Zásady ochrany lesnich porostů proti kůrovcům
<br> Zásady ochrany lesních porostů proti škodlivemu působení kůrovců lze obecně shrnout do tří bodů (a také je třeba je dů- sledně dodržovat):
<br>,odstraňování atraktivního materiálu pro vývoj kůrovců z lesních porostů (preventivní opatření);
<br> “r soustavné vyhledávání a asanace napadeného dříví před výletem kůrovců;
<br> "r dočišiování ohnisek žíru pomocí odchytovýth zařízení (lapáky,otrávené lapáky,feromonové lapače) <.>
<br> Preventivní opatření
<br> Prevence spočívá zejména v odstraňování atraktivního materiálu pro namnožení kůrovců.Jde především o včasné Zpracování polo- mového dříví a odstranění dříví z těžby <.>
<br> Lapáky
<br> Lapák je pokácený a odvětvený strom,podložený (aby broucí mohli využít celou plochu kmene) a zpravidla zakrytý větvemi (zpomalení vysychání kůry).Káti se před předpokládaným začát- kem rojení,tj.zpravidla do konce března.Lapáky se musí kontro- lovat,a to především z důvodu jejich obsazení,aby bylo možné včas přikácet další lapáky.Ty se přikacují.je-li lapák plně obsazen (cca | závrt na | dm2 v nejhustěji napadené části kmene).Sou- časně se kontroluje vývoj lýkožroutů,aby bylo možné lapáky včas asanovat <.>
<br> Lapák zakrytý větvemí
<br> Feromonove lapače
<br> Feromonový Iapač je umělohmotná past,ve které je vyvěšen je- den feromonový odparník.Lapače stavíme opět na ohrožená mís- ta (kůrovcová ohniska,kde se lýkožrout v předchozím období vy-
<br> skytoval,čerstvé kalamitní holiny.osluněné porostní stěny apod.) <.>
<br> Feromonové lapače kontrolujeme a přitom odebíráme zachycené
<br> brouky,které počítáme: při větším množství je můžeme odměřit - | ml (po odstranění hrubých nečistot) je 35 lýkožroutů.Kont- roly provádíme v intervalu 7 — l4 dní.Odehrané brouky hubíme (lihem,horkou vodou apod.).Dle pokynů výrobce vyměňujeme feromonové odparníky.Optimální počet lapačů a druh odparníku.včetně termínu výměny,je vhodne konzultovat s odborným les- ním hospodářem (OLH) <.>
<br> Štěrbinový lopač Křížový lapač Asanace napadeného dříví
<br> Asanace dříví je velmi důležitým prvkem v systému ochrany lesa proti kůrovcům.Nejvhodnější je okamžitý odvoz napadeného dři- ví z lesa (nehrozí-li již výlet dospělců).Napadené dříví můžeme odkornit (ne v období,kdy již hrozí vylétnuti dospělců) nebo che- micky asanovat (pouze dodavatelsky).Způsob a termín asanace je nutné opět konzultovat s OLH <.>
<br> jak postupovat,když si nevíte rady? V prvé řadě je možné se obrátit na svého odborného lesniho hospodáře.Druhou možností je kontaktovat pracovniky Lesni ochranné služby — LOS (www.vulhm.czílos.tel.: 257 892 222),kteříVám bezplatně pora- dí,co a jak provést.abyste splnili zákonnou povinnost a zabránili vzniku dalšich škod kůrovci.Na stránkách LOS najdete i další informace o kůrovcích <.>
<br> lenní ochrmni lhů-
<br> vážná hrozba
<br> KÚ ROVCI
<br> pro smrkové lesy!
<br> \ ","|= :.\ - - - '
<br> MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ
<br> LÝKOŽROUTI (KURDVCI) — VÁŽNÁ HROZBA PRO SMRKOVÉ LESY!
