Ptačí chřipka - informace pro veřejnost
<br> Vysocepatogenní ptačí chřipka subtypu H5N8 se šíří Evropou.Nákaza je potvrzována
u nalezených uhynulých volně žijících ptáků a také v chovech drůbeže.V ČR zatím žádný
případ výskytu nebyl potvrzen ani u volně žijících ptáků XXX v chovech drůbeže.Přesto je
potřeba věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a preventi-
vních opatření v chovech drůbeže <.>
<br> Co je chřipka ptáků?
<br> Influenza drůbeže,známá také jako ptačí chřipka je virové onemocnění
postihující ptáky.Postihuje jak volně žijící ptáky,tak drůbež jako slepice <,>
krůty,kachny a husy.Postižená zvířata mají dýchací potíže,trpí ztrátou
chuti a masivně hynou v průběhu 1 – 2 dnů <.>
<br> Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy a
vzplanutím klinických příznaků.V případě influenzy je to pouze několik dní <.>
<br> První příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne <.>
<br> Způsob přenosu ptačí chřipky
<br> K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků <.>
Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři <.>
Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly <,>
peří,uhynulá zvířata apod.) <.>
Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky,psi apod.) <.>
Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka <.>
Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka <.>
<br> Příznaky ptačí chřipky
<br> Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří,jsou netečná,odmítají se pohybovat <,>
mají dýchací potíže,jsou apatická (obr.1).Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví
úplné nechutenství.Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví.Vejce jsou
deformovaná a mají tenkou skořápku.Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok
z nosu,kýchání).Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu.Zjišťovány jsou
krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích (obr.2),edém hlavy (obr.3).Mohou
se objevit otoky a krváceniny na končetinách (obr.4) <.>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br> V případě podezření na výše uvedené příznaky
u ptáků informujte ihned o události soukromého
veterinárního lékaře nebo místně příslušnou
krajskou veterinární správu.Řiďte se přesně
podle jejich instrukcí.Nedovolte vstup cizím
osobám do postiženého místa <.>
<br>
<br> Obecné zásady ochrany člověka před nákazou
<br> Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální.Je
třeba:
<br>  chránit se kontaktu s podezřelými zvířaty,uhynulými ptáky,nedotýkat se ptačích
výkalů <,>
<br>  poučit děti,aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si
s drůbeží <,>
<br>  nezpracovávat nemocnou drůbež <,>
<br>  dbát o osobní hygienu (umývání rukou,přezouvání,převlékání po kontaktu s drůbeží) <,>
<br>  informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu <,>
<br>  ochrana domácích miláčků - psů,koček apod.– zabránit XXX v kontaktu s uhynulými
nebo nemocnými ptáky
<br>  při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou,se vyhýbat
trhům s drůbeží,nekonzumovat zde jídla na ulici.Dbát dalších doporučení vydaných
Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a Ministerstvem zdravotnictví <,>
která jsou zveřejněna na www.mzcr.cz
<br>
Zásady pro drobnochovatele drůbeže
<br> V tomto období výrazně doporučujeme chovatelům drůbeže,která má přístup do venkovních
výběhů,tam kde je to technicky a provozně možné,umístění zvířat uvnitř budovy <.>
<br>
 ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně
žijícím ptactvem <,>
<br>  slepice,kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží <,>
<br>  v chovech,kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu,přijmout opatření <,>
která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky <,>
<br>  krmivo a vodu umístit uvnitř budovy,v krajním případě pod přístřeškem <,>
<br>  pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách,kde jsou i volně žijící vodní ptáci <,>
<br>  pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží <,>
ke kterým mají přístup volně žijící ptáci
<br>  venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě,ploty <,>
zábrany) <,>
<br>  pokud je to možné a vhodné využít plašičů,např.siluetu nebo maketu dravce <,>
<br>  zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků <,>
<br>  oznámit zvýšený úhyn,onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři <,>
<br>  nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků <.>

Ptačí chřipka - informace pro veřejnost
<br> Vysocepatogenní ptačí chřipka subtypu H5N8 se šíří Evropou.Nákaza je potvrzována
u nalezených uhynulých volně žijících ptáků a také v chovech drůbeže.V ČR zatím žádný
případ výskytu nebyl potvrzen ani u volně žijících ptáků XXX v chovech drůbeže.Přesto je
potřeba věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a preventi-
vních opatření v chovech drůbeže <.>
<br> Co je chřipka ptáků?
