Dlouhodobý srážkový deficit negativně působí na vitalitu lesních porostů,zejména pak smrkových (mají plochý kořenový systém pronikající pouze několik decimetrů do půdy),což ovlivňuje obra— nyschopnost proti různým škodlivým organismům,především pak podkornímu hmyzu,tedy i kůrovcům.Extrémně XXXXX XXX XXlX způsobil významné oslabení smrkových porostů,což se zřetelně projevilo nárůstem napadených stromů a porostů kůrovci.Vý- znamné poškození suchem lze přitom očekávat i v následujících letech <.>
<br> Opatření proti zamezení vzniku škod jsou zakotveny v legislativě,takže v případě jejich nedodržení mohou následovat sankce,což je jistě nepříjemné.Každý vlastník musí dle zákona o lesích (č,289! l 995 Sb.) avyhlášky o ochraně lesa (č.l0 l l l 996 Sb <.>,v platném znění) provádět taková opatření,aby zabránil působení škodlivých činitelů,tzn <.>,že musí škůdce moni- torovat a evidovat,preventivně bránit jejich vývoji a šíře— ní a v případě vzniku škod provést taková opatření,která zabrání dalšímu šíření škůdce a vzniku dalších škod.V pří- padě napadení stromů kůrovci musí tyto stromy ihned vytěžit a náležitě asanovat.Na smrku jsou nejnebezpečnější lýkožrout smrkový (lps typographus),lýkožrout severský (lps duplicatus) a lý— kožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) <.>
<br> Brouci,jejichž vývoj (vajíčko-larva-kukla—dospělec) probíhá v lýku pod kůrou napadených stromů.Žírem dospělců a larev v lýku vzniká typický požerek,Žír vážně poškozuje vodivá pletiva na— padeného stromu a při silném napadení vede k jeho odumření <.>
<br> Lýkožrout smrkový (cca 5 mm) napadá především čerstvě od- umřelé dříví (polomy,vytěžené dříví v porostu nebo na skládkách),dále pak oslabené stojící stromy (např.suchem) & při přemnože-
<br> ní š Zdravé stojící stromy.\/ývoj probíhá pod kůrou na kmenech
<br> Dospělec lýkožrouta smrkového
<br> dospělých smrků s výjimkou jejich vrcholku (nejčastěji od stáří 60 let,výjimečně i mladších).Jeho vývoj trvá obvykle 6 — šO týdnů,v závislosti na teplotě <.>
<br> Rozvinutý požerek lýkožmuta smrkového
<br> Lýkožrout severský (cca 4 mm) škodí především na Moravě a ve Slezsku,je velmi podobný předchozímu druhu,zpravidla i včet- ně délky vývoje.Napadá však pouze stojící stromy,a to v koruno-
<br> vé,slabsn casti kmene <.>
<br> Lýkožrout lesklý (cca 2 mm) se vyvíjí pod kůrou větví sta— rých smrků,ve vrcholové čás— ti koruny nebo na mladých stromcích; na kmeni dospělých smrků ve střední a spodní části se vyskytuje méně často.Vývoj trvá 6 — 10 týdnů.<,>
<br> Požerek lýkožroum lesklého
<br> Mši gi; h www ši
<br> Na stopách stromech je prvním symptomem přítomnost drtinek na patě lonene Na kmeni se objevuji zavrty,doprovázené často výhony pryskyřice (pozor: v případě oslabení suchem k tomuto omdlení často nedochází).Posiéze dochází i( barevným změnám gene,které pesospně rezne a opadává.Dochází také k opadávání kůry,napřed na maiých ploškách.později prakticky na celém kmeni.Napadené sommy již nelze noimage nutné je urychleně pokácet za nádedně asanovat Na ležících suomech se nacházejí závrtové otvoryvedle kterých se objevují hromádky rezavých drtinek <.>
<br> facere? oi; - “gif ilesavieši porostů psi-“citi iníroveišm Zásady ochrany lesních porostů proti škodlivěmu působeni kůrovců lze obecně ehm—out do tří bodů (a také je třeba je dů— siedně dodržovatj: iv odstraňování atraktivního materiálu pro vývoj kůrovců z lesnich porostů (preventivní opatření); > soustavně vyhledávání a asanace napadeného dříví před výletem kůrovců; > dočišťováni ohnisek žíru pomocí odchytových zařízení (lapáky,otrávené iapáky,feromonové lapače) <.>
<br> Preventivní opatření
<br> Prevence spočívá zejména v odstraňování atraktivního materiálu pro namnoženi kůrovců.jde především o včasné zpracování polo- mového dříví a odstranění dříví z těžby <.>
<br> Lapáity
<br> Lapák je pokácený a odvětvený strom,podložený (aby brouci mohli využit celou plochu kmene) a zpravidla zakrytý větvemi (zpomaiení vysychání kůry).Káci se před předpokládaným začát— kem rojení,tj.zpravidla do konce března.Lapáky se musí kontro- lovat,a to především z důvodu jejich obsazení.aby bylo možné včas přikácet další lapáky.Ty se přikacují,je—li lapa'k plně obsazen (cca l závrt na i dm2 v nejhustěji napadené části kmene).Sou- časně se kontroluje vývoj lýkožroutů,aby bylo možné lapáky včas asanovat <.>
<br> Labák zakrytý větvemi
<br> Feromonove lapače
<br> Feromonový iapač je umělohmotná past,ve které je vyvěšen je— den feromonový odparník.Lapače stavíme opět na ohrožená mís— ta (kůrovcová ohniska,kde se lýkožrout v předchozím obdobi vy-
<br> skytoval,čerstvé kalamitní holiny,osluněné porostní stěny apod.) <.>
<br> Feromonové lapače kontrolujeme a přitom Odebíráme zachycené
<br> brouky,které počítáme: při větším množství je můžeme odměřit — 1 mi (po odstranění hrubých nečistot) je 35 íýkožroutů.Kont— roiy provádíme v intervalu 7 — M dni.Odehrané brouky hubime (iihem,horkou vodou apod.).Die pokynů výrobce vyměňujeme feromonové odparníky.Optimální počet lapačů a druh odparniku,vč...