Vysoká Srbská - Zlíčko Pstrążna - Stroužné Návraty ke kořenům Powroty do korzeni Roubenka ve Vysoké Srbské / Chata zrębowa w Vysokiej Srbskiej Pohled na obec Zlíčko na počátku 20.století / Widok wsi Zlíčko na początku XX wieku Český koutek v Kladsku Do nástupu vnější německé kolonizace bylo Kladsko jako nedílná součást českého státu národnostně české.Od 13.století se počet českých obyvatel zmenšoval.K největší koncentraci došlo po uchvácení Kladska Pruskem (1743).Obyvatelstvo českého původu se sou- středilo do úzkého pásu těsně u hranic.Tento pás může- me na české straně vymístit zhruba mezi města Náchod a Police nad Metují.Obyvatel českého původu v tzv.Čes- kém koutku bylo na počátku 20.století asi pět tisíc.Klad- ští Češi,žili v obcích Blažejov (Błaźejów),Březová (Brzozowie),Bukovina (Bukovina Kłodzka),Chudo- ba (Kudowa Zdrój),Jakubovice (Jakubowice),Levín (Lewin Kłodzki),Německá Čermná (Czermna),Nou- zín (Ostra Góra),Slané[ý] (Słone),Stroužné (Pstrążna),Vostrá Hora (Ostra Góra),Zakš (Zakrze).Zachovali si XXXXX jazyk a vytvořili svébytnou lidovou kulturu sahající svými kořeny ke kultuře české.Patří k ní kladský lidový dům,lidové písně a popěvky,písemné památky.Uchoval se svébytný jazyk kladských Čechů – kladština.Slova jako prauda,kreu,poudá,slauný,ušechno,dřiu… jsou důvěrně známá.Kladští Češi žili po staletí na stejném místě,a přesto bez vlastního přičinění měnili vícekrát zemskou,státní,a i náboženskou příslušnost.Tyto proměny přinesly největší tlak v podobě jazykové.Po sjednocení Německa v roce 1871 neměli už kladští Češi ani české školy,ani české bohoslužby.České národní vědomí se postupně vytrácelo.Kladští Češi oceňovali pruský pořádek a soci- ální zabezpečení.Stali se česky hovořícími Prusy.Proces postupné asimilace českého etnika vrcholil,když došlo k poválečným událostem.Postupimskou dohodou bylo Kladsko přiřknuto Polsku.Kladští Češi,ač neradi,rodnou zem opustili.Menšina odešla do XXXX,většina do Německa.Došlo tak k rozpadu české enklávy v Kladsku.Výtah z knihy Historie obce Malá Čermná po roce 1850 autorky Evy Pumrové Vážení čtenáři,dostává se vám do rukou drobná publikace,která vznikla u příležitosti oslav 745 let od založení obce Vysoká Srbská.Cílem této publikace je představit dvě partnerské obce ležící nedaleko od sebe v Kladském pomezí jejichž osudy se napříč staletími různě prolínaly.Proto je celý projekt nazván „Návraty ke kořenům“.Szanowni czytelnicy,bierzecie do ręki niewielką publikację,która powstała przy okazji Obchodów 745-lecia założenia wsi Vysoká Srbská.Celem tej publikacji jest przedstawienie dwóch miejscowości partnerskich położonych na Pograniczu Kłodzkim,niedaleko od siebie,których losy przeplatały się różnie w ciągu sto- leci.Dlatego też cały ten projekt nazwano „Powroty do korzeni”.Jak je to s názvem Sudety Polská vesnice Pstrążna a české obce Vysoká Srbská a Zlíčko leží v oblasti Středních Sudet XXX XXXX kousek od sebe.Horská pásma Sudet se rozkládají v jihovýchodním Polsku a severo- východních Čechách.Názvu Sudety se v Polsku běžně užívá v od- borné literatuře i na veřejnosti,protože tu nevyvolává negativní,historicky podmíněné asociace.Mezi Čechy však budí vzpomínku na sudetské Němce a s nimi spojené události z let 1938-1945.Slovo „Sudety“ má pravděpodobně keltský původ a je možné ho přeložit jako „les divokých prasat“ („sud“ – divoké prase,„éta“ – les).O nazwie Sudety Vieś Pstrążna (Polska) i gmina Vysoká Srbská – Zličko (Republika Czeska) położone są w Sudetach Środkowych w niedalekiej odległości od siebie.Na- zwa Sudety określa pasma górskie w południowo- zachodniej Polsce i północno-wschodnich Czechach.W Polsce jest ona powszechna w literaturze fachowej jak i w życiu codziennym bowiem nie budzi negatyw- nych,historycznie uwarunkowanych skojarzeń.W Cze- chach stosowana jest raczej nazwa karkonosko- jesionicka subprowincja chociaż funkcjonuje także określenie sudecka subprowincja.Określenie Sudety budzi wśród Czechów wspomnienie na Niemców Sudeckich i na wydarzenia z nimi związane z lat 1938-1945.Wyraz „Sudety” ma prawdopodobnie celtyckie pochodzenie i tłumaczony jest jako „las dzików” („sud” – dzik,„éta” – las).Památník „Tří kultur“ v Czermne (Němci,Poláci,Češi) / Pomnik „Trzech kultur” w Czermnej (niemieckiej,polskiej i czeskiej) Výřez mapy Antona Elsenwangera z roku 1794 / Wycinek z mapy Antona Elsenwangera z roku 1794 Czeski Kątek na Ziemi Kłodzkiej Do początku kolonizacji niemieckiej Ziemia Kłodz- ka jako nieodłączna część Królestwa Czeskiego była pod względem narodowości czeska.Od wieku XIII licz- ba czeskich mieszkańców zmniejszała się.Proces ten zintensyfikował się po przy- łączeniu Ziemi Kłodzkiej do XXXX (XXXX).Ludność pochodznia czeskiego sku- piła się w wąskim pasie tuż przy granicy.Po czes- kiej stronie pas ten ograni- czyć można miastami Náchod oraz Police nad Metují.Tak zwany Czeski Kątek liczył na początku XX wieku około 5000 mieszkańców.Kłodzcy Czesi natomiast za- mieszkiwali wsie Błażejów (Blažejov),Brzozowie (Bře- zová),Bukowina Kłodzka (Bukovina),...