XXXXXXXXX XXXXX HERALDICKÁ KANCELÁŘ „DAUPHIN“ ROUDNICE NAD LABEM XXXX
<br> VYSTRKOV
<br> Návrhy znaku a vlajky
<br> „ && “>“ ? %““"ilhl dimi &ÍW &'
<br> „|> > li
<br> ' h &? Mši ' * v
<br>.\'_,*_ \ f“ \ :“ ily! á',\ /oI—,„> „V \ „,' ; au ' vi „ “,: \
<br> >>>Í>> >>>>>>>Q>>JH>H l>>i
<br> Znak žeiivského kláštera dle privilegia XXXXXXXX I.z roku XXXX (kresba Zdirad Čech)
<br> Smirči kříž z roku 1507 ve Vystrkově
<br> „\
<br> XXXXXXXXX XXXXX Heraldická kancelář „Dauphin“ Roudnice nad Labem XXXX
<br> Poznámky k návrhům obecního znaku a vlajky
<br> Znak středověkého cechů malířů štítů
<br> o TVORBĚ OBECNÍCH ZNAKÚ
<br> Z poznání historického vývoje městských a obecních znaků lze ze skladby užitých znakových figur a dalších souvislostí odvodit pohnutky,stanovit příčiny a inspirace jejich volby.Můžeme je rozdělit do několika skupin.Vyjmenujeme jen některé <.>
<br> Mnoho obecních znaků je odvozeno od znaků vrchností.Ať od znaku krále u měst královských,či od znaku šlechtického majitele,biskupa nebo církevní instituce u měst poddanských.Při jejich tvorbě bylo snahou navrhovatelů odlišit nějakým způsobem znak obce od znaku vlastníka.Stávalo se tak různými způsoby,jakými bylo přijetí pouhé části znaku,umenšení znakových figur,změna tinktur znakového pole či znamení,nebo doplnění další figurou nebo znamením atp <.>
<br> J inou skupinu tvoří znaky odvozené od přírodních podmínek.Například použitím figury kopce je charakterizováno prostředí,ve kterém obec leží.Vlnité břevno má obvykle souvislost s existencí vodního toku.Stejným způsobem vypovídá vyobrazení skály.Stromy mohou symbolizovat okolní lesy.Některá znamení ukazovala na převažující zaměstnání obyvatel.Proto se objevují ve znacích motivy zemědělské,vinařské,Chmelařské,rybářské,hornické atd.Ve znacích se připomínaly i různé události <.>
<br> Jednu z nejcennějších skupin jsou znaky ukazující užitými symboly na jméno obce.Tak jak je například jabloň ve znaku Jablonce nad Nisou,rak ve znaku Rakovníka,sova ve znaku Sovínek,či měsíc - XXXX ve znaku Loun.Takovým znakům se říká „znaky mluvící“ <.>
<br> 2
<br> Současné tendence ve tvorbě obecních znaků se přidržují již osvědčených XXXXX a postupů.Přesto jsou některé figury pro obce bez statutu města nepoužitelné.Například hradby,jejichž fyzická existence byla vysoce ceněnou výsadou a pýchou každého města a zároveň jejich nejpřípadněj ším symbolem <.>
<br> Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky preferuje u obcí znaky jednodušší,které více odpovídají původním praktickým ňmkcím znaků a také významu uživatele.Podoba navrženého znaku musí bezpodmínečně být v souladu s pravidly,zásadami a uzancemi heraldiky.Nemá kolidovat se znaky již v České republice užívanými.Má být jednoznačným a nezaměnitelným symbolem konkrétní obce <.>
<br> V heraldice platí,že znak je posuzován nikoliv z pohledu pozorovatele,ale z pohledu nositele.Proto je v popisu používáno stranového určení „vlevo“ a „vpravo“ ve zdánlivém rozporu s pozorovaným vyobrazením,kde jsou například figury v polohách právě opačných <.>
<br> Z HISTORIE OBCE
<br> Následující řádky nemají ambici být vyčerpávajícím pojednáním o historii obce.Budou zmíněny především ty skutečnosti,které mohou být pro výběr heraldických XXXXX do znaku obce inspirující <.>
<br> XXXXXX XXXXXXXX autor monumentálního díla o českých hradech,zámcích a trzích,psal v publikaci o historické topografii Českého království také o vsi Vystrkově.Zde autor uvedl kratičkou zprávu s překvapujícím údajem o první zmínce o vsi: „Vystrkov,ves u Humpolce r.1582 založená,jež byla odtud a do r.1850 přísl.klášterství Želivského“ (Sedláček,August: Místopisný slovník historický Království českého.b.d.a m.v.[Praha 1908/1909],s.993).Roční datum založení jakéhokoliv sídla je údaj velice vzácný a vyvolává potřebu přiměřené obezřetnosti a verifikace.Želivský klášter zanikl v době krále Jiřího z Poděbrad.V roce 1467 zapsal král komorní plat ze želivského opatství Burianovi Trčkovi z Lípy.Ale Trčka se od krále a XXX o královské komory žádného platu nedočkal a tak mu král 29.3.1468 zapsal pozemkové vlastnictví kláštera a příslušné statky.Trčkové drželi želivské klášterství i v dalších generacích.Rok 1582,který Sedláček uvádí jako datum založení Vystrkova,se pravděpodobně týká vkladu do desek zemských ze dne 21.6.1582,který učinili bratři Burian,XXXXXXXX a XXXXXXX Trčkové z Lípy po té,co XXX XXXXXX II.postoupil želivské panství do dědičného držení (Sedláček,August: Hrady,zámky a tvrze Království českého.Díl XII.Čáslavsko.Praha 1900,s.252) <.>
<br> V roce 1599 prodal XXX XXXXXX XXXXX z Lípy želivské panství Prokopovi Dvořeckému z Olbramovic.Tehdy byl Vystrkov součástí prodávaného statku.To vyplývá ze zápisu v deskách zemských,V roce 1601 koupil Želiv s příslušenstvím XXX XXXXXXXX XXXXXXX svob.pán z Griínbůchlu a Střechova.Ten v roce 1615 postoupil Želiv svému švagrovi Karlovi Jórgerovi svob.pánovi z Tolletu <.>
<br> XXXXX J orger z Tolletu se aktivně účastnil českého stavovského povstání v ...