OBECNÍ SYMBOLY A JEJICH ZÁKONNÉ UKOTVENÍ1
<br> Vydáním zákona č.367/1990 Sb.o obcích (obecním zřízení) došlo k zásadní změně v dosavadním
pohledu na městskou a obecní heraldiku.Podle dosavadního názoru na tuto problematiku měla
dosud právo užívat znak pouze města,případně obce spravované městskými národními výbory,a
městečka,kterým byly před rokem 1918 znaky uděleny nebo které dlouhodobě tyto znaky užívaly.2
<br> V současnosti platí Zákon o obcích (obecní zřízení) č.128/2000 Sb <.>,ve kterém je uvedeno
následující (hlava I,díl 4,§ 34a):
<br> §34a (1) Obce mohou mít znak a vlajku obce <.>
<br> §34a (2) Předseda Poslanecké sněmovny může obci,která nemá znak nebo vlajku obce,na její žádost znak
nebo vlajku obce udělit.Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost obce změnit znak nebo vlajku obce <.>
Kancelář Poslanecké sněmovny zašle údaje o udělení nebo změně znaku nebo vlajky obce neprodleně
Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu <.>
<br> §34a (3) Obce a XXXX zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou užívat znak a
vlajku obce.Jiné subjekty mohou užívat znak obce XXX s jejím souhlasem.K užívání vlajky obce není nutný
její souhlas <.>
<br> §34a (4) Má-li městský obvod nebo městská část svůj znak a vlajku,platí pro jejich užívání odstavec 3 <.>
<br> Webové stránky Poslanecké sněmovny nabízejí následující informace,týkající se schvalovacího
procesu obecních symbolů:3
<br> Systém REKOS zajišťuje evidenci žádostí o udělení obecních symbolů a shromažďuje informace o obecních
symbolech České republiky <.>
<br> Právo užívat obecní symboly uděluje předseda Poslanecké sněmovny na základě doporučení Výboru pro
vědu,vzdělání,kulturu,mládež a tělovýchovu (VVVKMT) <.>
<br> Žádosti o udělení obecních symbolů projednává Podvýbor pro heraldiku a vexilologii,který je součástí
VVVKMT.Jednání podvýboru jsou ze zákona č.90/1995 Sb <.>,o jednacím řádu Poslanecké sněmovny <,>
neveřejná <.>
<br> Žádost o schválení obecních symbolů musí obsahovat:
<br> - průvodní dopis na hlavičkovém papíru - opatřen razítkem obce a podpisem pověřeného zastupitele
<br> - kopii usnesení zastupitelstva,kterým schválilo předložené návrhy
<br> - barevné vyobrazení návrhu ve formátu A 4 s uvedením autora
<br> - návrh slovního popisu předloženého návrhu
<br> - odůvodnění použitých figur v návrhu
<br> Podvýbor stanoví expertní skupinu,která je jeho poradním orgánem a je složena z odborníků v oboru
heraldiky (nauka o znacích) a vexilologie (nauka o vlajkách) <.>
<br> 1 Sestavil XXX XXXXX dne XX.března XXXX <.>
X XXXX XXXXXX,K diskusi o komunální heraldice,in: sborník Západní Morava III <.>,1999,str.263 <.>
3 http://rekos.psp.cz/informace.Přehled udělených znaků a vlajek: http://rekos.psp.cz <.>
<br>
<br>
<br> Úkolem výše zmíněného Podvýboru je dohled nad tím,aby návrhy znaků a vlajek
odpovídaly zásadám heraldické a vexilologické tvorby a nebyly shodné se znaky a vlajkami již
užívanými.Pokud nemají členové podvýboru k návrhům žádných připomínek,je stanoven závazný
slovní popis (blason) znaku a vlajky <.>
<br> Při tvorbě nových znaků se obce nejčastěji opírají o staré obecní pečeti.Ty však mnohdy
bývají pro přímé přenesení XXXXX do nově udělovaného znaku hůře použitelné.Velmi vhodné je
použít do znaku tak zvaného mluvícího znamení – například Bory borovici,Bobrůvka bobra,Zubří
hlavu zubra či Výčapy čápa.Velmi často se obce vrací do své historie a zařazují do návrhu znaku
určité figury z erbu své nejvýznamnější vrchnosti.Nelze však udělit obci pouhý vrchnostenský
znak,i když jde o šlechtický rod dávno vymřelý.Časté je také přejímání barev vrchnostenského
erbu do nového znaku obce.V obcích s farním kostelem jsou často do návrhu obecního erbu
