opatrovna“ pro české děti.Pod jeho vedením byla založena „První česká továrna na zužitkování ovoce.“ Neznal oddechu jak ve vlastní lékařské praxi,tak i ve veřejných pracích.XXXXXX XXX,aby si XXXXXX své zdraví a nemocné srdce.Zemřel ve věku XX let,dne 9.prosince 1901.Pochován je na hřbitově v Třebenicích.Dne 27.července 1902 byla na štítě rodného domku čp.29 v Libuni odhalena pamětní deska.Tato deska byla z domu před jeho demolicí sňata a přemístěna do parčíku před Základní školou v Libuni a 14.6.2014 slavnostně odhalena původními i novými majiteli Paříkova rodného domu <.>