"\
<br> Stanislzu Kasík Heraldická kancclář „l)auphin“ Roudnice nad Labem 2015
<br> Pomamk; k m'n rhum obecního znaku a vlajky
<br> Znak cechu malířů štítů () TVORBĚ OBECNÍCH ZNAKU
<br> Z poznání historického vývoje městských a obecních znaků lze ze skladby užitých znakových figur & dalších souvislostí odvodit pohnutky,stanovit příčiny a inspirace jejich volby.Můžeme je rozdělit do několika skupin.Vyjmenujeme jen některé <.>
<br> Mnoho obecních znaků je odvozeno od znaků vrchností.Ať od znaku krale u měst královských,či od znaku šlechtického majitele,biskupa nebo církevní instituce u měst poddanských.Při jejich tvorbě bylo snahou navrhovatelů odlišit nějakým způsobem znak obec od maku vlastníka.Stávalo se tak různými způsoby,jakými bylo přijetí pouhé části znaku,umenšení znakových figur,změna tinktur znakového pole či mamení,nebo doplnění další figurou nebo znamením atp <.>
<br> ] inou skupinu tvoří znaky odvozené od přírodních podminek.Například použitím figury kopce je charakterizováno prostředí,ve kterém obec leží.Vlnité břevno má obvykle souvislost s existencí vodního toku Stejným způsobem vypovídá vyobrazení skály.Stromy mohou symbolizovat okolní lesy.Některá znamení ukazovala na převažující zaměstnaní obyvatel.Proto se objevují ve znacích motivy zemědělské,vinařské,chmelařské,rybářské,hornické atd.Ve znacích se připomínaly i různé události <.>
<br> 2
<br> Jednu z nejcennějších skupin jsou maky ukazující užitými symboly na jméno obce.Tak jak je například jabloň ve znaku Jablonce nad Nisou,rak ve znaku Rakovníka,sova ve znaku Sovínck,či měsíc - XXXX ve znaku Loun.Takovým znakům se říká „maky mluvící“ <.>
<br> Současné tendence ve tvorbě obecních znaků se přidržují již osvědčených XXXXX a postupů.Přesto jsou některé figury pro obce bez statutu města nepoužitelné.Například hradby,jejichž fyzická existence byla vysoce ceněnou výsadou a pýchou každého města a zároveň jejich nejpřípadnějšim symbolerm
<br> Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky preferuje u obcí znaky jednodušší,které více odpovídají původním praktickým funkcím znaků a také významu uživatele.Podoba navrženého znaku musí bezpodmínečně b' v souladu s pravidly,zásadami a uzancemi heraldiky.Nemá kolidovat se znaky již v eské republice užívanými.Má být jednoznačným a nezaměnitelným symbolem konkrétní obce <.>
<br> V heraldice platí,že znak je posuzován nikoliv z pohledu pozorovatele,ale z pohledu nositele.Proto je v popisu používáno stranového určení „vlevo“ a „vpravo“ ve zdánlivém rozporu s pozorovaným vyobrazením,kdejsou například figury v polohách právě opačných <.>
<br> Z HISTORIE OBCE
<br> Následující řádky nemají ambici být vyčerpávajícím pojednáním o historii obce.Budou zmíněny především ty skutečnosti,které mohou být pro výběr heraldických XXXXX do znaku obce inspirující <.>
<br> Obec Křenice se skládá ze tří místních částí — Kámen,Křenice a Přetín.Z pohledu historických písemných pramenů je „nejstarší“ Přetín,připomínaný v roce 1272.Následují Křcnice,o nichž je první zmínka činěna v roce 1339 a nakonec Kámen,o němž se poprvé píše v roce 1548 <.>
<br> Přetín se zmiňuje v listině papeže Řehoře X.pro klášter premonstrátek v Chotěšově,vydané dne 13.5.1272.Papež v listině potvrzuje majetek kláštera.Ve výčtu vsí,které klášteru patří,je zmíněn i Přetín („de Pretino“; Regesta diplomatica nec nos epistolan'a Bohemiae et Moraviae.Pars ll.Pragae 1882,No781,s.312 — 314,Přetín s.313,dále jen RBM; viz také Profous,Antonín: Místní jména v Čechách.Díl m.Praha 1951.s.471,dále jen Profous) <.>
<br> Křenice se v písemných historických pramenech poprvé zmiňují v listině vydané dne 12.4.1339 Sezemou,synem Protivy z Dolan.kterou potvrzuje prodej vsi Křenice („Kczenicz“) Petrovi proboštovi klášteru v Chotěšově za 330 kop pražských grošů.Součástí příslušensz prodané vsi byly krom jiného lidé poddaní,tvrz,mlýny,rybníky.lesy.pole obdělané i neobdělané,louky,platy,práva a svobody (RBM,IV <.>,1892,No 654,s.254; Profous,II <.>,1949,s.385 — 386)) <.>
<br> 3
<br> Na webových stránkách obce Křenice (www.krenice.cz) je uveden zcela nepřesný údaj o první zmínce o obci.která zařazována do 10.století a je dávána do souvislosti „s názvem Chřenice,případně Chřen“.Tento údaj je nekriticky převzat z publikace Antonína Profouse s názvem Místní jména v Čechách,kde se v kapitole o vsi Křenek u Brandýsa nad Labem píše o vzniku a významu jména této obce (připomínána v roce 1337; Profous,11 <.>,1949,s.385).To je odvozeno od zdrobněliny osobního jména „Chřen“ ve tvaru „Chřeník“.V novodobé češtině má staročeské slovo „chřen“ význam „křen“ - obojí se vztahuje k rostlině botanicky zvané Křen selský (Armoracia nrsticana).O zařazení jména do 10.století mohu spekulovat tak,že jde o jméno starobylé a ve vyprávěcich pramenech se vyskytující (např.Kosmova kronika česká,Kniha 111 <.>,kap.XIX <.>,zápis k roku 1 106 — Budivoj,syn Chřenův).Pokud byla úvaha pisatelem historie obce najejích webových stránkách vedena tímto způsobem,pak jde o metodicky ne...