OBEC KUKS
varianta 1
<br>
<br> OBEC KUKS
varianta 2
<br>
<br> OBEC KUKS
varianta 3
<br>
<br> OBEC KUKS
varianta 4
<br>
<br> OBEC KUKS
varianta 5
<br>
<br> OBEC KUKS
varianta 6
<br>
<br> OBEC KUKS
varianta 7
<br>
<br> OBEC KUKS
varianta 8
<br>
<br> OBEC KUKS
varianta 9
<br>
<br> varianta 10
<br> OBEC KUKS
<br>
Stránka 1
Stránka 2
Stránka 3
Stránka 4
Stránka 5
Stránka 6
Stránka 7
Stránka 8
Stránka 9
Stránka 10

PhDr.XXXXX XXXXXX
podvýbor pro heraldiku a vexilologii
Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
V Opavě 18.1.2016
<br>
<br>
<br>
<br> Vyjádření
<br>
k návrhům znaku a vlajky obce K u k s
<br> Všechny návrhy zpracované mgr.Janem Tejkalem odpovídají zásadám
heraldické a vexilologické tvorby a mohou být předloženy podvýboru pro
heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny P ČR k projednání.Poněvadž
nebylo možné využít historických pečetí obou místních částí (Kuks a Kašov) <,>
opřel se autor především o erbovní znamení hraběte Šporka,které doplnil
odkazy na místní svatyně,lázně i původ obecního názvu v bývalých dolech na
zlato.Osobně doporučuji k přijetí některou z jednodušších variant,např.č.3 <.>

Návrh
znaku a vlajky
<br>
<br> pro obec
<br>
K U K S
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
autor:
Mgr.XXX XXXXXX
<br> tel.+XXXXXXXXXXXX
e-pošta: Jan.Tejkal@seznam.cz
<br> http://heraldika.webnode.cz/
<br>
<br>
<br>
Tvorba nových obecních (městských) symbolů:
<br> Podle platné právní úpravy mohou obce a města disponovat vlastními obecními
(městskými) symboly,to znamená znakem a vlajkou (praporem).Pokud obec (městys <,>
město) nemá historický,řádně udělený,či tzv.vydržený znak či vlajku,má právo
požádat prostřednictvím Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Předsedu Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky o udělení symbolu (resp.symbolů) <.>
<br>
Při vytváření nových obecních symbolů je přitom nutno dbát především více či méně
pevně stanovených zásad heraldické a vexilologické disciplíny a dále respektovat těsný
významový vztah znaku a vlajky obce k lokalitě,jíž mají reprezentovat <.>
<br>
Existuje několik základních tématických okruhů,jimiž se tvorba nového znaku a vlajky
může inspirovat.V prvé řadě se jedná o vytvoření tzv.mluvícího znamení,jehož
předností je transparentnost a široká srozumitelnost symbolů,nebo o navázání
na historické pečetní či razítkové symboly obce,které do značné míry stanoví obsah
nových symbolů a jež je vhodné zejména proto,že zachovává kontinuitu původních
předheraldických a nových heraldických a vexilologických symbolů obce <.>
<br>
Nelze-li adekvátně aplikovat princip mluvícího znamení,nebo není-li možno nalézt
otisk pečeti či razítka,případně je-li pečetní obraz nevhodný - například vzhledem
k jeho heraldicky neúnosné složitosti - k přepisu do znaku a vlajky obce,připadá
v úvahu alternativní komplex námětových regionů - například symbolické vyjádření
místního světce jakožto patrona obce,odkaz na význačné události nebo pověsti
a mýty v dějinách obce,připomenutí erbovních motivů někdejších feudálních majitelů
obce či příslušného panství,poukaz na specifické historické či současné řemeslné a jiné
pracovní aktivity obyvatel obce,nebo vykreslení určitého relevantního přírodního
motivu krajiny,do níž je obec zasazena,atd.atp.<.>
<br>
Vlajka (prapor) obce nebo města by měla odpovídat podobě či symbolice obecního
(městského) znaku <.>
<br>
Jednou z možností,jíž naplňují (a zejména v minulosti naplňovaly) především městské
lokality a lokality s historickými právy města či městečka,je geometricky koncipovaná
vlajka ve formě kombinace horizontálních či vertikálních pruhů a případně dalších
geometrických obrazců,barevně odvozených z tinktur (tj.barev a kovů) znaku <,>
doplněných fakultativně o některé relevantní znakové figury pro zdůraznění
neopakovatelnosti každé vlajky <.>
<br>
Často - a zejména u lokalit bez městského statutu,kde vzniká vlajka současně
se znakem – se přistupuje rovněž k tzv.opakování znaku,což znamená,že vlajka
obce má stejnou či velmi podobnou figurální kompozici jako obecní znak <.>
<br>
<br> -2-
<br>
<br> Znak obce:
<br>
PEČETI:
<br>
Obec Kuks tvoří v současnosti dvě místní části,Kašov a Kuks,přičemž prvně
jmenovaná místní část sestává ze dvou tzv.základních sídelních jednotek,jimiž jsou
Kašov a Nový Kašov <.>
<br>
Historicky náleželo území dnešního Kuksu ke dvěma sousedním vesnicím –
pravobřežní část byla součástí vsi Slotov,zatímco levobřežní díl náležel ke vsi
Stanovice.Obě vsi patřily k panství Hradiště – na rozdíl od dnešní místní části Kašov <,>
jež náležela k panství Žireč <.>
<br>
Archivní průzkum nepotvrdil existenci vlastního obecního obrazového pečetního
znamení obce Kuks a její místní části Kašov.Archivní fondy Národního archivu v Praze
z XIX.století,u nichž lze očekávat případné užití vesnické pečeti,totiž shodně ukazují
pouze otisky nápisové pečeti obce Slotov a otisky vrchnostenských pečetí panství
Hradiště a Žireč <.>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br>
V Eichlerově topografické sbírce uložené v Archivu Národního muzea v Praze je pak
doložena vrchnostenská pečeť Kuksu s erbem Šporků,stejně jako obecní pečeť
Slotova,nebo pečeť konventu milosrdných bratří <.>
<br>
Obsahem pečetního pole vesnické pečeti Slotova byla písmena „G“ a „S“ představující
zkratku „Gemeinde Schlotten“ (tj.Obec Slotov) <.>
<br>
V pečeti konventu se nacházelo vyobrazení granátového jablka se dvěma listy
převýšeného křížem a šestihrotou hvězdou – tj.symbol dotčeného řádu <.>
<br>
<br> Erb Šporků zobrazený na kukské vrchnostenské pečeti se
v dobové heraldické literatuře popisuje takto: „Štít křížem
na čtvero rozdělený,1.a 4.pole žluté a v něm černý orel
císařský s korunkami na hlavách,2.a 3.červené,v něm
na zelené húrce o 3 pahrbcích XXXXX XXX,v předních nohách
prápor na čtvero žlutou a černou barvou rozdělený
s pozlacenou žerdí k sobě obracuje; uprostřed modrý štítek
pod korunou a v něm hlava Turkova usečená,tváře bledé
umrlčí barvy,hnědýma očima,širokou bradou a bílým
<br> turbanem s čapátkovým peřím,5 otevřených helmů s korunami a přikryvadly
<br>
-3-
<br>
<br> červenými bílými a černými žlutými,na prvním v pravo zelená kyta paví,na druhém
XXX XXXX na štítě...