Státní
veterinární
správa
<br> Ptačí chřipka - informace pro veřejnost
Vysocepatogenní ptačí chřipka subtypu H5N8 se šíří Evropou.Nákaza je potvrzována u
nalezených uhynulých volně žijících ptáků a také v chovech drůbeže.V ČR zatím žádný případ
výskytu nebyl potvrzen ani u volně žijících ptáků XXX v chovech drůbeže.Přesto je potřeba
věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a preventivních
opatření v chovech drůbeže <.>
<br> Co je chřipka ptáků?
<br> Influenza drůbeže,známá také jako ptačí chřipka je virové onemocnění
postihující ptáky.Postihuje jak volně žijící ptáky,tak drůbež jako slepice <,>
krůty,kachny a husy.Postižená zvířata mají dýchací potíže,trpí ztrátou
chuti a masivně hynou v průběhu 1 —2 dnů <.>
<br> Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy a
vzplanutím klinických příznaků.V případě influenzy je to pouze několik dní.První příznaky se
obvykle objeví do jednoho týdne <.>
<br> Způsob přenosu ptačí chřipky
<br> K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků <.>
<br> Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři <.>
<br> Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly <,>
peří,uhynulá zvířata apod.) <.>
<br> Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky,psi apod.) <.>
<br> Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka.Dosud
nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka <.>
<br> Příznaky ptačí chřipky
<br> Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří,jsou netečná,odmítají se pohybovat <,>
mají dýchací potíže,jsou apatická (obr.1).Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví
úplné nechutenství.Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví.Vejce jsou
deformovaná a mají tenkou skořápku.Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z
nosu,kýchání).Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu.Zjišťovány jsou
krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích (obr.2),edém hlavy (obr.3).Mohou
se objevit otoky a krváceniny na končetinách (obr.4) <.>
<br>
<br> V případě podezření na výše uvedené příznaky u
ptáků informujte ihned o události soukromého
veterinárního lékaře nebo místně příslušnou
krajskou veterinární správu.Řiďte se přesně podle
jejich instrukcí.Nedovolte vstup cizím osobám do
postiženého místa <.>
<br> Obecné zásady ochrany člověka před nákazou
<br> Při dodržení základních ochranných pravidel je
pravděpodobnost nakažení minimální.Je třeba:
<br> chránit se kontaktu s podezřelými zvířaty,uhynulými ptáky,nedotýkat se ptačích
výkalů,poučit děti,aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a
nehrály si s drůbeží nezpracovávat nemocnou drůbež,dbát o osobní hygienu (umývání
rukou,přezouvání,převlékání po kontaktu s drůbeží),informovat o nálezu většího
počtu uhynulých ptáků veterinární správu,ochrana domácích miláčků - psů,koček
apod.— zabránit XXX v kontaktu s uhynulými nebo nemocnými ptáky při zahraničních
cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou,se vyhýbat trhům s drůbeží <,>
nekonzumovat zde jídla na ulici.Dbát dalších doporučení vydaných Evropským
centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a Ministerstvem zdravotnictví,která jsou
zveřejněna na www.mzcr.cz
<br> Zásady pro drobnochovatele drůbeže
<br> V tomto období výrazně doporučujeme chovatelům drůbeže,která má přístup do venkovních
výběhů,tam kde je to technicky a provozně možné,umístění zvířat uvnitř budovy <.>
<br> ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně
žijícím ptactvem
<br> • slepice,kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží,v chovech,kde není
možno zajistit chov v uzavřeném objektu,přijmout opatření,která v nejvyšší
možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky,krmivo a vodu umístit uvnitř
budovy,v krajním případě pod přístřeškem,pokud možno zamezit pobytu na
vodních plochách,kde jsou i volně žijící vodní ptáci,pokud možno nenapájet
neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží ke kterým mají přístup volně
žijící ptáci venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky
(sítě,ploty,zábrany),pokud je to možné a vhodné využít plašičů,např.siluetu
nebo maketu dravce <,>
<br> • zamezit znečištění krmiva a vody trusem volné žijících ptáků,oznámit zvýšený
úhyn,onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři,nekrmit zvířata
masem uhynulých ptáků <.>
<br> s:
<br> KVS SVS pro Královéhradecký kraj
<br> XXXXXXXX XXXXXX MVDr <.>
<br>
<br> KVSH XXX XXX XXX 602 483 537 b.karesova.kvsh@svscr.cz
<br>
<br> XXXXXXX XXXXXXXX MVDr.KVSH XXX XXX XXX XXX XXX XXX k.liskova.kvsh@svscr.cz
<br> XXXXXXXXXXXXXX XXXXX MVDr.HK XXX XXX XXX XXX XXX XXX a.kolovratnikova.kvsh@svscr.cz
<br> XXXX XXXXXX MVDr.JC XXX XXX XXX XXX XXX XXX v.knap.kvsh@svscr.cz
<br> XXXXXXXXXX XXXXXXXXX MVDr.XXX XXX XXX XXX XXX
XXX
<br> j.stepankova.kvsh@svscr.cz
<br> Per XXX XXXXXXXX,veterinární lékař XXX XXX XXX XXX XXX
XXX
<br> v.pergler.kvsh@svscr.cz
<br> XXXXX XXXX MVDr.TU XXX XXX ...