zařazovány atributy světců – patronů místního kostela.Z dalších pro tvorbu obecního znaku
použitelných symbolů lze využít různé významné stavby nebo přírodní útvary v obci.Tyto figury
však musí být obecné a maximálně stylizované.Konečně lze využít symbol hlavního zaměstnání
obyvatelstva.Typická jsou hornická kladívka pro důlní činnost,vinný hrozen pro vinařství,ovce
pro salašnictví.Velmi často v pečetích užívaná samotná radlice je právě pro velmi časté užití při
schvalování nových znaků neprůchodná.Znaky totiž musí být jedinečné,nelze udělit znak,který
byl již udělen jiné obci.4
<br> 4 Výňatky z textu: XXXX XXXXXX,K diskusi o komunální heraldice,in: sborník Západní Morava III <.>,1999,str.263–
264.K tématu procesu tvorby obecních symbolů viz články v témže čísle sborníku: XXXXXX XXXXX,Úcta a cit
chybí i v heraldice,str.264–266; XXXXXX XXXXXX,Heraldika jako tradice,str.XXX–XXX.Též XXXXXXXXX XXXXX <,>
Česká heroldie – ano či ne,in: sborník Heraldika a genealogie,č.3 – 4/2008,roč.41,Praha 2008,str.135–138 <.>
TÝŽ,Mystifikace,šalba a „bullshit“ v české komunální heraldice,in: Tamtéž,1 – 4/2011,ročník 44,Praha 2011 <,>
str.165–220 <.>
<br>
<br> ZÁKLADNÍ HERALDICKÁ PRAVIDLA5
<br> Heraldika – pomocná věda historická,která se zabývá naukou o znacích a jejich tvořením.Lze ji tak
do značné míry považovat ...

PŘÍLOHA č.1

PODKLADY K TVORBĚ SYMBOLŮ OBCE BŘEZÍ
<br> Největší soubor pramenů pro poznání historie obce Březí je uložen ve Státním okresním archivu
Žďár nad Sázavou,ve fondu Archiv obce Březí (u Vlkova).Časový rozsah tohoto fondu počíná
rokem 1677 a končí rokem 1945 a má velikost 0,58 běžných metrů.Nacházejí se tu zápisy ze schůzí
rady a zastupitelstva z let 1932–1948,obecní matrika z let 1935–1947,kniha vydaných
domovských listů z let 1911–1951,spisy svobodných dvořáků z let 1677–1874,opis josefínského
katastru z roku 1789,matrika pozemkového výnosu z roku 1820,společné hospodaření Březí-
Ondrušky z let 1924–1948,stavba silnice Březí-Milešín roku 1941.1 Dalšími významnými prameny
jsou farní matriky,počínající rokem 1662,a gruntovní kniha osovského panství,která zachycuje
Březí a Ondrušky v letech 1591–1638.2 Pro novější dobu jsou významné obecní kroniky.3
<br> Nejobsáhlejší pojednání o obci Březí pochází z roku 1900 v rámci Vlastivědy moravské.4
Kromě toho byly uveřejněny další stručnější pojednání a slovníková hesla.5
<br> Historické vymezení obce Březí
Obec připomínaná poprvé roku 1349 byla dlouho rozdělená mezi osovské (1349–1590) a
meziříčské panství (1366–1552),další část Březí tvořil svobodný dvůr podléhající přímo
panovníkovi (první zmínka z roku 1366).Ondrušky byly dle dosavadní literatury založeny v letech
1560–1590 pod názvem „Nové Rohy“ obyvatelstvem přesídleným ze zrušených Rohů <.>
<br> Ve druhé polovině 16.století přešla část obce,přináležející k meziříčskému panství,k
panství osovskému.Svobodný dvůr,který byl v průběhu 16.a 17.století dělen na drobnější
hospodářství,byl po zrušení poddanství v polovině 19.století připojen pod obec Březí.Podobně
byly tehdy připojeny Ondrušky,které se staly místní částí obce Březí <.>
<br> Významné pro obec bylo zřízení farnosti Březí v roce 1788 <.>
<br> Staré pečeti a razítka obce Březí
Nejstarší známá pečeť obce Březí pochází z roku 1749.Zobrazuje radlici položenou ramenem
nahoru a směřující hrotem vpravo (dle heraldiky),s písmeny D-H-B (Dědina Horní Březí) (Příloha
č.1).6
<br> Po zřízení farnosti za josefínských reforem byl znak doplněn o korunku – mariánský
symbol.Doložen je otisk pečetního typáře z roku 1885 a otisk razítka z dvacátých let 20.století
(Příloha č.2).7
<br> V případě Ondrušek je znám otisk pečetního typáře z roku 1880.Je na něm znát radlice
