Proč se slaví Velikonoce
<br> Velikonoce jsou svátky jara,které oslavují probuzení přírody,její plodnost,naději a lásku.Patří mezi
<br> nejoblíbenější svátky ve velké části světa <.>
<br>
<br> Jejich úkolem je zbavit se všeho starého,očistit domácnost i tělo od chorob a připravit se na znovuzrození
<br> přírody <.>
<br>
<br> Velikonoční zvyky
<br> Velikonoční zvyky a tradice se lišily vesnici od vesnice.Chlapci chodili dům od domu za děvčaty se
<br> spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami.Šlehali dívky a vinšovali.Za to
<br> dostali malovaná vajíčka.Někde bylo zvykem,že v úterý chodila s pomlázkou děvčata,jinde polévaly
<br> chlapce vodou.V mnoha vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno,když šla do kostela <.>
<br>
<br> Původ velikonočních svátků
<br> Pro křesťany jsou Velikonoce především spojovány se vzkříšením Ježíše Krista.Na tyto svátky se
<br> připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba,které začíná Popeleční středou.Po
<br> Velikonocích nastává velikonoční doba,která trvá 50 dní do svátků "Seslání Ducha svatého" <.>
<br>
<br> Tyto svátky jara byly slaveny různou formou už u starých Slovanů a Germánů.Jako významné a již
<br> nábožensky organizované svátky se objevují poprvé u Židů.Byly to svátky přesnic (pascha) slavené na
<br> památku vysvobození Izraelitů z Egypta vždy 14.dne měsíce nisanu.Svátek pascha (hebrejsky pesah =
<br> přejití,ušetření) je oslavou toho,že Hospodin,když hubil prvorozence v Egyptě,přešel a ušetřil domy
<br> Židů,které byly označeny krví beránka <.>
<br>
<br> Velikonoce jsou svátkem pohyblivým.Podle církevní historie připadlo utrpení Kristovo na dobu,jež
<br> následovala po jarní rovnodennosti,a současně mu předcházel jarní měsíční úplněk.Toto pravidlo bylo
<br> vzato za základ a křesťanské Velikonoce (Velikonoční neděle) se slaví vždy první neděli po prvním jarním
<br> úplňku <.>
<br>
<br> Pašijový týden
<br> Poslední týden dlouhého postního období připomíná utrpení Ježíše XXXXXX a každý den má své
<br> pojmenování:
<br> Modré pondělí – v kostelech se vyvěšovaly modré látky
<br> Šedivé úterý – hospodyňky vymetaly pavučiny a uklízely
<br> Škaredá (černá) středa – vymetaly se komíny a kdo se mračil,tak mu to zůstalo každou středu v roce,v
<br> tento den zradil Jidáš Ježíše <.>
<br> Zelený čtvrtek – v tento den by se měla jíst zelená jídla (špenát,kopřivy,řeřicha apod.),aby byl člověk
<br> zdravý,zvony „odlétají do Říma“ a vesnicemi obcházejí až do soboty „klapači“,chlapci s řehtačkami a
<br> klapači <.>
<br> Velký pátek – je dnem smutku,protože Ježíš byl vyslýchán,odsouzen a ukřižován.V některých městech
<br> se hrají pašijové hry.Podle starobylých pověr se v těchto dnech otvírala země s poklady,nesmělo se orat
<br> a kopat na poli,nepralo se prádlo <.>
<br> Bílá sobota – den,kdy byl Ježíš ukládán do hrobu.Doma se bílilo,vařily a pekly se obřadní pokrmy <,>
<br> pekly se mazance a beránci,muži a chlapci pletli pomlázky,zdobila se vajíčka <.>
<br> Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) je největším svátkem celého liturgického roku.Jedly se
<br> pokrmy posvěcené v kostele a každý,kdo do domácnosti přišel,musel být takovým jídlem obdarován <.>
<br> Velikonoční (Červené) pondělí je dnes nejoblíbenějším dnem hlavně mužů.V tento den se mělo darovat
<br> červené vejce a dívka měla být vyšlehána,aby byla XXXX XXX zdravá <.>