4% <,>
<br> XXXXXXXXX XXXXX Heraldická kancelář „Dauphin“ Roudnice nad Labem XXXX
<br> HUSÍ LHOTA
<br> Poznámky k návrhům obecního znaku a vlajky
<br> Znak cechu malířů štítů o TVORBĚ OBECNÍCH ZNAKÚ
<br> Z poznání historického vývoje městských a obecních znaků lze ze skladby užitých znakových figur a dalších souvislostí odvodit pohnutky,stanovit příčiny a inspirace jejich volby.Můžeme je rozdělit do několika skupin.Vyjmenujeme jen některé <.>
<br> Mnoho obecních znaků je odvozeno od znaků vrchností.Ať od znaku krále 11 měst královských,či od znaku šlechtického majitele,biskupa nebo církevní instituce u měst poddanských.Při jejich tvorbě bylo snahou navrhovatelů odlišit nějakým způsobem znak obce od znaku vlastníka.Stávalo se tak různými způsoby,jakými bylo přijetí pouhé části znaku,umenšení znakových figur,změna tinktur znakového pole či znamení,nebo doplnění další figurou nebo znamením atp <.>
<br> Jinou skupinu tvoří znaky odvozené od přírodních podmínek.Například použitím figury kopce je charakterizováno prostředí,ve kterém obec leží.Vlnité břevno má obvykle souvislost s existencí vodního toku.Stejným způsobem vypovídá vyobrazení skály.Stromy mohou symbolizovat okolní lesy.Některá znamení ukazovala na převažující zaměstnání obyvatel.Proto se objevují ve znacích motivy zemědělské,vinařské,Chmelařské,rybářské,hornické atd.Ve znacích se připomínaly i různé události <.>
<br> Jednu z nejcennějších skupin jsou znaky ukazující užitými symboly na jméno obce.Tak jak je například jabloň ve znaku Jablonce nad Nisou,rak ve znaku Rakovníka,sova ve znaku Sovínek,či měsíc - XXXX ve znaku Loun.Takovým znakům se říká „znaky mluvící“ <.>
<br> Současné tendence ve tvorbě obecních znaků se přidržují již osvědčených XXXXX a postupů.Přesto jsou některé figury pro obce bez statutu města nepoužitelné.Například hradby,jejichž fyzická existence byla vysoce ceněnou výsadou a pýchou každého města a zároveň jejich nejpřípadněj ším symbolem <.>
<br> Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky preferuje u obcí znaky jednodušší,které více odpovídají původním praktickým funkcím znaků a také významu uživatele.Podoba navrženého znaku musí bezpodmínečně být v souladu s pravidly,zásadami a uzancemi heraldiky.Nemá kolidovat se znaky již v České republice užívanými.Má být jednoznačným a nezaměnitelným symbolem konkrétní obce <.>
<br> V heraldice platí,že znak je posuzován nikoliv z pohledu pozorovatele,ale z pohledu nositele.Proto je v popisu používáno stranového určení „vlevo“ a „vpravo“ ve zdánlivém rozporu s pozorovaným vyobrazením,kde jsou například figury v polohách právě opačných <.>
<br> Z HISTORIE OBCE
<br> Následující řádky nemají ambici být vyčerpávajícím pojednáním o historii obce.Budou zmíněny především ty skutečnosti,které mohou být pro výběr heraldických XXXXX do znaku obce inspirující <.>
<br> K historii obce Husí Lhota mnoho informací není (to je patrné i z informací o historii obce na jejích webových stránkách).První zmínka v písemných historických pramenech o obci Husí Lhota je nepřímá a je uvedena v přídomku Markvarta Kusa ze Lhoty a odjinud z Mohelnice („Marquardus Kus de Lhota“),který krom jiných svědčil v listině vydané dne 25.10.1391 Martinem Zlým ze Stakor a připojil k ní svou pečeť (Profous,Antonín: Místní jména v Čechách.Díl II.Praha 1949,s.539,dále jen Profous; Sedláček,August: Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty.Svazek 1.Edidit XXXXXXXX XXXXX.Praha XXXX,s.XX,dále XXX XXXXXXXX,Atlasy; Sedláček August: Místopisný slovník historický Království českého.b.d.a m.v.[Praha 1908],s.517) <.>
<br> Pak se prameny na více jak sto let odmlčují.I jméno „Lhota“,které bylo pro označení obce používáno,mohlo bez dalšího určujícího přívlastku „Husí“ znemožnit identifikaci,protože vsí pojmenovaných Lhota bylo v Čechách více jak tři stovky.Dne 26.8.1525 prodal Markvart Frycek z Daliměřic svou ves Volenovice s příslušenstvím radě města XXXXX XXXXXXXX.Příslušenství statku byla ves a tvrz Volenovice,obojí pusté,dvůr poplužní s poplužím,vsi celé Plasy,s podacím kostelním,a Stakorce,ve Lhotě Husí co tu měl a v Uhlenici dvory kmetcí
<br> 3
<br> (poddanské) pusté,vše za 1 500 kop grošů českých.Český XXXX XXXXXX Jagellonský uvedený prodej potvrdil XX.X.XXXX Kunrátovi Krajířovi z Krajku,vlastníku města Mladé Boleslavi.V roce 1527 byla tato mladoboleslavská majetková akvizice vložena do desek zemských (Sedláček,August: Hrady,zámky a tvrze Království českého.Díl X.Boleslavsko.Praha 1895,s.42; DZ 3 K 23).Jak je patrné,tak Markvart Frycek z Daliměřic nevlastnil Husí Lhotu celou,ale pouze „co tu měl“.Pod tímto sdělením je možné si představit například lány,dvory nebo i platy.Podstatné je,že od roku 1525 byla Husí Lhota majetkem obce města XXXXX XXXXXXXX,která zde,prostřednictvím svých představitelů,purkmistra,rady a konšelů,vykonávala vrchnostenská práva až do roku 1850,kdy byla dosud patrimoniální správa nahrazena správou státní <.>
<br> Po porážce stavovského povstání v bitvě na Bílé H...