<br> Influenza drůbeže,známá také jako ptačí chřipka je virové onemocnění
postihující ptáky.Postihuje jak volně žijící ptáky,tak drůbež jako slepice <,>
krůty,kachny a husy.Postižená zvířata mají dýchací potíže,trpí ztrátou
chuti a masivně hynou v průběhu 1 – 2 dnů <.>
<br> Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy a
vzplanutím klinických příznaků.V případě influenzy je to pouze několik dní <.>
<br> První příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne <.>
<br> Způsob přenosu ptačí chřipky
<br> K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků <.>
Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři <.>
Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly <,>
peří,uhynulá zvířata apod.) <.>
Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky,psi apod.) <.>
Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka <.>
Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka <.>
<br> Příznaky ptačí chřipky
<br> Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří,jsou netečná,odmítají se pohybovat <,>
mají dýchací potíže,jsou apatická (obr.1).Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví
úplné nechutenství.Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví.Vejce jsou
deformovaná a mají tenkou skořápku.Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok
z nosu,kýchání).Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu.Zjišťovány jsou
krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích (obr.2),edém hlavy (obr.3).Mohou
se objevit otoky a krváceniny na končetinách (obr.4) <.>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br> V případě podezření na výše uvedené příznaky
u ptáků informujte ihned o události soukromého
veterinárního lékaře nebo místně příslušnou
krajskou veterinární správu.Řiďte se přesně
podle jejich instrukcí.Nedovolte vstup cizím
osobám do postiženého místa <.>
<br>
<br> Obecné zásady ochrany člověka před nákazou
<br> Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální.Je
třeba:
<br>  chránit se kontaktu s podezřelými zvířaty,uhynulými ptáky,nedotýkat se ptačích
výkalů <,>
<br>  poučit děti,aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si
s drůbeží <,>
<br>  nezpracovávat nemocnou drůbež <,>
<br>  dbát o osobní hygienu (umývání rukou,přezouvání,převlékání po kontaktu s drůbeží) <,>
<br>  informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu <,>
<br>  ochrana domácích miláčků - psů,koček apod.– zabránit XXX v kontaktu s uhynulými
nebo nemocnými ptáky
<br>  při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou,se vyhýbat
trhům s drůbeží,nekonzumovat zde jídla na ulici.Dbát dalších doporučení vydaných
Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a Ministerstvem zdravotnictví <,>
která jsou zveřejněna na www.mzcr.cz
<br>
Zásady pro drobnochovatele drůbeže
<br> V tomto období výrazně doporučujeme chovatelům drůbeže,která má přístup do venkovních
výběhů,tam kde je to technicky a provozně možné,umístění zvířat uvnitř budovy <.>
<br>
 ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně
žijícím ptactvem <,>
<br>  slepice,kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží <,>
<br>  v chovech,kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu,přijmout opatření <,>
která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky <,>
<br>  krmivo a vodu umístit uvnitř budovy,v krajním případě pod přístřeškem <,>
<br>  pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách,kde jsou i volně žijící vodní ptáci <,>
<br>  pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží <,>
ke kterým mají přístup volně žijící ptáci
<br>  venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě,ploty <,>
zábrany) <,>
<br>  pokud je to možné a vhodné využít plašičů,např.siluetu nebo maketu dravce <,>
<br>  zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků <,>
<br>  oznámit zvýšený úhyn,onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři <,>
<br>  nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků <.>