<br> Extrémně XXXXX XXX XXXX způsobil významné oslabení smrkových porostů.což se zřetelně projevilo nárůstem napadených stro- mů a porostů kůrovci.V roce 20|6 došlo [< očekávané progresi kůrovcové kalamity,především v oblasti Slezska,střední a severní Moravy,ale také ve východní,jižní a jihozápadní části Čech.S dů- sledky tohoto nepříznivého vývoje zdravotního stavu porostů se budeme jistě potýkat i v příštích letech,nedojde-Ii k zásadnímu navýšení srážek.Kromě příznivějších klimatických podmínek nám v ochraně lesa může pomoci zejména zcela zásadní včasná,dů- sledná a účinná asanace napadeného dříví <.>
<br> Každý vlastník musí dle zákona o lesích (č.289" 995 Sb.) a vyhlášky o ochraně lesa (č.IDlíl996 Sb <.>,v platném znění) provádět taková opatření,aby zabránil působe- ní škodlivých činitelů,tzn <.>,že musí škůdce monitorovat a evidovat,preventivně bránit jejich vývoji a šíření a v při- padě vzniku škod provést taková opatření,která.zabrání dalšímu šíření škůdce a vzniku dalších škod.V případě na- padení stromů kůrovci musí tyto stromy ihned vytěžit a náležitě asanovat.Na smrku jsou nejnebezpečnější lýkožrout smrkový (lps typographus),lýkožrout severský (lps duplicatus) a lýkožrout lesklý (Pítyogenes chalcographus) <.>
<br> Co to jsou kúrovci?
<br> Brouci,jejichž vývoj (vajíčko-larva-kukla-clospělec) probíhá v lýku pod kůrou napadených stromů.Žírem dospělců a larev v lýku vzniká typický požerek.Žír vážně poškozuje vodivá pletiva na- padeného stromu a při silném napadení vede k jeho odumření <.>
<br> Lýkožrout smrkový (cca 5 mm) napadá především čerstvě od- umřelé dříví (polomy.vytěžené dříví v porostu nebo na skládkách).dále pak oslabené stojící stromy (např.suchem) a při přemnože- ní i zdravé stojící stromy.Vývoj probíhá pod kůrou na kmenech
<br> Dospělec lýkožrouta smrkového
<br> dospělých smrků s výjimkou jejich vrcholku (nejčastěji od stáří 60 |et,výjimečně l mladších).jeho vývoj trvá obvykle 6 — lO týdnů,v závislosti na teplotě <.>
<br> fi" s.-
<br>.-—
<br> "_ _ !“ „aw.\ -...

Kůrovcová situace bude v roce 2018 mimořádně nepříznivá.Ministerstvo zemědělství upozorňuje vlastníky lesů na nutnost včasného výkonu opatření v ochraně lesa proti kůrovci.Odborníci zdarma poradí
21.3.2018
Povinností vlastníků lesů je provádět taková opatření,aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů.Základem boje s kůrovcem je aktivní vyhledávání kůrovcem napadených stromů a jejich včasná asanace.Ministerstvo zemědělství poskytuje vlastníkům lesa zdarma odbornou podporu prostřednictvím odborných lesních hospodářů,Lesní ochranné služby a metodických pokynů <.>
Základem ochrany lesa proti kůrovcům je aktivní vyhledávání kůrovcových stromů (stromy kůrovcem aktuálně napadené,ale kůrovcem ještě neopuštěné),jejich těžba a včasná asanace (zahubení kůrovce,který se v nich pod kůrou vyvíjí).K obraně proti kůrovci se používají odchytová zařízení,zejména lapáky,tj.úmyslně pokácené stromy,a feromonové lapače.Vlastníci lesů mají podle lesního zákona povinnost chránit porosty před škodlivým hmyzem a zabránit jeho dalšímu šíření.To samé platí i pro osoby,které skladují napadené dřevo nebo užívají pozemky mimo les,na kterých je napadené dřevo uskladněno <.>
Při napadení lesních porostů kůrovcem by se měli vlastníci lesů hned obrátit na své odborné lesní hospodáře,popř.na místní orgány státní správy lesů (obecní úřady obcí s rozšířenou působností),kde jim sdělí jméno příslušného odborného lesního hospodáře a jeho kontaktní údaje.Pro lepší informovanost vydalo Ministerstvo zemědělství leták s názvem „Kůrovci – vážná hrozba pro smrkové lesy!“ V něm jsou popsány tři hlavní druhy kůrovců,identifikace napadených stromů a zásady ochrany lesních porostů.Využít je možné i postupů obsažených v normě ČSN 481000 - ochrana lesa proti kůrovcům na smrku <.>
Bezplatný poradenský servis při řešení problémům s kůrovcem poskytuje vlastníkům lesa Lesní ochranná služba zajišťovaná Ministerstvem zemědělství prostřednictvím Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (adresa: www.vulhm.cz/los; e-mail: los@vulhm.cz,tel.: 257 892 222).Na internetových stránkách Lesní ochranné služby je zároveň možné najít další informace a metodické pokyny <.>
Vlastníci lesů jsou podle lesního zákona povinni se o svůj majetek starat.Ministerstvo zároveň jim poskytuje odbornou podporu.Financuje odborné lesní hospodáře,kteří majitelům lesů do 50 hektarů zdarma radí,mimo jiné i s postupem proti kůrovci.Ministerstvo také připravuje novelu vyhlášky,která zefektivní postupy proti kůrovci. 
