Kůrovcová situace bude v roce 2018 mimořádně
<br> nepříznivá.Ministerstvo zemědělství upozorňuje vlastníky
<br> lesů na nutnost včasného výkonu opatření v ochraně lesa
<br> proti kůrovci.Odborníci zdarma poradí
<br> 21.3.2018
<br> Povinností vlastníků lesů je provádět taková opatření,aby se předcházelo a zabránilo
působení škodlivých činitelů.Základem boje s kůrovcem je aktivní vyhledávání kůrovcem
napadených stromů a jejich včasná asanace.Ministerstvo zemědělství poskytuje
vlastníkům lesa zdarma odbornou podporu prostřednictvím odborných lesních
<br> hospodářů,Lesní ochranné služby a metodických pokynů <.>
<br> Základem ochrany lesa proti kůrovcům je aktivní vyhledávání kůrovcových stromů
(stromy kůrovcem aktuálně napadené,ale kůrovcem ještě neopuštěné),jejich těžba a
včasná asanace (zahubení kůrovce,který se v nich pod kůrou vyvíjí).K obraně proti
kůrovci se používají odchytová zařízení,zejména lapáky,tj.úmyslně pokácené stromy,a
<br> feromonové lapače.Vlastníci lesů mají podle lesního zákona povinnost chránit porosty před
škodlivým hmyzem a zabránit jeho dalšímu šíření.To samé platí i pro osoby,které skladují
<br> napadené dřevo nebo užívají pozemky mimo les,na kterých je napadené dřevo uskladněno <.>
<br> Při napadení lesních porostů kůrovcem by se měli vlastníci lesů hned obrátit na své
odborné lesní hospodáře,popř.na místní orgány státní správy lesů (obecní úřady obcí
s rozšířenou působností),kde jim sdělí jméno příslušného odborného lesního hospodáře
a jeho kontaktní údaje.Pro lepší informovanost vydalo Ministerstvo zemědělství leták s názvem
„Kůrovci – vážná hrozba pro smrkové lesy!“ V něm jsou popsány tři hlavní druhy kůrovců <,>
identifikace napadených stromů a zásady ochrany lesních porostů.Využít je možné i postupů
<br> obsažených v normě ČSN 481000 - ochrana lesa proti kůrovcům na smrku <.>
<br> Bezplatný poradenský servis při řešení problémům s kůrovcem poskytuje vlastníkům lesa Lesní
ochranná služba zajišťovaná Ministerstvem zemědělství prostřednictvím Výzkumného ústavu
<br> lesního hospodářství a myslivosti (adresa: www.vulhm.cz/los; e-mail: los@vulhm.cz,tel.:
<br> 257 892 222).Na internetových stránkách Lesní ochranné služby je zároveň možné najít další
<br> informace a metodické pokyny <.>
<br> Vlastníci lesů jsou podle lesního zákona povinni se o svůj majetek starat.Ministerstvo
zároveň jim poskytuje odbornou podporu.Financuje odborné lesní hospodáře,kteří
majitelům lesů do 50 hektarů zdarma radí,mimo jiné i s postupem proti kůrovci <.>
Ministerstvo také připravuje novelu vyhlášky,která zefektivní postupy proti kůrovci <.>
<br> Pod záštitou Ministerstva zemědělství je rozvíjen projekt „Kůrovcové info“ (projekt Lesnické práce a
<br> Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti),který poskytuje informace o průběhu rojení
lýkožrouta smrkového (Ips typographus) i lýkožrouta severského (Ips duplicatus) v různých
nadmořských výškách v různých lokalitách České republiky v reálném čase
<br> (http://www.kurovcoveinfo.cz/) <.>
<br> Další informace je možno získat prostřednictvím portálu Ministerstva zemědělství <.>
<br> Kůrovci se začínají rojit podle počasí obvykle od poloviny dubna,ve vyšších polohách
později.Před vyrojením kůrovce je obecně nutné zpracovat kůrovcem napadené dříví
z loňského roku a případně připravit odchytová zařízení <.>
<br> Dne 22.11.2017 nabylo účinnosti Opatření obecné povahy Ministerstva zemědělství ze
dne 7.11.2017,které nařizuje vlastníkům lesa na území České republiky zpracování
těžeb nahodilých (tj.kůrovcem nebo jinak poškozené dříví),vzniklých ke dni účinnosti
<br> opatření,do 31.3.2018.Plnění nařízení je samozřejmě nutné posuzovat objektivně podle
