« Najít podobné dokumenty

Město Chrastava - strana 1-37 Výstavba větrné farmy Jasna Góra

Tento dokument byl načten z úřední desky, kterou vede Město Chrastava.


Z důvodu ochrany osobních údajů nemůžeme dokumenty zobrazovat neregistrovaným uživatelům.

strana 1-37 Výstavba větrné farmy Jasna Góra

""-èvíyvěšeno dne: -Qż Žći /ĹĎ
i íš-ešrnuto dne: 64 pl 204,4
<br> k
<br> Ostrzeszów,2.4.2015
<br> Starosta města a obce Bogatynia
<br> ui.Daszyr'ıskiego 1
59-920 Bogatynia
<br> Věc: řízení ve věci př'eshraničního vlivu plánovaného záměru s názvem „Výstavba větrné farmy o
výkonu 15MW včetně nezbytné technické infrastruktury skládající se z pěti kusů větrných elektráren <,>
každá o výkonu BMW,v Oblasti XXXXX XXXX,obec Bogatynia,Okres Zgorzelec" na životní prostředí <.>
Dopis BZI.10P.6220.13.209.2015.KG z 19.ledna 2015
<br> V souvislosti s výše uvedeným dopisem předkládáme vysvětlení a doplnění ke Zprávě o
vlivu předmětného záměru na životní prostředí v oblasti přeshraničního vlivu:
Ad 1 <.>
Příloha č.1.<.>
„Analýza vlivu projektované Větrné farmy XXXXX XXXX skládající se Ze tří.větrných turbín na
hlukovou zátěž“ s přihlédnutím k nepříznivému vlivu hluku v obcích Uhelná,Václavice a Horní
Vítkov v České republice.'
Ad 2 <.>
Příloha č.2._
„KRAJINNÁ ANALÝZA ZÁMĚRU SPočívAJiciı-[o ve vÝsTAvaĚ vĚTnNÉ FARMY JAS'NA GÓRA v oacı
BUGATYNIA“ s přihlédnutím k vlivu této větrné farmy na krajinu v obci Václavice v České republice <.>
Ad.3 ‹
Analýza vlivu předmětné-investice na kvalitu povrchových vod prokázala následující:
<br> l.Plánované instalace větrných elektráren jako jednotlivých a zvlášť umístěných objektů nemají
prakticky žádný vliv na oblasti pra meništ' či napájení řek.Nezpůsobujítotiž pokles srážek a XXX
zásadní omezení iníiltra'ční plochy,tedy faktorů rozhodujících o podmínkách napájení oblasti
pramenišť.lak bylo řečeno ve zprávě,utěsnění podloží v rámci celé oblasti napájení řek bude
nepatrné a srážkové vody budou odtékat po utěsněném povrchu (základy,komunikace <,>
prostranství) přímo do půdy,aniž by docházelo k podstatným ztrátám následkem odpařování
nebo urychleného povrchového odtoku.'vzhledem ke Sporadické povaze výskytu a
nepatrným množstvím nečistot vznikajících za provozu instalací větrných elektráren (např <.>
ropné látky) neexistuje zásadníohrožení kvality povrchových vod a v žádném případě pak vod
na české straně hranice.Nejblíže ležící česká území se totiž nacházejí za hranicí vodního
předělu (vjinérn rozvodí).<.>
<br> 2.Neexistence hydraulického kontaktu v hydrogeologických strukturách po obou stranách
hranice vylučuje také vliv plánovaného záměru (3 instalace + komunikace] na kvalitu
Spodních vod na území.Česká- Hloubka úrovně první hladiny spodních vod (přesněji
podzemních vod,kvartérních) je na území JGWP (pasivní výrobní grafová jednotka) č.89 (od
roku 2016 to bude území č.105) velice proměnlivá v od O do 5 m (průměrně 2,5 m) a tyto
vody nevytvářejí plynulou hladinu.Vyskytqu se totiž především jako čtvrtohorní průsaky nebo
ve formě neveikých čoček Či pisčitých převrstvenííve svahových hlínáchl,hlouběji pak také v
drtí krystalických hornin.Tím pádem případná narušení (zdrénováni) z důvodu výkopu.pod
Základy VE nebo obslužnými komunikacemi nemohou mít významný dosah.investorem
uvedená hloubka výkopů 3,5 m je maximální <.>
<br>./l-'Svf//řé
<br>
<br> Ad 4 <.>
<br> V Závislosti na iitologických podmínkách zjištěných ve vývrtech (provedených vždy ve 'fázi
<br>.stavebního projektu) může být hloubka výkopů jiná.Toto je však technický problém
<br> investora,nikoli problém ekologický -jak totiž bylo již řečeno,ze samotné hydrogeologické
struktury vrchních vrstev podloží (neexistence rozsáhlejší plynulé vodonosné hladiny]
vyplývá,že neexistuje nebezpečí narušení těchto struktur v podstatné vzdálenosti od míst
polohy objektů plánovaného záměru.Vliv výkopů nedosáhne ani poklinových vod mladé
kenozoického podloží,které zde leží v hloubce 20-40 i více metrů <.>
<br> Parametry monitoringu:
<br> 1 <.>
<br> V otázce vlivu na netopýry se doporučuje provést monitoring po realizaci podle „Dočasných
směrnic týkajících se hodnocení vlivu větrných elektráren na netopýry" (verze li.z prosince
2009 ).Po spuštění íarmy by měl být monitoring veden alespoň 3 XXXX v průběhu prvních X let
jejího fungování (v X <.>,2.a 5.roce; 1 <.>,2.a 4.; nebo 1 <.>,2.a 3.) <.>
<br> Tento monitoring spočívá ve:
<br> - zkoumání úmrtnosti netopýrů <,>
<br> - automatické registraci aktivity netopýrů v blízkosti-větrných elektráren <.>
<br> Hledání mrtvých netopýrů se provádí v pětidenním intervalu nejméně v období 1.dubna -
15.května,15.června - 15.července,1.srpna - l.října.' <.>
Také v otázce ptáků se stanoví tříletý monitoring po investici vedený podle pokynů Polské
asociace pro.větrnou energetiku (PAVE) (směrnice v oblasti hodnocení vlivu větrných
elektráren na ptáky).Pro zajištění srovnatelnosti dat-z obou monitoringů se při monitoringu
po investici použijí Stejné výzkumné plochy (body,-transekty,MRHP standard (monitoring
rozšířených hnízdícich ptáků] a sčítací plocha hnízdišt'i počet kontrol).Pokud by se do doby
spuštění elektrárny změnily směrnice ohledně rozsahu a metodiky průzkumů po realizaci,je
třeba sejim přizpůsobit.<.>
<br> Co se týče hlukové zátěže,po skončení realizace záměru bude proveden monitoring šíření-
hluku po realiz...

Načteno

edesky.cz/d/185628


Z důvodu ochrany osobních údajů nemůžeme dokumenty zobrazovat neregistrovaným uživatelům.

Chcete vědět víc?

Více dokumentů od Město Chrastava      Zasílat nové dokumenty emailem      Napište portálu edesky.cz