Státní veterinární správa
<br> Slezská 100/7,Praha 2,120 56
T: +420 227 010 111,F: +420 227 010 191
Elektronická adresa podatelny: epodatelna@svscr.cz
ID datové schránky: d2vairv
<br>
V Praze dne 8.2.2016 Tisková zpráva
V ČR je již 25 ohnisek ptačí chřipky: SVS připomíná chovatelům důležitost preventivních opatření
V České republice je k 8.2.2017 v chovech drůbeže celkem 25 ohnisek aviární influenzy (ptačí chřipky) H5.Nejnověji byl výskyt nákazy v úterý večer potvrzen u malochovatele drůbeže v obci Blažejovice ve Středočeském kraji a dnes v jiném malochovu v obci Žofina Huť v Jihočeském kraji.Jelikož nových ohnisek stále přibývá,apeluje Státní veterinární správa (SVS) znovu na chovatele,aby dodržovali preventivní opatření,na která jsou upozorňováni již od loňského podzimu.Zároveň připomíná,že až do odvolání platí nařízení platné pro území celého státu,mimo jiné zakazující pořádání ptačích výstav,burz a dalších hromadných akcí <.>
Z celkového počtu 25 ohnisek se jich 22 nachází v malochovech,ve třech případech se nákaza dostala do komerčního chovu.Ohniska se nacházejí na území osmi krajů ČR.Nákaza byla zároveň potvrzena u více než 40 uhynulých ptáků patřících mezi volně žijící druhy v 11 krajích státu <.>
Vysocepatogenní ptačí chřipka subtypu H5N8 je v současné době rozšířena téměř na celém území Evropy a vyskytla se již ve více než 20 zemích EU.Ohnisek v chovech drůbeže bylo nahlášeno již téměř 670.Postiženy byly především komerční chovy vodní drůbeže.Ke včerejšímu datu byla nákaza v chovech drůbeže zachycena ve všech okolních státech.Nejvíce postižené jsou Maďarsko (231 ohnisek),Francie (213),Bulharsko (63),Německo (52) a Polsko (43).Zdrojem nákazy jsou tažní ptáci,kteří tuto nákazu zavlekli na území Evropy z Asie,kde se tento subtyp viru vyskytuje již od roku 2009.Jedná se o vysoce virulentní kmen,jehož přenos na člověka nebyl doposud zaznamenán,rizikem však je možná mutace viru.U ptáků způsobuje vysoké úhyny až do 100 %.V souladu s platnou legislativou se proto vnímaví ptáci v ohniscích utrácejí <.>
Výskyt nákazy v chovu neznamená ekonomickou škodu pouze pro zasaženého chovatele,je zároveň nebezpečím pro chovy v okolí,a to jak pro malochovatele,tak pro komerční chovy.Nepříznivá nákazová situace může vést k omezením obchodu s drůbežím masem z daného regionu potažmo celé ČR.To může mít následně nepříznivý dopad na lokální ekonomiku a zaměstnanost.I proto je třeba odpovědného a solidárního chování mezi chovateli.Proto SVS opakovaně vyzývá k dodržování preventivních opatření <.>
Mezi hlavní preventivní zásady patří chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky.U chovů,kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu,je nutné přijmout opatření,která minimalizují rizika kontaminace vody,krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků – například umístit vodu a krmivo pod přístřešek,zabránit XXX v pohybu na vodních plochách,kde jsou volně žijící ptáci.Dalším možným opatřením je zasíťování výběhů apod.Chovatelé by měli podezření na výskyt nákazy,jako např.zvýšený úhyn drůbeže,náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva,nahlásit místně příslušné krajské veterinární správě.Podrobný výčet preventivních opatření je dostupný na následujícím odkazu: http://www.svscr.cz/wp-content/files/zvirata/Ptaci-chripka-informace-pro-drobnochovatele.pdf <.>
<br>
Ing.XXXX XXXXX
oddělení vnější komunikace
E: mluvci@svscr.cz
T: +XXX XXX XXX XXX
M: +420 602 216 641
www.svscr.cz
Stétni
veterinérni
spréva