stojící – s výhradou špatné čitelnosti – patrně mezi květinami.Vzhledem k tomu,že tehdy byly
Ondrušky již místní částí Březí,jednalo se zřejmě o malý znak obce Březí (Příloha č.3).8
<br> Mluvící znamení aneb význam názvu obce Březí
Pro 14.století,kdy se objevují nejstarší záznamy o Březí,je název vsi psán jako Brys (něm.) či
<br> 1 http://aplikace.mvcr.cz/archivni-fondy-cr; archivní pomůcka: J.BENC,Archiv obce Březí ( u Vlkova ) 1677–1945
(1955),sdružený a skupinový inventář (část),1977,str.2,ev.č.518/1 <.>
2 Moravský zemský archiv v Brně,fond E 67 – Sbírka matrik,č.15395,15396,15397,15398,15399,15400,15402 <,>
<br> 15403,15406,15407,15408,15410,15589,16023,16040.Tamtéž,fond F 182 – Velkostatek Osová,inv.č.71,fol <.>
283–341 (Březí) a 402–420 (Ondrušky); dosud nepublikovaný přepis pořídil XXX XXXXX v březnu a dubnu XXXX <.>
<br> X Oskenované obecní kroniky viz: www.brezi.eu <.>
4 XXXXXXXX XXXXXXX a XXX XXXXX,Bítešský okres,Brno XXXX,reedice XXXX,str.79–83 a 107 <.>
5 Kupříkladu: XXXXX XXXXXXXX (red.),Vlastivědný lexikon obcí Moravy a Slezska I,A–J,Muzejní a vlastivědná
<br> společnost v Brně,v tisku,heslo Březí (autor Martin ŠTINDL).Kolektiv,Regionální učebnice Bítešsko,2011 a
2013,str.76.XXXXX XXXXXXX,Březí,in: Zpravodaj města Velké Bíteše,duben 2007,str.1–3.XXXXXXXX XXXXX <,>
Historický místopis země Moravskoslezské,Praha XXXX,reedice 2004,str.65.Webové stránky: cs.wikipedia.org <.>
<br> 6 Moravský zemský archiv v Brně,fond D 2 – rektifikační akta,signatura R 246 <.>
7 Státní okresní archiv Žďár nad Sázavou,fond Archiv města Velké Meziříčí,„Záznamy o předání hnanců“.Tamtéž <,>
<br> fond Archiv obce Březí,domovský list vložený do knihy domovských listů (inv.č.3) <.>
8 Státní okresní archiv Žďár nad Sázavou,fond Archiv města Velké Meziříčí,„Záznamy o předání hnanců“ <.>
<br>
<br>
Březí,Horní Březí.9 Původní německý název bývá někdy vysvětlován jako bržiště (tj.doupě)10,ale
je pravděpodobnější,že bylo pouze poněmčeno české slovo označující břízy.Napovídají tomu i
další varianty názvu,znějící jako Březí,popř.Březy.Zajímavý je též další přívlastek Ondřeje z
Březí,který vlastnil zdejší svobodný dvůr v letech 1437–1446 a užíval erb s figurou šraňku,totiž
Březina z Břízek.11 Že pojmenování Březy znamenalo břízy v množném čísle,napovídá též nejstarší
městská kniha blízké Velké Bíteše.Do ní byly v roce 1667 zapsány hraniční znamení města <,>
přičemž břízy „březy“ sloužily vedle jiných jako výrazné stromy pro poznačení hraničních křížů.12
Další nápovědou pro vysvětlení pojmu Březí jako břízy lze použít názvu potoka (Březina) a lesa
(Březeny).Doklady o přimíšení bříz ve zdejších lesích pocházejí i z doby před 200 lety.13 V...

©l---
<br> w

OBOUSTRANNĚ UŤATÁ BŘEZOVÁ VĚTEV PŘIROZENÉ BARVY
SE TŘEMI SVĚŠENÝMI ZLATÝMI LISTY
<br> - tzv.mluvící znamení
<br> - nahoře je kvůli přívlastku názvu obce „horní“
Od 14.století používán pro odlišení od
Březského (Dolní Březí)
<br> - zlatá barva (zlatý kov) dodává figuře
nejvyšší váhu
<br> ČERNO-STŘÍBRNÁ BARVA ŠTÍTU
<br> - černá barva odkazuje na polní trať
"Na Černých",která se nachází na
severní straně dominantního vrchu
Horka
<br> - bílá barva (stříbrný kov) odkazuje
na farní kostel Jména XXXXX XXXXX <,>
stojící u domovní zástavby na jižní
straně vrchu Horka
<br> - kombinace černé barvy a stříbrného
kovu odkazuje na přirozené barvy
březového kmenu,který též připomíná
umístění položených radlic nad sebou
<br> DVĚ ČERNÉ STŘEDOVĚKÉ RADLICE
<br> 1.radlice
Pečeť Březí r.1749,DHB = Dědina Horní Březí
a otisk pečetního typáře Březí z roku 1885
<br> 2.radlice
Otisk pečetního typáře Ondrušek z roku 1880
<br> DĚLENÝ ŠTÍT
<br> - pro rozlišení přívlastku horní/dolní