reálných podmínek.V případech,kde dodržení termínu brání objektivní okolnosti (sněhová
pokrývka v lesích v horských a podhorských oblastech nebo překrytí původní kalamity později
poškozeným dřívím),je nicméně třeba trvat na zpracování nahodilé těžby nejpozději v termínech
stanovených právními předpisy,tj.do 31.května v lesích do nadmořské výšky 600 m n.m.a
do 30.června v lesích nad 600 m n.m.V těchto termínech je zároveň nutné vytěžit a
ošetřit i veškeré pozdější polomy,vývraty a ostatní hmotu atraktivní pro rozvoj kůrovců
<br> vzniklou do 31.3.2018 <.>
<br>
<br>
<br>
<br>
Kůrovci (zejména lýkožrout smrkový - Ips typographus a lýkožrout severský - Ips duplicatus) se
<br> kvůli suchému počasí v roce 2015 přemnožili především na Moravě a ve Slezsku,ale také v jižních
<br> Čechách.V roce 2016 začal plošný rozpad smrkových porostů v Moravskoslezském a Olomouckém
kraji,na jihozápadní Moravě a v jižních Čechách.V loňském roce se plošná kalamita
v Moravskoslezském a Olomouckém a Zlínském kraji rozšířila i do podhůří Jeseníků a Beskyd <,>
pokračovala na jihozápadní Moravě a dále se šířila do podhůří Šumavy a Českého lesa
v Jihočeském a v Plzeňském kraji <.>
<br> Současná kůrovcová kalamita je svým rozsahem největší v novodobé historii českého lesnictví <.>
V roce 2015 bylo zpracováno více než 2 mil.m3 smrkového dříví napa...

Zásady ochrany lesních porostů proti kůrovcům
Zásady ochrany lesních porostů proti škodlivému působení
kůrovců lze obecně shrnout do tří bodů (a také je třeba je dů-
sledně dodržovat):
<br>  odstraňování atraktivního materiálu pro vývoj kůrovců
z lesních porostů (preventivní opatření);
<br>  soustavné vyhledávání a asanace napadeného
dříví před výletem kůrovců;
<br>  dočišťování ohnisek žíru pomocí odchytových zařízení
(lapáky,otrávené lapáky,feromonové lapače) <.>
<br> Preventivní opatření
<br> Prevence spočívá zejména v odstraňování atraktivního materiálu
pro namnožení kůrovců.Jde především o včasné zpracování polo-
mového dříví a odstranění dříví z těžby <.>
<br> Lapáky
<br> Lapák je pokácený a odvětvený strom,podložený (aby brouci
mohli využít celou plochu kmene) a zpravidla zakrytý větvemi
(zpomalení vysychání kůry).Kácí se před předpokládaným začát-
kem rojení,tj.zpravidla do konce března.Lapáky se musí kontro-
lovat,a to především z důvodu jejich obsazení,aby bylo možné
včas přikácet další lapáky.Ty se přikacují,je-li lapák plně obsazen
(cca 1 závrt na 1 dm2 v nejhustěji napadené části kmene).Sou-
časně se kontroluje vývoj lýkožroutů,aby bylo možné lapáky včas
asanovat <.>
<br> Feromonové lapače
<br> Feromonový lapač je umělohmotná past,ve které je vyvěšen je-
den feromonový odparník.Lapače stavíme opět na ohrožená mís-
ta (kůrovcová ohniska,kde se lýkožrout v předchozím období vy-
skytoval,čerstvé kalamitní holiny,osluněné porostní stěny apod.) <.>
Feromonové lapače kontrolujeme a přitom odebíráme zachycené
<br> brouky,které počítáme; při větším množství je můžeme odměřit
– 1 ml (po odstranění hrubých nečistot) je 35 lýkožroutů.Kont-
roly provádíme v intervalu 7 – 14 dní.Odebrané brouky hubíme
(lihem,horkou vodou apod.).Dle pokynů výrobce vyměňujeme
feromonové odparníky.Optimální počet lapačů a druh odparníku <,>
včetně termínu výměny,je vhodné konzultovat s odborným les-
ním hospodářem (OLH) <.>
<br> Asanace napadeného dříví
<br> Asanace dříví je velmi důležitým prvkem v systému ochrany lesa
proti kůrovcům.Nejvhodnější je okamžitý odvoz napadeného dří-
ví z lesa (nehrozí-li již výlet dospělců).Napadené dříví můžeme
odkornit (ne v období,kdy již hrozí vylétnutí dospělců) nebo che-
micky asanovat (pouze dodavatelsky).Způsob a termín asanace je
nutné opět konzultovat s OLH <.>
<br> Jak postupovat,když si nevíte rady?
