S t a no v i s ko
odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra
<br> č.1/2009
<br> Označení stanoviska: Postup obce při vydání rozhodnutí o povolení zvláštního
<br> užívání veřejného prostranství
<br>
<br>
Právní předpis: zákon č.500/2004 Sb <.>,správní řád,ve znění pozdějších
předpisů
<br> Ustanovení: § 9,§ 67,§ 68,§ 69,§ 71,§ 72
<br> Související práv.předpisy: zákon č.128/2000 Sb <.>,o obcích (obecní zřízení),ve znění
pozdějších předpisů
<br> Klíčová slova: vydání rozhodnutí,obsah,forma,náležitosti rozhodnutí <,>
Datum zpracování: 6.února 2009
Zpracoval: JUDr.XXX XXXX,v.r <.>
<br> Schválili: projednáno s odborem legislativy a koordinace předpisů
<br> Mgr.XXXX XXXXXX,v.r <.>,vedoucí oddělení metodiky a
koordinace dozoru;
<br> JUDr.XXXXXXXX XXXXX,v.r <.>,vedoucí oddělení legislativně-
právního
<br> Ing.XXXXX XXXXXXXXXX,v.r <.>,ředitelka odboru
<br>
<br> Dotaz: Pokud obec podmiňuje možnost zvláštního užívání
veřejného prostranství povolením příslušného orgánu
<br> obce,vztahuje se na postup tohoto orgánu obce
<br> ustanovení části druhé správního řádu a je k tomu nutno
<br> vydat rozhodnutí ve správním řízení?
<br> Stanovisko:
<br>
Dosavadní postoj k problematice zvláštního užívání veřejného prostranství
vycházel z povahy tohoto prostoru,určeného v § 34 zákona č.128/2000 Sb <.>,o obcích
(obecní zřízení),ve znění pozdějších předpisů.Veřejným prostranstvím jsou všechna
náměstí,ulice,tržiště,chodníky,veřejná zeleň parky a další prostory přístupné každému
bez omezení,tedy sloužící obecnému užívání,a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto
<br>
<br>
<br>
<br> prostoru.Toto ustanovení zákona o obcích,kterým se vymezuje,co se rozumí veřejným
prostranstvím,má povahu jeho tzv.legální definice.Po obsahové stránce tato definice
vymezuje veřejné prostranství jednak z věcných hledisek,a to tím,že uvádí v úvahu
přicházející pojmenovatelné druhy či typy veřejných prostranství,dále pak vymezuje
veřejné prostranství znakem jeho obecné přístupnosti a dále je vymezuje i z pohledu
vlastnických charakteristik.Podstatné jsou dva poslední znaky,charakterizující veřejné
prostranství jako přístupné každému bez omezení,a to bez ohledu na vlastnictví k
tomuto prostoru.To ve svém důsledku znamená i příslušné omezení práv vlastníka <,>
který musí respektovat,že takovýto prostor (byť je v jeho vlastnictví) nemůže být např <.>
oplocen,či jinak uzavřen,neboť tak by ztratil svoji funkci veřejného prostranství <.>
Vlastník takového prostoru je povinen omezení spojená s povahou tohoto prostoru jako
veřejného prostranství strpět.Znaky veřejného prostranství jsou tedy určeny zákonem a
není třeba určitý prostor jako veřejné prostranství vymezit administrativním aktem <.>
<br>
Obec musí provést přesnou specifikaci veřejných prostranství pro zvláštní
užívání uvedením názvu místa nebo jiným způsobem blíže charakterizovat jejich
umístění v obci,aby byla vyloučena jejich záměna,a to tak,aby nebyla narušena právní
jistota občanů.Za veřejné prostranství může obec určit pouze místa,která jsou užívána
obecným způsobem,tzn.nikdo není předem z tohoto užívání vyloučen,a svým
charakterem tomuto účelu odpovídají.Při určení veřejného prostranství musí obec
pečlivě posoudit,zda jeho neomezené užívání všemi je nezbytné pro zajištění ochrany
zájmů občanů a zájmů veřejného života.V souvislosti s určením míst veřejného
prostranství pro účely výběru místního poplatku za jeho zvláštní užívání Ústavní soud
opakovaně konstatoval,že „prostá transpozice legální definice veřejného prostranství <,>
podle § 34 zákona o obcích,do obecně závazné vyhlášky takový ústavní požadavek
právní jistoty poplatníků,pro účel stanovení místních poplatků,nesplňuje“ <.>
<br>
Na druhé straně musí obecné užití veřejného prostranství požívat ochrany v XXX
smyslu,že nikdo,včetně vlastníka,není oprávněn zabrat tento prostor pro svoji potřebu
způsobem,k němuž není veřejné prostranství určeno.Ministerstvo vnitra dosud
zastávalo názor,že ke zvláštnímu užívání veřejného prostranství není třeba povolení a
regulatorním prvkem může být obecně závazná vyhláška vydaná podle § 4 odst.1
zákona č.565/1990 Sb <.>,o místních poplatcích,ve znění pozdějších předpisů.Podle
tohoto ustanovení může obec zavést a stanovit poplatek za zvláštní užívání veřejného
prostranství,kterým zákon rozumí „provádění výkopových prací,umístění dočasných
staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb,pro umístění stavebních
nebo reklamních zařízení,zařízení cirkusů,lunaparků a jiných obdobných atrakcí <,>
<br>
<br>
<br>
<br> umístění skládek,vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání tohoto prostranství
pro kulturní,sportovní reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl“ <.>
Uživatel veřejného prostranství je povinen splnit ohlašovací povinnost a zaplatit místní
poplatek,přičemž výběr poplatku orgánem obce lze považovat za konkludentní souhlas
k užití (v případě výběru poplatku předem je souhlasem přímo) <.>
<br>
Ústavní soud v nálezu Pl.ÚS 46/06 o návrhu na zrušení obecně závazné
...