Pod záštitou Ministerstva zemědělství je rozvíjen projekt „Kůrovcové info“ (projekt Lesnické práce a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti),který poskytuje informace o průběhu rojení lýkožrouta smrkového (Ips typographus) i lýkožrouta severského (Ips duplicatus) v různých nadmořských výškách v různých lokalitách České republiky v reálném čase (http://www.kurovcoveinfo.cz/) <.>
Další informace je možno získat prostřednictvím portálu Ministerstva zemědělství <.>
Kůrovci se začínají rojit podle počasí obvykle od poloviny dubna,ve vyšších polohách později.Před vyrojením kůrovce je obecně nutné zpracovat kůrovcem napadené dříví z loňského roku a případně připravit odchytová zařízení <.>
Dne 22.11.2017 nabylo účinnosti Opatření obecné povahy Ministerstva zemědělství ze dne 7.11.2017,které nařizuje vlastníkům lesa na území České republiky zpracování těžeb nahodilých (tj.kůrovcem nebo jinak poškozené dříví),vzniklých ke dni účinnosti opatření,do 31.3.2018.Plnění nařízení je samozřejmě nutné posuzovat objektivně podle reálných podmínek.V případech,kde dodržení termínu brání objektivní okolnosti (sněhová pokrývka v lesích v horských a podhorských oblastech nebo překrytí původní kalamity později poškozeným dřívím),je nicméně třeba trvat na zpracování nahodilé těžby nejpozději v termínech stanovených právními předpisy,tj.do 31.května v lesích do nadmořské výšky 600 m n.m.a do 30.června v lesích nad 600 m n.m.V těchto termínech je zároveň nutné vytěžit a ošetřit i veškeré pozdější polomy,vývraty a ostatní hmotu atraktivní pro rozvoj kůrovců vzniklou do 31.3.2018 <.>
Kůrovci (zejména lýkožrout smrkový - Ips typographus a lýkožrout severský - Ips duplicatus) se kvůli suchému počasí v roce 2015 přemnožili především na Moravě a ve Slezsku,ale také v jižních Čechách.V roce 2016 začal plošný rozpad smrkových porostů v Moravskoslezském a Olomouckém kraji,na jihozápadní Moravě a v jižních Čechách.V loňském roce se plošná kalamita v Moravskoslezském a Olomouckém a Zlínském kraji rozšířila i do podhůří Jeseníků a Beskyd,pokračovala na jihozápadní Moravě a dále se šířila do podhůří Šumavy a Českého lesa v Jihočeském a v Plzeňském kraji <.>
Současná kůrovcová kalamita je svým rozsahem největší v novodobé historii českého lesnictví.V roce 2015 bylo zpracováno více než 2 mil.m3 smrkového dříví napadeného kůrovci.V roce 2016 to bylo již přes 4 mil.m3 a v loňském roce bylo zpracováno více než 5,5 mil.m3.Ve druhém pololetí loňského roku bylo navíc dalších cca 4 mil.m3 př...