V prvé řadě je možné se obrátit na svého
odborného lesního hospodáře.Druhou
možností je kontaktovat pracovníky Lesní
ochranné služby – LOS (www.vulhm.cz/los <,>
tel.: 257 892 222),kteří Vám bezplatně pora-
dí,co a jak provést,abyste splnili zákonnou
povinnost a zabránili vzniku dalších škod
kůrovci.Na stránkách LOS najdete i další informace o kůrovcích <.>
<br> Vydalo Ministerstvo zemědělství
Těšnov 17,110 00 Praha 1
info@mze.cz,www.eagri.cz
<br> ve spolupráci s LOS,VÚLHM,v.v.i <.>,www.vulhm.cz/los
Fotografi e: archiv LOS,Text: doc.Ing.XXXX XXXXXXXXX,CSc <.>,Ing.XXXXX XXXXXX,Ph.D <.>
<br> Lapák zakrytý větvemi
<br> Štěrbinový lapač Křížový lapač
<br> KŮROVCI
vážná hrozba
pro smrkové lesy!
<br>
<br> Lýkožrouti (kůrovci) – vážná hrozba
pro smrkové Lesy!
<br> Extrémně XXXXX XXX XXXX způsobil významné oslabení smrkových
porostů,což se zřetelně projevilo nárůstem napadených stro-
mů a porostů kůrovci.V roce 2016 došlo k očekávané progresi
kůrovcové kalamity,především v oblasti Slezska,střední a severní
Moravy,ale také ve východní,jižní a jihozápadní části Čech.S dů-
sledky tohoto nepříznivého vývoje zdravotního stavu porostů se
budeme jistě potýkat i v příštích letech,nedojde-li k zásadnímu
navýšení srážek.Kromě příznivějších klimatických podmínek nám
v ochraně lesa může pomoci zejména zcela zásadní včasná,dů-
sledná a účinná asanace napadeného dříví <.>
<br> Každý vlastník musí dle zákona o lesích (č.289/1995 Sb.)
a vyhlášky o ochraně lesa (č.101/1996 Sb <.>,v platném
znění) provádět taková opatření,aby zabránil působe-
ní škodlivých činitelů,tzn <.>,že musí škůdce monitorovat
a evidovat,preventivně bránit jejich vývoji a šíření a v pří-
padě vzniku škod provést taková opatření,která zabrání
dalšímu šíření škůdce a vzniku dalších škod.V případě na-
padení stromů kůrovci musí tyto stromy ihned vytěžit a náležitě
asanovat.Na smrku jsou nejnebezpečnější lýkožrout smrkový
(Ips typographus),lýkožrout severský (Ips duplicatus) a lýkožrout
lesklý (Pityogenes chalcographus) <.>
<br> Co to jsou kůrovci?
Brouci,jejichž vývoj (vajíčko-larva-kukla-dospělec) probíhá v lýku
pod kůrou napadených stromů.Žírem dospělců a larev v lýku
vzniká typický požerek.Žír vážně poškozuje vodivá pletiva na-
padeného stromu a při silném napadení vede k jeho odumření <.>
<br> Lýkožrout smrkový (cca 5 mm) napadá především čerstvě od-
umřelé dříví (polomy,vytěžené dříví v porostu nebo na skládkách) <,>
dále pak oslabené stojící stromy (např.suchem) a při přemnože-
ní i zdravé stojící stromy.Vývoj probíhá pod kůrou na kmenech
<br> dospělých smrků s výjimkou jejich vrcholku (nejčastěji od stáří
60 let,výjimečně i mladších...