ÚZEMNÍ PLÁN SYROVÍN – NÁVRH – B.1.ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU – TEXTOVÁ ČÁST 1 B.1.ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ ČÁST 1.Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v úze- mí,včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 1.1.Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území a) Širší geografické vztahy Řešené území k.ú.Syrovín leží na severovýchodním okraji hodonínského okresu,stranou hlavních tras.Ve V-Z směru prochází jižně od řešeného území hlavní urbanizační osa - Pomoraví (.<.> <.>,Kromě- říž,Otrokovice,Uh.Hradiště,Hodonín,<.>.<.> ) V okrese Hodonín je tvořena zejména městy Veselí nad Moravou,Strážnicí a Hodonínem.Severněji,paralelně s osou Pomoraví probíhá další urbanizovaný pás: Moravský Písek,Bzenec,Vracov,Kyjov.Obec Syrovín leží severovýchodně od okresního města Hodonína ve vzdálenosti cca 30 km,na průjezdné silnici II/426,která zajišťuje dopravní spojení.Obec Syrovín je z hlediska dopravních vztahů napojena na hlavní silniční síť,tvořenou zde silnicí 1/54 Znojmo - Kyjov - Veselí n.Moravou,prostřednictvím silnice II/426.Železniční spojení je umožněno přes železniční stanici Bzenec,ve vzdálenosti 7 km,ležící na trati č.340 Brno - Tr.Teplá.V řešeném území se neuplatňují zájmy dálniční,železniční,letecké ani vodní dopravy.b) Vlastní poloha řešeného území a jeho potenciály Katastrální území Syrovín sousedí na severu s katastrálním územím Hostějov,na severovýchodě s k.ú.Újezdec,na východě s k.ú.Ořechov (tyto katastrální hranice tvoří současně i hranici okresů Hodonín a Uherské Hradiště),na jihu sousedí s k.ú.Domanín a Těmice a na západě s k.ú.Žeravice.Celková výměra katastrálního území Syrovín činí 407 ha Obecně nejpříznivějším potenciálním předpokladem dalšího vývoje obce Syrovín je relativní blízkost podružné urbanizační osy Moravský Písek,Bzenec,Vracov,Kyjov,která prochází ve V-Z směru jižně od řešeného území,jednak nedaleké město Bzenec,které je přirozeným spádovým centrem oblast,i zejména co se týká pracovních příležitostí,zdravotnictví,kultury,sportu a školství.Ve vlastním řešeném území se nacházejí vhodné plochy zejména pro rozvoj bytové funkce a výroby.Navržené řešení územního plánu vytváří podmínky pro rozvoj jednotlivých územních poten-ciálů.c) Koordinace vzájemných vztahů částí obce a vztahů se sousedními obcemi Syrovín je samostatným izolovaným sídlem a není srostlá s žádnou další obcí nebo její částí.Obec využívá část základní občanské vybavenosti v sousedních Těmicích,ale především v nedalekém Bzenci.Vyšší občanská vybavenost je využívána v Hodoníně.V návrhu územního plánu je řešena koordinace: vedení trasy kanalizačního sběrače,jímž budou odváděny splaškové odpadní vody z obce Syrovín na navrženou ČOV Těmice.návaznosti prvků ÚSES na sousední katastrální území d) Řešení požadavků vyplývajících z politiky územního rozvoje V Politice územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR 2009) schválené usnesením Vlády české Republiky ze dne 20.7.2009 č.929,byly mj.vymezeny rozvojové oblasti a rozvojové osy.Roz- vojové oblasti jsou vymezeny správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP),ve kterých se projevují zvýšené požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republi- kového významu a těch,které svým významem přesahují území jednoho kraje.Rozvojové osy jsou ÚZEMNÍ PLÁN SYROVÍN – NÁVRH – B.1.ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU – TEXTOVÁ ČÁST 2 vymezeny správními obvody ORP s výraznou vazbou na významné dopravní cesty.Řešené území obce Syrovín (ORP Kyjov) není součástí žádné rozvojové oblasti ani žádné rozvojové osy.Územní plán Syrovín je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky protože: Vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území,spočívající ve vyváženém vztahu územních pod- mínek pro příznivé životní prostředí,pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství oby- vatel v území.Ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní,civilizační a kulturní hodnoty území,včetně urbani- stického,architektonického a archeologického dědictví.Stanovuje podmínky pro zachování rázu urbanistické struktury území,struktury osídlení a kulturní krajiny,které jsou výrazem jeho identity historie a tradic.Při stanovování základního funkčního využití území byly zohledněny jak ochrana přírody,tak i hospodářský rozvoj a s ním související životní úroveň obyvatel.Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití vycházelo ze zásady hospo- dárného využívání zastavěného území (zejména obytné území),vytváření předpokladů pro nové využívání opuštěných ploch a nutnosti zajištění ochrany nezastavěného území.Je zajištěno propojení z hlediska cestovního ruchu atraktivních míst turistickými cestami,které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky (cyklostezky a pěší stezky) Jsou vytvořeny předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infra- struktury.Jsou vytvořeny podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy,eroze a...