Krajská veterinární správa
Státní veterinární správy
pro Olomoucký kraj
<br> tř.Míru 563/101,Olomouc,779 00
T: +420 585 700 730,F: +420 585 700 746
Elektronická adresa podatelny: epodatelna.kvsm@svscr.cz
ID datové schránky: 7xg8dcq
<br> Bankovní spojení: ČNB 6725811/0710
IČ: 00018562
<br>
<br> Č.j.: SVS/2016/145412-M
<br> Vyřizuje: MVDr.XXXX XXXXXXXX
<br> Telefon: +XXX XXX XXX XXX
<br> V Olomouci dne 25.11.2016
<br> Ptačí chřipka - informace pro veřejnost
<br> Vážení <,>
<br> Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Olomoucký kraj (dále jen „KVS Olomouc“) Vás
<br> a Vaším prostřednictvím veřejnost informuje o zhoršené nákazové situaci v Evropě v souvislosti
<br> s výskytem ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky ( Aviární influenzy - HPAI) <.>
<br> Ohniska výskytu této nákazy byla jen za měsíc listopad 2016 vyhlášena v chovech drůbeže na území
<br> Maďarska,Rakouska,Německa a Dánska a případy u volně žijících ptáků ohlásilo i Polsko,Chorvatsko <,>
<br> Švýcarsko a Nizozemsko.Výskyt této nákazy lze spojovat s migrací tažných ptáků,kdy vlivem
<br> teplejšího počasí došlo letos k opožděné podzimní migraci.Lze proto předpokládat,že zmíněné případy
<br> HPAI představují pouze počáteční stav výskytu aviární influenzy.V ČR zatím žádný případ výskytu
<br> nebyl potvrzen,a to XXX u volně žijících ptáků XXX v chovech drůbeže <.>
<br>
Ptačí chřipka
<br> Ptačí chřipka je nebezpečná nákaza kura domácího,krůt,vodní drůbeže,holubů,pernaté zvěře <,>
exotických ptáků a volně žijícího ptactva,vyvolaná virem influenzy A.Postižená zvířata mají dýchací
potíže,trpí ztrátou chuti,jsou otupělá a mají načepýřené peří,jsou netečná,odmítají se pohybovat <,>
snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví.Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku <.>
Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu,kýchání),v průběhu 1 – 2 dnů masivně
hynou.Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků,častěji však u vodních.K přenosu
dochází zejména pozřením krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků.<.> U volně žijících
ptáků jsou úhyny naopak vzácné,jsou však k nákaze vnímaví a velice často jsou hlavními přenašeči
nákaz.Vakcinace proti nákaze se neprovádí a v současnosti je i zakázána – postižené hejno se
likviduje.Přenos virů z volně žijících ptáků na lidi nebyl dosud prokázán <.>
<br>
Způsob přenosu ptačí chřipky:
<br> K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků <.>
<br>
<br> Všem obcím na území Olomouckého kraje
<br>
<br>
<br>
<br>
<br> 2
<br> Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly,peří,uhynulá
zvířata apod.).Dosud nebyl v našich podmínkách jednoznačně prokázán přenos nákazy
z drůbeže nebo volně žijících ptáků na člověka.Při dodržení základních ochranných pravidel je
pravděpodobnost nakažení minimální.Potraviny v obchodech jsou bezpečné.Důsledný veterinární
dozor začíná v chovech drůbeže a veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti veškerých živočišných
produktů je dále zajišťována ve fázi jejich zpracování až po pult prodejen.Po nákupu a při kuchyňském
zpracování stačí dbát na základní hygienická pravidla.Běžnou tepelnou úpravou (vaření,pečení,apod.)
drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen při dosažení 70 ºC v jádře potraviny,a to již za jednu
sekundu <.>
<br> Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky,psi apod.) <.>
<br>
Obecné zásady ochrany člověka před nákazou:
<br>  chránit se kontaktu s uhynulými ptáky,nedotýkat se ptačích výkalů <,>
<br>  poučit děti,aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si s drůbeží <,>
<br>  nezpracovávat nemocnou drůbež <,>
<br>  dbát o osobní hygienu (umývání rukou,přezouvání,převlékání po kontaktu s drůbeží) <,>
<br>  informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu <,>
<br>  ochrana domácích miláčků – psů,koček apod.– zabránit XXX v kontaktu s uhynulými nebo
<br> nemocnými ptáky
<br> Zásady pro drobnochovatele drůbeže:
<br>  ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem <,>
<br>  v chovech,kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu,přijmout opatření,která v nejvyšší
<br> možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky <,>
<br>  krmivo a vodu umístit uvnitř budovy,v krajním případě pod přístřeškem <,>
<br>  pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách,kde jsou i volně žijící vodní ptáci <,>
<br>  pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží,ke kterým mají přístup
<br> volně žijící ptáci
<br>  venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě,ploty,zábrany) <,>
<br>  pokud je to možné a vhodné využít plašičů,např.siluetu nebo maketu dravce <,>
<br>  zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků <,>
<br>  oznámit zvýšený úhyn,onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři <,>
<br>  nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků <.>
<br> V případě důvodného podezření na výskyt ...