Informace pro veřejnost k nákaze aviární influenzy (ptačí chřipky)
V České republice byl po téměř deseti letech potvrzen výskyt vysocepatogenní aviární influenzy (ptačí chřipky) <.>
Vysocepatogenní ptačí chřipka subtypu H5N8 se šíří Evropou.Nákaza je potvrzována u nalezených uhynulých volně žijících ptáků a také v chovech drůbeže.Je potřeba věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a preventivních opatření v chovech drůbeže <.>
Co je chřipka ptáků?
Influenza drůbeže,známá také jako ptačí chřipka je virové onemocnění postihující ptáky <.>
Postihuje jak volně žijící ptáky,tak drůbež jako slepice,krůty,kachny a husy.Postižená zvířata mají dýchací potíže,trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1 – 2 dnů. 
Způsob přenosu ptačí chřipky:
K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků <.>
Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři <.>
Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly,peří,uhynulá zvířata apod.) <.>
Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky,psi apod.) <.>
Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka.Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka. 
Příznaky ptačí chřipky:
Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří,jsou netečná,odmítají se pohybovat,mají dýchací potíže,jsou apatická (obr.1).Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví úplné nechutenství.Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví.Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku.Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu,kýchání).Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu.Zjišťovány jsou krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích (obr.2),edém hlavy (obr.3).Mohou se objevit otoky a krváceniny na končetinách (obr.4) <.>
V případě podezření na výše uvedené příznaky u ptáků informujte ihned o události soukromého veterinárního lékaře nebo místně příslušnou krajskou veterinární správu.Řiďte se přesně podle jejich instrukcí.Nedovolte vstup cizím osobám do postiženého místa <.>
<br>  
Nebezpečí pro člověka:
Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální.Je třeba se vyvarovat všech zbytečných kontaktů s podezřelými zvířaty,uhynulými kusy,ale i s jejich trusem,peřím,apod <.>
Potraviny v obchodech jsou bezpečné.Důsledný veterinární dozor začíná v chovech drůbeže a veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti veškerých živočišných produktů je dále zajišťována ve fázi jejich zpracování až po pult prodejen.Po nákupu a při kuchyňském zpracování stačí dbát na základní hygienická pravidla.Běžnou tepelnou úpravou (vaření,pečení,apod.) drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen při dosažení 70 ºC v jádře potraviny,a to již za jednu sekundu <.>
Vyslovit podezření na chřipku ptáků u lidí můžeme,jestliže
· jsou podezření na výskyt chřipky ptáků v okolí cca 10 km od jejich pracoviště
· onemocní s příznaky vysoké teploty,bolestí hlavy,kašle,obtíží při dýchání přibližně po 7 dnech od kontaktu a podezřelým potenciálně nemocným zvířetem
Upozornění: pravděpodobnost onemocnění chřipkou ptáků je extrémně malá.Přesto: konzultujte lékaře a žádejte vyšetření na chřipku ptáků
 
Proč je chřipka ptáků nebezpečná?
O XXX,jak se nákaza přenáší na člověka je málo informací a v současné době neexistuje žádná vakcína a proto je nutno pro bezpečnost lidí zaměstnaných v zemědělství,na jatkách a závodech na zpracování masa přijmout protinákazová opatření.Chřipka ptáků způsobuje rovněž ekonomické problémy v důsledku zákazu importu drůbeže a drůbežích produktů ze zemí,které jsou nákazou postiženy a může mít za následek likvidaci činností spojených
s chovem a zpracováním drůbeže v důsledku toho,že v případě výskytu nákazy vždy a
v některých zemích i v případě podezření musí být postižená hejna likvidována <.>
 
Inkubační doba
Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy a vzplanutím klinických příznaků.V případě influenzy je to pouze několik dní.První příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne <.>
Virus je ničen teplotou 70 °C již za 1 sekundu <.>
 
Obecné zásady ochrany člověka před nákazou:
· chránit se kontaktu s uhynulými ptáky,nedotýkat se ptačích výkalů <,>
· poučit děti,aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si
· s drůbeží <,>
· nezpracovávat nemocnou drůbež <,>
· dbát o osobní hygienu (umývání rukou,přezouvání,převlékání po kontaktu s drůbeží) <,>
· informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu <,>
· ochrana domácích miláčků – psů,koček apod.– zabránit XXX v kontaktu s uhynulými
nebo nemocnými ptáky
· při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou,se vyhýbat
trhům s drůbeží,nekonzumovat zde jídla na ulici.Dbát dalších doporučení vydaných
Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a Ministerstvem zdravotnictví <,>
která jsou zveřejněna na www.mzcr.cz
 
Zásady pro drobnochovatele drůbeže:
· ideální je dr...

