Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Ralsko CZ0510028 1.Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Ralsko Kód lokality: CZ0510028 Kód lokality v ÚSOP: 5509 Rozloha (ha): 143,6954 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2011/64/EU Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č.318/2013 Sb <.>,příloha 512 1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 35,1621 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 24,5 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP Kategorie Název 1352 PP Vranovské skály 360 PR Ralsko Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 15,0969 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 10,5 Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády přírodní památka Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c,odst.2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 93,4364 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 65 Jiná území chráněná podle národní legislativy,evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Liberecký kraj Dotčené obce Mimoň,Noviny pod Ralskem,Ralsko Dotčená katastrální území Noviny pod Ralskem,Svébořice,Vranov pod Ralskem 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Dle geomorfologického členění ČR (DEMEK & MACKOVČIN 2006) náleží zájmové území do soustavy Česká tabule,podsoustavy Severočeská tabule,celku Ralská pahorkatina,podcelku Zákupská pahorkatina a okrsku Cvikovská pahorkatina.Ralsko je nejvyšším bodem Cvikovské pahorkatiny a současně i nejvýraznějším izolovaným vrchem v širokém prostoru ohraničeném Českým středohořím,Lužickými horami a Ještědským hřbetem,na jihu pak izolovaným dvojvrším Velkého a Malého Bezdězu.Vyznačuje se charakteristickou siluetou strmého sopečného kužele pronikajícího nad vyzdviženou kru kvádrových pískovců.Geologie: Mohutnou podnož tvoří převážně středně zrnité,místy kaolinické a jílovité pískovce jizerského souvrství (střední až svrchní turon),jimiž prorážejí neovulkanická tělesa.Vlastní skalnatý vrchol je budován sodalitickým tefritem,jihozápadně vystupuje menší těleso olivinického bazaltu.Svahy dále prorážejí menší žíly nerozlišených bazaltických hornin.Vyšší stupeň svahů je překryt hlinitokamenitými a písčitokamenitými deluvii.Reliéf: Ralsko (696 m n.m.) je nejvyšším vrchem Ralské pahorkatiny.Ralsko je poměrně souměrným,izolovaně stojícím vrchem,zakončeným strmým skalnatým a suťovým kuželem.Pískovcová podnož je erozně zbrázděna a v četných terénních zářezech až roklích je obnaženo pískovcové podloží v podobě skalních stěn či výrazněji vystupujících skalních útvarů.Jejich největší koncentrace je při JZ úpatí u Vranova pod Ralskem – Vranovské skály.Vyšší stupeň svahů je překryt neovulkanickou sutí,více či méně zazemněnou.Neovulkanický vrchol je skalnatý,s mrazovými sruby,pod nimiž se nacházejí rozlehlá otevřená suťová pole.Vrchol je dotvořen zříceninou gotického hradu.Pedologie: Při úpatí se nachází typická kambizem,která záhy přechází do arenické kambizemě až arenického podzolu,vyšší stupeň svahů zaujímá ranker a litozem.Litozem odlišných vlastností je přítomna i na zvětralině pískovcových skal.V oblasti Vranovských skal je možné vylišit též pararendzinu.Krajinná charakteristika: Ralsko je dominantou regionálního významu (nejvyšší kóta Ralské pahorkatiny),k čemuž přispívá i všesměrná izolovanost vrchu a jeho charakteristická zašpičatělá silueta.Impozantní jsou skalní výchozy,otevřená suťová pole a hradní zřícenina na vrcholu.V detailu upoutají pozornost pískovcové skály v nižších svahových stupních,turisticky atraktivní jsou Vranovské skály s Juliinou vyhlídkou.Úbočí Ralska jsou souvisle zalesněna (s výjimkou nižších východních svahů,které byly odlesněny při budování dolu chemické těžby),přičemž les má do značné míry přirozený charakter.Biota Lokalita s výraznou převahou lesních biotopů.Na Ralsku jsou nejčastějším biotopem květnaté bučiny (L5.1),které v nižších polohách volně přecházejí do bučin acidofilních (L5.4).Fytocenologicky se jedná o porosty as.Dentario enneaphylli-Fagetum (zejména ve východním a severním úbočí) a Melico-Fagetum (v jižním a západním úbočí).V exponovaných polohách vrcholového kuželu a s přesahy níže do východního svahu jsou rozšířeny suťové lesy (L4) as.Mercuriali-Fraxinetum a Lunario-Aceretum.V bylinném patře se poměrně hojně vyskytují mj.česnek medvědí (Allium ursinum),árón plamatý (Arum maculatum),dymnivka dutá (Corydalis cava),d.bobovitá (C.intermedia),XXXXX XXXXXXXXXX (Lilium martagon),měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva).V zasuťovaných svazích pod vrcholem se stromový porost rozvolňuje a přechází do primárního bezlesí otevřených sutí a skal (S1.2) a reliktních vysokostébelných trávníků s třtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa) i t.rákosovitou (C.arundinacea).Na vrcholových skalách jsou vyvinuta společenstva s kostřavou sivou (Festuca pallens) a sporadicky zde vystup...