Ptačí chřipka - informace pro veřejnost
<br> Vysocepatogenní ptačí chřipka subtypu H5N8 se šíří Evropou.Nákaza je potvrzována
u nalezených uhynulých volně žijících ptáků a také v chovech drůbeže.V ČR zatím žádný
případ výskytu nebyl potvrzen ani u volně žijících ptáků XXX v chovech drůbeže.Přesto je
potřeba věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a preventi-
vních opatření v chovech drůbeže <.>
<br> Co je chřipka ptáků?
<br> Influenza drůbeže,známá také jako ptačí chřipka je virové onemocnění
postihující ptáky.Postihuje jak volně žijící ptáky,tak drůbež jako slepice <,>
krůty,kachny a husy.Postižená zvířata mají dýchací potíže,trpí ztrátou
chuti a masivně hynou v průběhu 1 – 2 dnů <.>
<br> Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy a
vzplanutím klinických příznaků.V případě influenzy je to pouze několik dní <.>
<br> První příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne <.>
<br> Způsob přenosu ptačí chřipky
<br> K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků <.>
Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři <.>
Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly <,>
peří,uhynulá zvířata apod.) <.>
Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky,psi apod.) <.>
Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka <.>
Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka <.>
<br> Příznaky ptačí chřipky
<br> Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří,jsou netečná,odmítají se pohybovat <,>
mají dýchací potíže,jsou apatická (obr.1).Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví
úplné nechutenství.Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví.Vejce jsou
deformovaná a mají tenkou skořápku.Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok
z nosu,kýchání).Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu.Zjišťovány jsou
krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích (obr.2),edém hlavy (obr.3).Mohou
se objevit otoky a krváceniny na končetinách (obr.4) <.>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br> V případě podezření na výše uvedené příznaky
u ptáků informujte ihned o události soukromého
veterinárního lékaře nebo místně příslušnou
krajskou veterinární správu.Řiďte se přesně
podle jejich instrukcí.Nedovolte vstup cizím
osobám do postiženého místa <.>
<br>
<br> Obecné zásady ochrany člověka před nákazou
<br> Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální.Je
třeba:
<br>  chránit se kontaktu s podezřelými zvířaty,uhynulými ptáky,nedotýkat se ptačích
výkalů <,>
<br>  poučit děti,aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si
s drůbeží <,>
<br>  nezpracovávat nemocnou drůbež <,>
<br>  dbát o osobní hygienu (umývání rukou,přezouvání,převlékání po kontaktu s drůbeží) <,>
<br>  informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu <,>
<br>  ochrana domácích miláčků - psů,koček apod.– zabránit XXX v kontaktu s uhynulými
nebo nemocnými ptáky
<br>  při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou,se vyhýbat
trhům s drůbeží,nekonzumovat zde jídla na ulici.Dbát dalších doporučení vydaných
Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a Ministerstvem zdravotnictví <,>
která jsou zveřejněna na www.mzcr.cz
<br>
Zásady pro drobnochovatele drůbeže
<br> V tomto období výrazně doporučujeme chovatelům drůbeže,která má přístup do venkovních
výběhů,tam kde je to technicky a provozně možné,umístění zvířat uvnitř budovy <.>
<br>
 ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně
žijícím ptactvem <,>
<br>  slepice,kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží <,>
<br>  v chovech,kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu,přijmout opatření <,>
která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky <,>
<br>  krmivo a vodu umístit uvnitř budovy,v krajním případě pod přístřeškem <,>
<br>  pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách,kde jsou i volně žijící vodní ptáci <,>
<br>  pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží <,>
ke kterým mají přístup volně žijící ptáci
<br>  venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě,ploty <,>
zábrany) <,>
<br>  pokud je to možné a vhodné využít plašičů,např.siluetu nebo maketu dravce <,>
<br>  zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků <,>
<br>  oznámit zvýšený úhyn,onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři <,>
<br>  nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků <.>