Ptačí chřipka - informace pro veřejnost
<br> Vysocepatogenní ptačí chřipka subtypu H5N8 se šíří Evropou.Nákaza je potvrzována
u nalezených uhynulých volně žijících ptáků a také v chovech drůbeže.V ČR zatím žádný
případ výskytu nebyl potvrzen ani u volně žijících ptáků XXX v chovech drůbeže.Přesto je
potřeba věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a preventi-
vních opatření v chovech drůbeže <.>
<br> Co je chřipka ptáků?
<br> Influenza drůbeže,známá také jako ptačí chřipka je virové onemocnění
postihující ptáky.Postihuje jak volně žijící ptáky,tak drůbež jako slepice <,>
krůty,kachny a husy.Postižená zvířata mají dýchací potíže,trpí ztrátou
chuti a masivně hynou v průběhu 1 – 2 dnů <.>
<br> Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy a
vzplanutím klinických příznaků.V případě influenzy je to pouze několik dní <.>
<br> První příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne <.>
<br> Způsob přenosu ptačí chřipky
<br> K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků <.>
Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři <.>
Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly <,>
peří,uhynulá zvířata apod.) <.>
Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky,psi apod.) <.>
Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka <.>
Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka <.>
<br> Příznaky ptačí chřipky
<br> Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří,jsou netečná,odmítají se pohybovat <,>
mají dýchací potíže,jsou apatická (obr.1).Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví
úplné nechutenství.Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví.Vejce jsou
deformovaná a mají tenkou skořápku.Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok
z nosu,kýchání).Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu.Zjišťovány jsou
krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích (obr.2),edém hlavy (obr.3).Mohou
se objevit otoky a krváceniny na končetinách (obr.4) <.>
<br>
<br>
<br>
<br>
<br> V případě podezření na výše uvedené příznaky
u ptáků informujte ihned o události soukromého
veterinárního lékaře nebo místně příslušnou
krajskou veterinární správu.Řiďte se přesně
podle jejich instrukcí.Nedovolte vstup cizím
osobám do postiženého místa <.>
<br>
<br> Obecné zásady ochrany člověka před nákazou
<br> Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální.Je
třeba:
<br>  chránit se kontaktu s podezřelými zvířaty,uhynulými ptáky,nedotýkat se ptačích
výkalů <,>
<br>  poučit děti,aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si
s drůbeží <,>
<br>  nezpracovávat nemocnou drůbež <,>
<br>  dbát o osobní hygienu (umývání rukou,přezouvání,převlékání po kontaktu s drůbeží) <,>
<br>  informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu <,>
<br>  ochrana domácích miláčků - psů,koček apod.– zabránit XXX v kontaktu s uhynulými
nebo nemocnými ptáky
<br>  při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou,se vyhýbat
trhům s drůbeží,nekonzumovat zde jídla na ulici.Dbát dalších doporučení vydaných
Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí a Ministerstvem zdravotnictví <,>
která jsou zveřejněna na www.mzcr.cz
<br>
Zásady pro drobnochovatele drůbeže
<br> V tomto období výrazně doporučujeme chovatelům drůbeže,která má přístup do venkovních
výběhů,tam kde je to technicky a provozně možné,umístění zvířat uvnitř budovy <.>
<br>
 ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně
žijícím ptactvem <,>
<br>  slepice,kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží <,>
<br>  v chovech,kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu,přijmout opatření <,>
která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky <,>
<br>  krmivo a vodu umístit uvnitř budovy,v krajním případě pod přístřeškem <,>
<br>  pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách,kde jsou i volně žijící vodní ptáci <,>
<br>  pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží <,>
ke kterým mají přístup volně žijící ptáci
<br>  venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě,ploty <,>
zábrany) <,>
<br>  pokud je to možné a vhodné využít plašičů,např.siluetu nebo maketu dravce <,>
<br>  zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků <,>
<br>  oznámit zvýšený úhyn,onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři <,>
<br>  nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků <.>