Historie – ChlístovZeměpisný obraz obce (Částečně dle „Vlastivědy moravské“)       Chlistov,za starých dob též Chlustov (i Chlistovice) zvaný,založil muž jménem Chlust.Patří k okresnímu hejtmanství třebíčskému,župě jihlavské.Chlistov leží na silnici vedoucí z Heraltic do Rokytnice n./R <.>,od Heraltic 3 hod <.>,od Rokytnice 1 hod.vzdálen.Nad Chlistovem směrem severozápadním vypíná se zvonovitá Kobylí Hlava,686 m vysoká – z níž jest utěšená rozsáhlá podívaná do okolního kraje.- Ve starých dobách vedla prý Chlistovem poštovní silnice z Vídně do Prahy.Chlistov jest čistá,dobře stavěná vesnice.Domy jsou roztroušeny bez pořádku,stavěny jsou z kamene a cihel.Uprostřed osady na kopečku stojí prostranná kaplička,zasvěcená sv.Cyrilu a Metodějovi.Na konci vesnice na straně severní stojí pěkná dvoutřídní obecná škola.V horním (západním) konci vesnice jsou nad sebou 2 obecní rybníčky.Je zajímavo,že domy v části jižní mají ve studnách vody dost,část severní však vůbec vody nemá,XXX v hostinci Frant.Štefla je vody dostatek.(Školní studna 20 m hluboká je prázdná.) Chlistov přidělen jest poštovnímu úřadu v Rokytnici n./R.– Nádraží jest nejblíže v Krahulově a ve Starči.Silnicí spojen jest křižovatkou na blízké Veverce na všecky strany.Nyní (od r.1926) má autobusové spojení na Třebíč a Želetavu.Přísluší k okresnímu soudu v Třebíči,krajskému v Jihlavě.Obvodní lékař je v Okříškách.Přifařen jest Chlistov do Rokytnice n./R.Proti severozápadním větrům je Chlistov chráněn Kobylí Hlavou,k Heralticím (severu) jest však otevřen.Severní větry bývají tudíž silné.Srážky nejvydatnější přicházívají od Štěměch (jihozápad).Leží 575 m nad mořem <.>
Dějiny obce (Dle „Vlastivědy moravské“)       Jako jiné okolní osady náležel Chlistov od nejstarších dob pánům z Heraltic,kteří jednotlivé vesnice XXX z nouze jiným zastavovali,snažíce se v dobách příznivějších je znovu získati.R.1353 zapsal XXXXXXX z Heraltic své ženě Ofce na půl vsi „Chlustově“ část věna,avšak již té doby nebyl celý Chlistov v držení Heraltických.Téhož roku prodal totiž Vznata z Tasova 1 lán v „Chlustově“ s lesy a lukami Mikuláši z Bezděkova.R.1358 prodala jeho vdova Zdinka z Bezděkova Pokojovi ze Tří dvorů týž lán za 10 kop,kterýžto dvě léta na to své dceři Přibce dvůr v Chlistově zapsal,načež jej tato,jsouc podruhé provdána za Kolbu,r.1373 prodala.Na polovici Chlistova náležící pánům z Heraltic činil po smrti bratří XXXXXXXX a Smila nároky markrabí Jan,jakožto na odumřelé manství,uděliv ji lénem Petru Hechtovi z Rosic,čemuž odporovali pozůstalí příbuzní,od kterých část Chlistova se dostala Bartošovi z Markvartic,jenž r.1376 své ženě Anně na tom zboží 36 kop věna zapsal a r.1390 Přibíkovi z Pičína 7 1 lánu zde prodal,vdova po Bartošovi Anna na to věno r.1412 se svým bratrem Albrechtem z Martinic se spolčila.R.1410 pohnal XXXX z Rosic Smila z Heraltic mezi jiným,že mu bezprávně držel zboží v Chlistovicích.Po vymření Hechtů z Rosic udělil XXXX XXXX zmíněné statky v léno Oldřichovi z Miličína,král Vladislav r.1491 potvrdil je jeho synu Přibkovi,načež tohoto XXX XXXXXXX r.XXXX je prodal bratřím Zdenkovi a Burjanovi z Valdštejna,od které doby Chlistov spojen jest se statkem brtnickým,tenkráte patřily v Chlistově k tomu zboží 3 lány.Ostatní zboží bylo v rukou jiných.R.1480 spolčil se XXXXXXXXX z Libivé s Václavem z Marýže a jeho synem Oldřichem na vesnice Pičín,Markvartice a Chlistov a teprve r.1591 prodal Frant.z Libivé Markvartičky a Chlistov panu Hynkovi Brtnickému z Valdštejna.O tomto vkladu bylo zvláštní naučení p.Karlovi st.z Žerotína,místodržícímu,dáno,aby je sdělil Hynkovi Brtnickému z Valdštejna z jedné a p.Adamem z Hradce a Tasem Meziříčským z Lomnice na místě purkmistra,konšelův a vší obce města Telče ze strany druhé a vtělil do desk,poněvadž ves Markvartičky a 7 osob osedlých v Chlistově patřily špitálu telečskému.R.1678 byli v Chlistově 2 třičtvrtiláníci s 72 měrami,6 půlláníků s 48 měr <.>,2 čtvrtláníci a 2 chalupníci.R.1776 žilo zde 11 celoláníků o 45-50 měrách,2 pololáníci a 7 domkařů.Celoláníci platili ročně 16 zl.12 kr.daně,1 zl.34 kr.gruntovní činže,popela 6 měřic a listí 5 otopí.Roboty stejné měli jako v Brancouzích.Robotovali od Jiřího do XXXXXXX X dní,od XXXXXXX do Jiřího X dní párem každý týden.Obyčejně vozili dříví.V čas žní a senoseče místo páru koní pracovali 2 lidé pěší.Celá obec za užívání 15 měr.Pastvin a jednoho rybníka dávala žitný a ovesný desátek a předla 43 liber lnu.Některá jména tratí: Kopaniny,Jahodův kopec,Parůvek,Borůvky,Hloušky,u Veverky,Kovářovy díle,Kovářovy klínky,Díle,Nivy.Dle záznamu ve školní kronice pochováni prý jsou z Chlistova francouzští vojáci z r.1809 a to na dvou místech: v „horních loukách“ (parc.čís.asi 673) bylo hrobů 15-20 louka rolníka Dohnala.(to není náležitě zajištěno).Tehdy prý přišli na podzim po bitvě u Wagramu.Staří lidé vykládali,že lidé bázliví – hlavně mladé ženy – utíkali před nimi a zdržovali se v lesích.Vojáci byli prý k nim bezohlední.Druhé pohřebiště francouzských vojínů je u bývalé pazderny – nynější kovárn...