edesky.cz / data z úředních desek přehledně
Tento dokument byl načten z úřední desky, kterou vede Obec Bezděkov pod Třemšínem.
Zborovská 11 150 21 Praha 5 tel.: 257 280 111 fax: 257 280 170 prijmeni@kr-s.cz www.kr-stredocesky.cz
<br>
<br> V Praze dne: 4.11.2013 Obec Bezděkov pod Třemšínem
<br> Bezděkov pod Třemšínem 3
<br> 262 42 Rožmitál pod Třemšínem
<br> Číslo jednací: 128895/2013/KUSK
<br> Spisová značka: SZ-090812/2012/KUSK/10
<br> Vyřizuje: XXXXX XXXXXX / XXX XXX XXX
<br> Značka: OŽP/Kk
<br> Váš dopis ze dne 21.8.2013
<br> Věc: Rozhodnutí o námitkách proti návrhu na vyhlášení zvláště chráněného
<br> území - přírodní památky Bezděkovský lom
<br>
ROZHODNUTÍ
<br> Krajský úřad Středočeského kraje,odbor životního prostředí a zemědělství (dále
<br> XXX XXXXXXX úřad) jako orgán ochrany přírody a krajiny příslušný podle § 40 odst.4 a
<br> § 77a odst.4 písm.g) zákona České národní rady č.114/1992 Sb <.>,o ochraně přírody a
<br> krajiny,ve znění pozdějších předpisů (dále XXX XXXXX č.XXX/XXXX Sb.) rozhodl
<br> námitkám proti návrhu na vyhlášení zvláště chráněného území Bezděkovský lom
<br> v kategorii přírodní památka (dále jen Památka),podaných obcí Bezděkov pod
<br> Třemšínem dne 30.8.2013 nevyhovět <.>
<br> Odůvodnění
<br> Krajský úřad oznámil dopisem č.j.090812/2012/KUSK ze dne 31.5.2013
<br> dotčeným vlastníkům a obcím a dotčeným orgánům státní správy návrh na vyhlášení
<br> Památky,kterou se vymezuje evropsky významná lokalita Bezděkovský lom (kód
<br> CZ0213008),v němž popsal polohu,předmět ochrany,cíl ochrany,ochranné
<br> podmínky a další charakteristiky navrhovaného zvláště chráněného území,včetně
<br> podrobného odůvodnění.Současně Krajský úřad oznámil možnost seznámit se
<br> s návrhem plánu péče o Památku a v souladu s § 40 odst.2 zákona č.114/1992 Sb <.>
<br> dále seznámil dotčené subjekty s možností podat proti návrhu na vyhlášení zvláště
<br> chráněného území námitky.Dne 30.8.2013 byly doručeny námitky obce Bezděkov
<br> pod Třemšínem (dále jen Obec),další subjekty možnosti podat námitky nevyužily <.>
<br> Doručené námitky byly podány v předepsané lhůtě a byly Krajským úřadem
<br> vyhodnoceny jako přípustné ve smyslu § 40 odst.4 zákona č.114/1992 Sb <.>
<br> Těžištěm podání učiněného Obcí je námitka vůči omezení využití lomu pro chov
<br> ryb a sportovní rybolov s poukazem na nevhodnost nádrže pro výskyt předmětu
<br> ochrany (čolek velký - Triturus cristatus) a z toho pramenící malý výskyt čoklů <.>
<br> V úvodu svého podání Obec shrnuje historii využívání lomu,průběhu těžby a vývoj
<br> lokality po jejím ukončení v roce 2002.Uvádí,že v roce 1992,kdy byla těžba dočasně
<br> obnovena,bylo po vyčerpání vody z lomového jezírka zastiženo více než sto kusů ryb <,>
<br> včetně ryb dravých.Z této skutečnosti Obec dovozuje nepřítomnost čolků v nádrži
<br> způsobenou predací jejich larev,které neměly a nemají z důvodu chybějící litorální
<br>
<br> strana 2 / 4 k SZ-090812/2012/KUSK/10
<br> vegetace možnost úkrytu (přímé doklady o výskytu čolků v lomovém jezírku však
<br> nejsou k dispozici).Ryby se do nádrže dostaly údajně nejspíše přirozenou cestou,což
<br> je v podání zmíněno na podporu názoru o nevhodnosti lomového jezírka pro výskyt
<br> čolků.K tomu je potřeba uvést,že pokud se do nádrže dostaly přirozenou cestou ryby <,>
<br> což jistě nelze zpochybnit,je nanejvýš pravděpodobné,že se tam stejným způsobem
<br> dostali i obojživelníci,kteří mají poněkud větší schopnost migrovat mezi vodními
<br> biotopy <.>
<br> Dále Obec uvádí údaje o počtu vysazovaných ryb a jejich krmení,přičemž
<br> zdůrazňuje,že jde o chov legální.Po ukončení těžby se lom zatápěl postupně a je tedy
<br> zřejmé,že zpočátku,kdy byla hloubka vody malá,jistě nabízel lepší biotop spíše pro
<br> obojživelníky než pro ryby.Následně byly podle zmíněných údajů Obce do jezírka
<br> vysazeny ryby.Jestliže se i dnes,přes v námitkách opakovaně zmiňované nepříznivé
<br> podmínky pro čolky,dospělci některých druhů obojživelníků v lomovém jezírku
<br> vyskytují,je zřejmé,že vysazení ryb a jejich krmení bylo uskutečněno do nádrže
<br> s obojživelníky.Došlo tedy ke škodlivému zasahování do přirozeného vývoje zvláště
<br> chráněných druhů živočichů.To je již více než dvacet let definováno v § 50 zákona
<br> č.114/1992 Sb.jako zakázaný zásah.V námitkách se neuvádí,že byly vydány
<br> příslušné výjimky a povolení,proto je otázkou,zda lze na chov pohlížet jako na
<br> legální <.>
<br> V podání se rovněž zpochybňuje možnost rychlého nárůstu početnosti zdejší
<br> populace čolků po ukončení těžby a její následná existence v „nevhodné“ nádrži.To
<br> lze uspokojivě vysvětlit migrací z blízkých zdrojových biotopů,například z oblasti
<br> dnešní PP Rožmitál pod Třemšínem,kde jsou populace obojživelníků dlouhodobě
<br> monitorovány,přičemž bylo současně zachováno velmi nízké zarybnění v lomu <.>
<br> Osídlování lomového jezírka mohlo probíhat (a pravděpodobně probíhalo) opakovaně <.>
<br> Známé jsou případy přenosu snůšek na tělech vodních ptáků a dalších snadno
<br> migrujících obratlovců,nebo dokonce na dopravních prostředcích.Absence litorální
<br> vegetace,která je v námitk...
Načteno
Meta
EIA